Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy v době prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti. Nenáleží však za první tři dny a současně maximálně 24 neodpracovaných hodin v rámci rozepsaných směn. Výjimkou je nařízená karanténa, kde žádná karenční lhůta stanovena není. Aktuálně je sice ve fázi prvního čtení novela zákoníku práce, která by mohla zavést poskytování náhrady mzdy i v prvních dnech nemoci, její osud je však stále nejasný. Řada zaměstnavatelů problém neposkytování náhrady mzdy v karenční lhůtě vyřešila zaměstnaneckým benefitem, poskytováním „sick day“.
Do práce i v době nemoci
Nejeden zaměstnanec chodí do zaměstnání i v době nemoci. Důvody jsou různé. Problematický zástup, strach z podání výpovědi. Obvykle se také jedná o zaměstnance sociálně slabší, kterým může náhlý výpadek příjmů způsobit existenční potíže. Ovšem pracovat během nemoci je na druhou stranu nebezpečné. Nejen pro samotného zaměstnance, který si „přecházením“ nemocí může způsobit vážné zdravotní komplikace, ale také pro ostatní zaměstnance. V období chřipek nebo viróz může nakonec ulehnout celé oddělení.
Částečným řešením je zavedení takzvaných sick days (v překladu nemocných dnů). Běžně se poskytuje tři až pět dnů, které může nemocný zaměstnanec k vyléčení bez nutnosti vystaveného potvrzení o pracovní neschopnosti využít. Lze je čerpat i jednotlivě, ale v případě virózy (navíc ve spojení s víkendem) k vyléčení často postačí. Případně v kombinaci s pracovní neschopností, tj. první tři dny namísto karenční lhůty sick days a od čtvrtého dne náhrada mzdy od zaměstnavatele.
Kolektivní smlouva nebo interní předpis
O zdravotní volno je zájem.
Umožnění čerpání zdravotního volna má stejně jako ostatní zaměstnavatelem poskytované benefity svá pravidla. A na ta je třeba pamatovat. Poskytování benefitů musí být ošetřeno kolektivní smlouvu, individuální smlouvou či interním předpisem. Zde se vymezí, za jakých podmínek a na kolik „nemocných“ dnů ročně má zaměstnanec nárok. Rovněž zde bude uvedeno, jestli v době čerpání náleží zaměstnanci celá mzda či např. jen určitá část (často šedesát procent).
Poskytování sick days se musí týkat všech zaměstnanců či určitých pracovních skupin, provozů, v závislosti na pracovní době nebo nepřetržitém provozu atd. Rozhodně není možné poskytovat benefit jen vybraným oblíbeným zaměstnancům. Zaměstnavatel by se vystavil možnému postihu z důvodu nerovného zacházení a diskriminace. Stejně tak je třeba vymezit, zda náleží pouze zaměstnancům činným na základě pracovní smlouvy či budou poskytovány i takzvaným dohodářům (zaměstnancům konajícím práci na základě dohod mimo pracovní poměr).
Nevyčerpané zdravotní volno
Volné dny se poskytují v určitém počtu ročně. Při jejich nečerpání se do dalšího roku obvykle nepřevádějí, ani se nijak neproplácejí. Zaměstnavatel si ale může stanovit jakákoliv pravidla, např. i převádění nevyčerpaných dnů do dalšího období. Stejně tak může zakázat zneužívání takových dnů jejich čerpáním na začátku či na konci čerpání řádné dovolené, kdy si zaměstnanci pouze dovolenou prodlužují. Benefit by tak nesloužil svému účelu, je primárně určen k zotavení v době nemoci zaměstnance.
Nemocné dny z daňového hlediska
Jestliže jde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, je poskytnutá náhrada mzdy v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem. Na straně zaměstnance je zdanitelným příjmem, který nelze zahrnout pod ustanovení § 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů jako příjem osvobozený. Jako takový samozřejmě podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Zájem o sick day roste
Podle personální a poradenské agentury ManpowerGroup je sick day stále častějším benefitem a poskytuje se ve většině velkých korporací. U malých firem je to spíše výjimka. Nejčastější rozsah je 2 až 3 dny, ale setkávají se i s pěti. Podle průzkumu Asociace poskytovatelů personálních služeb je sick day vnímán ze strany zaměstnanců jako příjemná třešnička na dortu firemních benefitů, ale není to rozhodující faktor při výběru zaměstnání,
uvedl manažer marketingové komunikace Jiří Halbrštát.
Také mezinárodně personálně poradenská společnost HILL International pozoruje v posledních letech nárůst firem poskytujících tento benefit. Některé firmy to mají spojené i v rámci tzv. „free days,“ kdy zaměstnanci mají možnost využít volné dny nejen jako zdravotní volno bez potvrzení od lékaře, ale také na vyřízení osobních věcí (např. jednání na úřadech nebo v bance, aj.),
vysvětluje David Petrů, výkonný ředitel české pobočky. Dodává, že zaměstnanci benefit jednoznačně vítají. Výhodu poskytují nejčastěji velké zahraniční společnosti, ale řada menších firem se také nechala inspirovat a zařadila tento benefit do nabídky. Vychází z toho, že pracovníci by měli svou pracovní dobu využívat efektivně a neztrácet čas návštěvami lékařů a úřadů. Předejde se tím koncentraci návštěv lékařů nebo úřadů do jednoho dne a neztrácí čas rozdělením pracovní doby ve více dnech. Benefit je rozšířený ve firmách, kde je vysoký rozsah neplacených přesčasů nebo kde je místo výkonu práce vzdáleno od centra města. Nejčastěji přitom poskytují zaměstnavatelé 2–4 dny volna. Pět dní placeného volna mají ve firmách, kde se často pracuje přesčas, protože to vyžadují neplánované potřeby klientů nebo zákazníků, např. právní kanceláře, reklamní agentury,
uzavírá David Petrů.
ČLÁNKY DO MAILU