Zákon o daních z příjmů ukládá povinnost některým poplatníkům daně podávat daňové přiznání. Daň z příjmu fyzických osob je ale na rozdíl od daně z příjmu rozdělena do pěti dílčích základů daně. Připravili jsme pro vás průvodce, ve kterém vám ukážeme, jak vyplnit daňové přiznání za rok 2021.
Co se dozvíte v článku
Základní informace na daňovém přiznání
Místní příslušnost se u fyzických osob určuje místem trvalého bydliště. Pokud je tedy fyzická osoba trvale bytem v Pardubicích, bude i místně příslušný úřad s územním pracovištěm v Pardubicích a tomuto finančnímu úřadu bude doručováno daňové přiznání. Pozor však na změnu pobytu v průběhu roku. Místně příslušný finanční úřad je ten, v jehož obvodu má poplatník bydliště v době podání daňového přiznání.
Daňové identifikační číslo je u fyzických osob rodné číslo, před které se doplní „CZ“. Do kolonky rodného čísla vyplní poplatník rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, doplní se datum narození.
Poplatník dále vybere, o jaký typ přiznání se jedná. Může se tak podat přiznání řádné, které se podává v řádném termínu pro podání přiznání, opravné, nebo dodatečné. Opravné daňové přiznání může poplatník podat v případě, že chce opravit již podané přiznání, ale ještě neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného přiznání. Dodatečné přiznání se podává v případě oprav po lhůtě pro podání řádného přiznání k dani z příjmů.
Kód rozlišení typu přiznání se vyplňuje v návaznosti na okolnosti, které mohly nastat:
- A – do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku
- B – do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy
- G – insolvence
- I – úmrtí
- N – do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti
- O – do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu
Pokud některá z výše uvedených skutečností nastala, musí se uvést také datum, ke kterému tato skutečnost nastala.
Pokud daňové přiznání podává poradce na základě plné moci nebo má poplatník povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, musí zaškrtnout příslušné políčko.
Fyzické osoby vyplňují jako zdaňovací období kalendářní rok, za který se daňové přiznání podává. Pokud by byl vyplněn kód rozlišení typu přiznání (např. v případě úmrtí), vyplní se příslušná část kalendářního roku.
Základní údaje o poplatníkovi
Do prvního oddílu se vyplňují základní informace o poplatníkovi. Jako příjmení se uvádí vždy současné příjmení. Rodné příjmení je vyplňováno nepovinně, stejně tak získaný titul. Dále se vyplní jméno dle rodného listu a státní příslušnost. Nerezidenti vyplňují navíc číslo cestovního dokladu – pasu.
Dále se vyplňuje adresa místa pobytu v den podání daňového přiznání. Pokud došlo ke změně adresy v průběhu zdaňovacího období, vyplní se také adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje.
Pokud poplatník nemá trvalý pobyt na území České republiky, vyplňuje se adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle zdržoval. Daňoví nerezidenti navíc vyplňují kód státu, ve kterém jsou daňovým rezidentem, a výši celosvětových příjmů.
V případě, že v období, za které se podává daňové přiznání, došlo k transakcím, které byly uskutečněny se zahraničními spojenými osobami, musí poplatník zaškrtnout příslušné políčko. Za transakce se zahraničními spojenými osobami se považují transakce s osobami kapitálově spojenými či jinak spojenými. Neuvádí se zde transakce s osobami blízkými nebo osobami.
Dílčí základ daně, základ daně, ztráta
Mezi příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů se zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí. Příjmy se uvádí přepočtené na české koruny.
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů se doplňuje z „potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění“ vystavené jednotlivými zaměstnavateli. Pokud se do daňového přiznání uvedou příjmy, ze kterých byla sražena daň podle § 36 odst. 7 a 8 ZDP, musí poplatník uvést veškeré tyto příjmy.
Ostatní kolonky se doplňují jen v případě, že měl poplatník příjmy ze zahraničí.
Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob
Do dílčího základu daně ze závislé činnosti (řádek 36) se přenáší informace z řádku 34 – tedy úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů.
Na řádek 37 přiznání se doplní dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti. V případě, že má poplatník příjmy ze samostatné činnosti, vyplňuje k daňovému přiznání navíc přílohu č. 1.
V příloze poplatník vyplní informace o tom, jakým způsobem své příjmy zdaňuje. Obecně si poplatník může vybrat ze tří způsobů – vedení daňové evidence (tedy uplatňování skutečně vynaložených výdajů), uplatnění výdajů % z dosažených příjmů nebo vedení účetnictví. Výsledek je potom zanesen na řádek 37, a to jako dílčí základ daně nebo jako ztráta.
Pokud má poplatník příjmy z kapitálového majetku, kterým může být například příjem z úroků, vyplní tento příjem na řádek 38 daňového přiznání. To samé platí pro příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatní příjmy (§ 10). V případě, že tyto příjmy ve zdaňovacím období poplatník obdržel, vyplňuje společně s daňovým přiznáním i přílohu č. 2.
V případě, že měl poplatník příjmy z nájmu, může uplatnit buď výdaje procentem z příjmů, nebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje. Musí také uvést informaci o tom, jestli dosáhl příjmů ze společného jmění manželů.
Základ daně však může být ještě upraven o položky snižující nebo zvyšující základ daně, a to v rámci příloh daňového přiznání.
