Zápočtový list neboli potvrzení o zaměstnání vydává zaměstnavatel zaměstnanci při skončení zaměstnání, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Závazný vzor zápočtového listu neexistuje. Obvykle se tiskne prostřednictvím mzdového softwaru, případně vyplní prostřednictvím zakoupeného nebo z internetu staženého formuláře.
V souladu s § 313 zákoníku práce v zápočtovém listu zaměstnavatel uvádí:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosaženou kvalifikaci,
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
V odděleném potvrzení uvádí zaměstnavatel na žádost zaměstnance údaje o výši průměrného výdělku. Dále o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem a o dalších skutečnostech rozhodných pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Na žádost zaměstnance vydá zaměstnavatel do 15 dnů posudek rovněž o pracovní činnosti (pracovní posudek). Ten může být vydán i v době trvání zaměstnání (z důvodu hledání nového pracovního místa), ovšem ne dříve, než v době 2 měsíců před jeho skončením. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.
Co když si zaměstnanec zápočtový list nevyzvedne?
V zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel vydává zápočtový list. Vydá ho automaticky, na rozdíl od pracovního posudku, o který zaměstnanec žádá. Svou povinnost zaměstnavatel splní jeho vypracováním a předáním zaměstnanci. Zaměstnanec je přitom povinen projevit součinnost tím, že si zápočtový list u zaměstnavatele vyzvedne (dostaví se k jeho převzetí).
Zaměstnavatel zápočtový list povinně vydá, pokud se zaměstnanec k převzetí dostaví.
Povinnost vydat zápočtový list je vázána k datu skončení pracovního poměru. Není možné vydávat zápočtový list v jakékoliv lhůtě po skončení zaměstnání nebo dokonce s odvoláním na výplatní termín. Rovněž se vydává všem zaměstnancům (bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o studenty či starobní důchodce), a to vždy osobně oprávněnému zaměstnanci. Nelze jej zaslat například novému zaměstnavateli, a to ani na jeho písemnou žádost.
V situaci, kdy se zaměstnanec k převzetí zápočtového listu nedostaví, může zaměstnavatel vypracovanou písemnost jen založit. Zákoník práce nestanovuje zaměstnavateli povinnost zasílat bývalému zaměstnanci potvrzení o zaměstnání na své náklady prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo dokonce doručit tuto písemnost jiným způsobem. Na druhou stranu to ale samozřejmě nezakazuje.
Jde třeba si uvědomit, že se jedná o potvrzení o již skončeném zaměstnání. Nejde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, ani o písemnost týkající se odměňování (mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce). Ty musí být vždy zaměstnanci doručeny do vlastních rukou v souladu s § 334 zákoníku práce.
Co když zaměstnavatel zápočtový list nevydá?
Zaměstnavatel nemůže vydání zápočtového listu vázat na splnění nějaké povinnosti zaměstnance, například vrácení pracovních pomůcek, nářadí, uhrazení způsobené škody apod. Eventuálně by se mohl zaměstnanec domáhat na bývalém zaměstnavateli odškodnění, pokud by mu prokazatelně způsobil škodu tím, že mu znemožnil nástup do nového zaměstnání.
Od roku 2012 vydává zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání rovněž při skončení dohody o provedení práce. Nezáleží, zda byl z titulu takové dohody zaměstnanec účasten důchodového a nemocenského pojištění (od této účasti se odvíjí mj. nárok na podporu v nezaměstnanosti). Tuto povinnost logicky zaměstnavatelé odmítají jako zbytečnou, zejména u krátkodobých dohod s nízkými měsíčními odměnami, které účast na pojištění nezaloží.
Je zřejmé, že povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce má jen zcela omezený význam a smysl. Účelné a pro zaměstnance potřebné je uvedené potvrzení pouze v těch případech, kdy byl v rámci tohoto pracovněprávního vztahu důchodově pojištěn (např. pro účely podpory v nezaměstnanosti). Zápočtový list má ale význam také ve vztahu ke srážkám ze mzdy (odměny), údaje, u nichž jsou jinak povinnou náležitostí potvrzení o zaměstnání. Z dohody o provedení práce (na rozdíl od dohody o pracovní činnosti) se však sráží výjimečně (např. dluh vůči zaměstnavateli dle § 327 zákoníku práce do roku 2013 nebo dohoda o srážkách ze mzdy dle § 2045 a násl. nového občanského zákoníku). Dle občanského soudního řádu se na základě dohody nesráží, může však být postižena v plné výši jako jiná peněžitá pohledávka. Zaměstnavatel by se případným nevydáním potvrzení o zaměstnání dopustil porušení zákonné povinnosti.
ČLÁNKY DO MAILU