Dohody o srážkách ze mzdy se uzavírají podle zákoníku práce a občanského zákoníku. Ten se ale od roku 2014 mění a zamotá hlavu nejedné účetní. Zejména při souběhu dohody a exekuce.
Dohody o srážkách ze mzdy dosud
Z hlediska uzavření dohod o srážkách ze mzdy jsou rozhodující dva právní předpisy. V současné době je úprava následující:
1. Dohody podle zákoníku práce
V souladu s § 146 zákoníku práce je možné uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek zaměstnavatele. Může se jednat o dohodu o náhradě škody způsobené zaměstnavateli, dohodu o srážkách stravného, použití služebního telefonu nebo vozidla k soukromým účelům apod. Musí být vždy sepsána písemně. Dohoda o pravidelných srážkách stravného bývá zpravidla součástí pracovní smlouvy nebo jejího dodatku. Srážky ze mzdy přitom nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. V případě jejich střetu s jinými dohodami nebo s exekučními srážkami se uspokojují jednotlivé vymáhané srážky podle svého pořadí.
2. Dohody podle občanského zákoníku
V praxi jsou běžné i dohody o srážkách ze mzdy uzavřené podle § 551 občanského zákoníku.
Jedná se o dohodu, kterou uzavře zaměstnanec s třetí osobou. Dříve zaměstnanci předkládali zaměstnavatelům dohody na nejrůznější půjčky uzavřené s bankou, spotřebitelskými organizacemi apod. Od roku 2007 zaměstnavatelé (plátci mzdy) akceptují pouze dohody o úhradě výživného podle zákona o rodině. Náklady spojené se zasíláním částky hradí plátce, může se však na úhradě dohodnout se zaměstnancem. Dohody o výživném je zaměstnavatel povinen přijmout. Nové dohody (s výjimkou výživného) již ale nepřijímá. V situaci, kdy zaměstnanec splácí na základě dohody, která byla zaměstnavateli předložena do 31. prosince 2006, se pohledávky „dosrážejí“, včetně případných úroků z prodlení. U stávajících dohod (s výjimkou výživného) nelze výši pohledávky zvyšovat.
Stávající právní úprava dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů – § 551 občanského zákoníku:
- Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů.
- Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
- Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.
Dohody o srážkách ze mzdy od roku 2014
Dosavadní úpravu dohody o srážkách ze mzdy zásadně změní od roku 2014 nový občanský zákoník. Dluh bude možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu.
Nová právní úprava dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů – dle nového občanského zákoníku:
§ 2045
- Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.
- Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
§ 2046
Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka.
§ 2047
Ustanovení § 2045 a 2046 se použijí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.
Zjednodušeně to znamená, že jakýkoliv dluh zaměstnance bude od roku 2014 možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy, ovšem maximálně do poloviny jeho mzdy nebo náhrady mzdy (případně odměny nebo platu). Zaměstnavatel však musí s uzavřením takové dohody souhlasit. Náklady spojené s odesláním částky ponese plátce mzdy. V případě více dohod u jednoho zaměstnance ponese náklady spojené s placením dalších srážek u druhé a další dohody dlužník, tj. zaměstnanec. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci mzdy (zaměstnavateli) dohoda předložena, pokud ji akceptuje.
Nová úprava dohod o srážkách ze mzdy bude jednodušší, dokud nedojde ke střetu se zákonnými srážkami.
Podle Exekutorské komory ČR nová úprava typologicky neomezuje pohledávku, jejíž uspokojení se má srážkami ze mzdy zajistit. Dále stanovuje rozsah srážek nejvýše do jedné poloviny mzdy a ukládá požadavek opatřit souhlas zaměstnavatele. Zároveň omezuje náklady zaměstnavatele na provádění srážek ze mzdy. Nové limity pro výši srážek ze mzdy se budou aplikovat i na dříve uzavřené dohody. Podle mého názoru je účelem nové úpravy zjednodušení práce pro zaměstnavatele, kteří nyní musí výši srážek sami vypočítat, a limituje je pouze zákonem stanovená nezabavitelná částka,
míní Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Zákonodárci se tedy rozhodli možnost dohody o srážkách ze mzdy v zákoně nejen ponechat, ale i rozšířit, protože je v praxi hodně využívána. Zaměstnavatel ale nemusí předloženou dohodu (a to ani na výživné) akceptovat. Navíc v případě druhé a další předložené dohody hradí náklady spojené se zasláním srážek automaticky zaměstnanec.
Dohoda a souběh s exekucemi
Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera úprava § 2045 nového občanského zákoníku nic nemění na použitelnosti ustanovení § 276 a následujících občanského soudního řádu, která odkazují na zvláštní nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, jež nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Postup výpočtu nezabavitelné částky se použije pouze v případě, že věřitel vymáhá svou pohledávku nuceným výkonem soudního rozhodnutí (či jiného vykonatelného titulu). Jinak jsou strany dohody i plátce mzdy (resp. jiného příjmu) vázány pouze § 2045 nového občanského zákoníku,
dodává Robert Schuster.
Ve vztahu k exekuci se tedy novou úpravou nic nemění. Nadále budou platit rovněž pravidla § 145 až 150 zákoníku práce. Zákonné srážky ze mzdy mají vždy přednost před smluvním ujednáním věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Jakmile dojde k doručení exekučního příkazu ke srážkám ze mzdy, bude zaměstnavatel srážet podle pravidel zakotvených v občanském soudním řádu, tedy stejně jako dosud.
Stále nemáte jasno?
Mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová vysvětluje postup zaměstnavatele na příkladu:
Pokud dojde k souběhu dohody dle nového občanského zákoníku s exekučními srážkami, musí zaměstnavatel provést výpočet dle občanského soudního řádu (tj. nezabavitelná částka, dělení mzdy na třetiny atd.). Jestliže zbude po zákonných srážkách ještě nějaká částka do poloviny mzdy, mohl by ji zaměstnavatel srazit podle dohody o srážkách. Pokud tedy dlužník pobírá mzdu ve výši 20 000 korun, dohoda o srážkách zní na 10 000 korun, resp. na polovinu z uvedeného příjmu. Dejme tomu, že se exekuční srážky vypočtou na 5000 korun. Plátce mzdy dlužníkovi srazí 5000 korun a dále dle dohody zbytkovou částku do oné poloviny, tedy maximálně 5000 korun,
dodává Petra Báčová.
Je zřejmé, že postup výpočtu bude při souběhu s exekucemi podstatně složitější. Bude nutný výpočet takzvaně nadvakrát (pro účely exekuce a pro účely dohody až do poloviny mzdy). Zákon ale umožňuje zaměstnavateli předložené dohody neakceptovat. Zdaleka se totiž nejedná jen o složitější výpočet. Pro řadu zaměstnanců bude srážka dluhu do poloviny mzdy daleko vyšší, než při dosavadním výpočtu dle občanského soudního řádu se zohledněním nezabavitelných částek. Toho jistě mohou využít nejrůznější lichváři. Na druhou stranu, jedná se o dluh zaměstnanců a zaměstnavatel nemá povinnost je chránit.
ČLÁNKY DO MAILU