Zákon o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti na začátku letošního roku, obsahoval také několik přechodných ustanovení. Některá z nich vypršela na počátku července. Na jedno ustanovení ale mají firmy čas dva roky. Konkrétně se jedná o podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku. Zeptali jsme se proto odborníků, zda se vyplatí se novému zákonu podřídit, co pro to podnikatelé musí udělat a na kolik je to vyjde.
Čtěte také: 3 novinky, které platí pro firmy od začátku července
Na podřízení mají firmy dva roky
Zatímco společenské smlouvy nebo smlouvy o výkonu funkce museli dát podnikatelé do souladu s novým zákonem do konce letošního června, na jiná rozhodnutí mají času více. Konkrétně se jedná o podřízení se novému zákonu jako celku. Jak se uvádí v § 777 zákona o obchodních korporacích, obchodní korporace se mohou změnou svých společenských smluv podřídit novému zákonu nejpozději do 2 let ode dne účinnosti zákona. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku,
píše se v zákoně.
Čtěte také: Praktický průvodce založení společnosti s ručením omezeným
Jak se zákonu podřídit?
Pokud se tedy firma rozhodne podřídit se novému zákonu, musí změnit svoji společenskou smlouvu či stanovy. Nejdříve je potřeba svolat valnou hromadu, která rozhodne o podřízení se novému zákonu. Toto rozhodnutí musí být osvědčeno veřejnou listinou, tedy musí být o něm sepsán notářský zápis. V případě jediného společníka, resp. akcionáře, se valná hromada nesvolává a o podřízení se zákonu o obchodních korporacích rozhodne tento jediný společník. Takové rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Podřízení se novému zákonu tedy vyžaduje spolupráci s notářem,
upřesnil pro server Podnikatel.cz Pavel Vraný, vedoucí advokát z Havel, Holásek & Partners.
Společnost následně podá návrh na zápis změn do obchodního rejstříku na předepsaném formuláři, kde zvolí zápis podřízení se a také zapíše doplňující informace nově požadované zákonem o veřejných rejstřících (u s.r.o. např., zda je vydán kmenový list a druh podílu). Přílohou formuláře pak bude stejnopis notářského zápisu o provedené změně ((jednou jeho originál a jednou verzi v elektronické podobě k založení do sbírky listin). O zápisu následně rozhodne rejstříkový soud. Soudu nezapomeňte navrhnout i zápis v rejstříku nově uváděných skutečností jako je počet členů statutárního orgánu. Změna zakladatelského dokumentu nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se ZOK v obchodním rejstříku,
připomněla Barbora Lekešová z TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.
Jak navíc upozornila Lekešová, zmatky zatím působí chaotická úprava zastupování společníků na základě plné moci u notářského zápisu o změně zakladatelského dokumentu. Zatímco u společnosti s účastí více osob postačí dle zákona nadále plná moc s notářsky ověřeným podpisem (případně apostilou, pokud je dokument podepsán v zahraničí), v případě jediného společníka je vyžadována plná moc ve formě notářského zápisu, je-li dokument podepsán v České republice českým společníkem. Je-li však plná moc vystavena v zahraničí, postačí opět zpravidla pouze notářsky ověřený podpis i v případě jediného společníka. Každý z notářů navíc k dané problematice přistupuje jinak, doporučujeme proto formu plné moci s notářem zkonzultovat ještě před jejím podpisem. Doufejme, že připravovaná novela NOZ tuto právní nejistotu odstraní,
uvedla serveru Podnikatel.cz Lekešová.
Na kolik podřízení vyjde?
Pokud se firma rozhodne podřídit novému zákonu, musí počítat, že za to něco zaplatí. Základní cena za sepsání notářského zápisu činí 4000 Kč bez DPH, může být ale i více. K částce je totiž nutné připočíst další náklady u notáře (ověření kopií a podpisů). Náklady na nutné výdaje záleží na rozsahu, v jakém se mění struktura orgánů společnosti, či jaká další rozhodnutí bývají na valné hromadě přijata,
dodal Pavel Fabian, advokát z AK FABIAN & PARTNERS. Soudní poplatek za změnu v obchodním rejstříku pak činí 2000 Kč. Další náklad mohou samozřejmě tvořit odměny právníkům, pokud jim firma svěří úpravu svých společenských smluv. Ty se liší podle komplexnosti společenské smlouvy i podle tarifů jednotlivých advokátů a advokátních kanceláří.
Čtěte také: Velký test advokátů: Kdo a za kolik vám pomůže se změnou společenské smlouvy
Vyplatí se novému zákonu podřídit?
Podřídit se novému zákonu o obchodních korporacích jako celku tak není obtížné. Otázkou však zůstává, zda se to podnikatelům vyplatí. Podle právníků spočívá hlavní výhoda podřízení v tom, že se firmy vyhnou výkladovým problémům zákona. U společností, které se doposud novému zákonu nepodřídily, se některé vnitřní vztahy (hlavně práva a povinnosti společníků) ve společnosti totiž budou řídit starým obchodním zákoníkem, ale současně se aplikuje na některé úkony již nová úprava. V praxi tak dochází k odlišným názorům rejstříkových soudů a může dojít i k problémům při zápise změn do obchodního rejstříku. Právníci se též shodují, že nový zákon o obchodních korporacích je v mnoha oblastech pružnějším a modernějším zákonem, který obsahuje mnohem méně kogentních ustanovení než obchodní zákoník. Zákon tak poskytuje společníkům prostor si vnitřní poměry společnosti i její vztahy vůči sobě upravit dle svého. U obchodního zákoníku se tak vyplatí zůstat pouze ve specifických případech,
dodala Barbora Lekešová z TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.
Ne všichni odborníci ale s výhodami podřízení se zákonu jako celku souhlasí. Například Petr Čížek, manažer projektu ZaložFirmu.cz, se domnívá, že pro naprostou většinu firem se jedná o zcela formální krok, který jim žádné praktické výhody nepřinese. Pro naprostou většinu firem nemá toto ustanovení dle mého praktický dopad a znamená to pouze finanční výdaj navíc. Osobně se domnívám, že v rámci některé z novelizací zákona bude toto zrušeno a novému zákonu o obchodních korporacích budou podřízeny všechny firmy automaticky bez rozdílu,
uzavřel Petr Čížek.