Po doplnění všech údajů o výši příjmů dle jednotlivých paragrafových znění zákona dosáhne poplatník výsledného základu daně, který se uvede na řádku 42 daňového přiznání. V případě, že poplatníkovi vznikla uplatnitelná ztráta za minulá zdaňovací období, může ji uplatnit na řádku 44 a na řádek 45 pak doplnit základ daně po odečtení této ztráty, příp. těchto ztrát.
Nezdanitelné částky základu daně, odčitatelné položky, daň celkem
V případě, že poplatník uplatňuje nezdanitelné částky základu daně, vyplňuje třetí oddíl daňového přiznání. Zákon o daních z příjmů definuje tyto nezdanitelné částky základu daně:
- Hodnota bezúplatného plnění (dary)
- Odečet úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru
- Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření
- Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění
- Odpočet zaplacených členských příspěvků
- Odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
Uplatnění nezdanitelných částek základu daně však podléhá splnění podmínek stanovených zákonem.
Hodnotu bezúplatného plnění může poplatník uplatnit v případě, že ve zdaňovacím období, za které se podává daňové přiznání, daroval zákonem vymezeným osobám peněžní nebo nepeněžní plnění. Výčet toho, kdy se v případě daru jedná o nezdanitelnou částku, definuje § 15 zákona o daních z příjmů. Může se ale také jednat například o darování krve nebo krvetvorných buněk.
Aby byl dar považován za nezdanitelnou částku daně, musí dosahovat alespoň 2 % základu daně nebo činí minimálně 1 000 Kč. Pokud je poskytnuto více darů, hodnoty poskytnutých darů se sčítají. V úhrnu lze však odečíst dary nejvýše do 15 % základu daně. Pro rok 2021 je hranice zvýšená, a to na 30 % základu daně.
Jako nezdanitelnou částku základu daně lze ale také považovat odečet úroků zaplacených ve zdaňovacím období, za které je přiznání podáváno, pokud tento úvěr byl určen na financování bytových potřeb. V úhrnu lze odečíst maximálně 150 000 Kč za zdaňovací období. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
Za nezdanitelné částky se dále považují zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření. Uplatnit lze částku měsíčních příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, která v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhla výši, ke které náleží maximální státní příspěvek. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2021, celkem činí 24 000 Kč.
V případě soukromého životního pojištění se uvádí uplatňovaná výše pojistného, které bylo zaplaceno na soukromé životní pojištění uvedené v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2021. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2021, činí v úhrnu 24 000 Kč.
Po zanesení jednotlivých nezdanitelných částek se doplní jejich úhrn na řádek 54 a následně se zjistí základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. Tento základ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a z tohoto základu se vypočte daň. Sazba daně z příjmů činí:
- 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy
- 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
Výsledná daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
Uplatňování slev
Z vypočtené daně může poplatník uplatnit ještě slevy na dani a daňové zvýhodnění.
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatnit celou řadu slev na dani. Pokud například zaměstnává fyzická osoba zaměstnance se zdravotním postižením, může uplatňovat na tyto zaměstnance slevu.
Mnohem častější jsou však například slevy na manželku/manžela. Pokud žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti manželka nebo manžel, může tento poplatník uplatnit slevu ve výši 24 840 Kč ročně, pokud tento manžel nebo manželka nedosahuje vlastních příjmů vyšších než 68 000 Kč. V takovém případě musí vyplnit údaje o manželovi nebo manželce do tabulky.
Poplatníci daně mohou ale uplatnit i další slevy, jako základní slevu na poplatníka, slevu na studenta, slevu na invaliditu a další. Pokud mají možnost tyto slevy uplatnit, doplní je do příslušné kolonky daňového přiznání. K výši uplatňované slevy doplní také počet měsíců, za které bude sleva uplatňována.
Po uplatnění všech slev dojde k vypočtení daně po uplatnění slev. Výsledná daň nesmí být záporná.
V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které s ním žije ve společně hospodařící domácnosti, musí vyplnit tabulku č. 2, kde doplní příjmení a jméno dítěte, jeho rodné číslo a počet měsíců, na který bude daňové zvýhodnění uplatňováno. Na rozdíl od slev na dani může u daňového zvýhodnění vzniknout daňový bonus – tj. „záporná daň“.
Po zanesení všech slev a daňového zvýhodnění se tak dostaneme k celkové daňové povinnosti, případně daňovému bonusu.
Placení daně
V oddílu placení daně se zohlední úhrn sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (po slevě na dani) a zbývající zaplacené zálohy. Ve výsledku tak může dojít k doplatku nebo přeplatku na dani.
Povinné přílohy přiznání
Povinnou přílohou daňového přiznání jsou také přílohy. Do přiznání se tak uvádí počet listů příloh, které jsou k přiznání přiloženy. Povinnou přílohou poplatníků vedoucích účetnictví je také účetní závěrka.
V případě, že je přiznání zpracováno a podáno jinou osobou než samotným poplatníkem, vyplní se také údaje o podepisující osobě. Osoba oprávněná k podpisu také doplní datum a vlastnoruční podpis.
Osoby, kterým vznikne na dani přeplatek, nesmí zapomenout vyplnit žádost o vrácení přeplatku. Žádost o vrácení přeplatku je možné podat i samostatně.