Jedná se o projekt České bankovní asociace s názvem Sonia umožňující lidem při využívání služeb eGovernmentu, ale také soukromých firem, prokazovat svoji digitální identitu prostřednictvím té bankovní. Tedy v rámci přihlášení se do internetového bankovnictví.
Jak to funguje?
Lidé by tak získali takzvanou digitální občanku: přihlašováním do internetového bankovnictví by plošně prokázali totožnosti v digitálním světě. Nebudou se tak muset učit nic nového, pořizovat nový software nebo hardware a vystačí si s tím, s čím už běžně pracují. V Česku momentálně chybí univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, kterým by se lidé mohli prokazovat při online komunikaci jak s úřady, tak i soukromými společnostmi. Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,
vysvětluje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.
Tato služba by se týkala přibližně 5,5 milionů Čechů a nebudou za ni platit ani oni, ani úřady. Využívání prověřené a bezpečné bankovní identity si klade za cíl také posílení důvěry a rozvoje digitální ekonomiky a je navíc příspěvkem bank do vládního programu pro Digitální Česko. Stát navíc plánuje kontinuálně rozšiřovat okruh služeb, které si občan bude moci on-line vyřídit na Portálu občana. Tím pádem bude i v jeho zájmu, aby o těchto službách informoval a podporoval je.
O Portálu občana si můžete přečíst více v článku Přes Portál občana půjde podat i daňové přiznání
Spuštění je v plánu v lednu 2021
Podobné projekty propojující banky a stát v oblasti ověřování identity už fungují v zahraničí, a to především ve skandinávských zemích a také v Estonsku. Tam se inspirovali také tvůrci projektu Sonia. Ti práce zahájili v únoru 2019 a nyní je nutné provést nezbytné legislativní změny. Aspekty projednávali s veřejnými institucemi a jak uvádí v tiskové zprávě, mezi účastníky diskuzí panuje všeobecná shoda a kooperace. Například Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, říká: Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země – a to je přesně naše ambice.
Plánované spuštění služby je podle České bankovní asociace v lednu 2021. Záleží, jak se k návrhu legislativních úprav, které jsou pro realizaci a fungování projektu nezbytné, postaví vláda a zákonodárný sbor,
dodáváFilip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA. V pátek 12. července byl předložen k podpisu poslancům návrh potřebných novel zákonů pro realizaci projektu. Ten získal přes sto podpisů a následovat bude projednání vládou a klasický legislativní proces (Poslanecká sněmovna, Senát, prezident, Sbírka zákonů).
Co projekt přinese?
Projekt Sonia přinese výhody hlavně občanům. Ti získají snadnější a uživatelsky přívětivější přístup k digitálním službám státu a posléze budou moci také využít služeb soukromých firem. Ty mohou projekt používat všude tam, kde je potřeba identifikace klientů, tudíž například k přihlašování nebo závazným objednávkám. Spojení přihlášení a internetového bankovnictví mohou využít ve svůj prospěch také internetové obchody a podobných příležitostí je mnohem více. Globálně lze říci, že podnikatelům projekt přinese možnost značného usnadnění „identifikace“ jejich klientů, které je současně i bezpečné, a tím i ušetření nákladů. Tyto peníze pak budou moci alokovat do jiné části své podnikatelské činnosti. Zejména co se týče podpory růstu online služeb,
shrnuje Filip Hanzlík.
Česká bankovní asociace nám potvrdila, že už nyní vnímají zájem o projekt ze strany podnikatelů, ale bude záležet na tom, jak bude realizován ze strany bank. V projektovém týmu projektu jsou nyní tři členové: ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Právě v Komerční bance projekt Sonia vnímají jako mimořádnou příležitost, jak posunout digitalizaci služeb poskytovaných státem i firmami v České republice do úplně nové úrovně a určitě se do něj zapojí. Je to podle nich výborná možnost, jak zjednodušit běžný život jejich klientů z řad občanů a ušetřit jim cenný čas, který by mohli trávit hodnotněji jinde a jinak. Zároveň u našich klientů z řad podnikatelů a podniků může být projekt katalyzátorem tvorby vylepšených nebo zcela nových inovativních digitálních služeb, které rozvinou nebo úplně promění jejich dnešní business,
doplňuje Pavel Zúbek, Head of Internal/External Communication z Komerční banky.
Banky mohou svým klientům nabízet něco navíc také v rámci multibankingu. Věnovali jsme se mu v článku Je multibanking výhodou, nebo jen trendem? Zjistěte, kdo ho klientům nabízí
Česká spořitelna už více než rok úspěšně pilotuje využívání bankovní identity pro ověření klientů loterijních společností a měsíčně takto digitálně ověřují identitu nemalému množství klientů. Filip Haering, který v České spořitelně pracuje na rozvoji digitálních služeb spojených s bankovní identitou klienta a zastupuje Českou spořitelnu v přípravách Sonia, podotýká, že projekt Sonia se týká jen změny legislativy, a to tak, aby banky mohly tyto služby dále provozovat a rozvíjet. Změna právního prostředí je však jen první krok, ale i ten sám o sobě přinese řadu pozitiv. Například to, že banky budou mít umožněn přístup do základních registrů a budou si moci automaticky aktualizovat data o klientech a mnoho dalších. Projekt dává rozhodně smysl,
dodává.
Jan Blažek, programový manažer z ČSOB podotýká, že jako banky umí využít bohaté zkušenosti a technické zázemí, aby umožnili klientům se bezpečně přihlašovat i mimo prostředí banky. Podnikatelé a firmy včetně bank budou mít podle něj možnost zjednodušit řadu procesů ať už je to prodej služeb nebo následná péče o klienta. Také očekáváme, že vzniknout nové služby, založené na bankovní identitě, tak jak tomu bylo i v případě severských zemí, kde už více jak čtvrtina použití bankovní identity je mimo banky
, doplňuje dále.
Státu by projekt měl přinést příliv uživatelů veřejných služeb eGovernmentu a mělo by dojít k rozvoji digitální ekonomiky. V zemích, které podobné projekty realizovaly, měla digitalizace služeb významný dopad. A to nejen na jejich zjednodušení a přístupnost, ale na celkový rozvoj ekonomiky dané země, a to v rozmezí 1–2 % HDP. Po diskuzi s předními českými makroekonomy očekáváme podobný efekt i v případě ČR minimálně ve výši 1 % HDP,
upřesňuje závěrem Pavel Zúbek.
ČLÁNKY DO MAILU