Pokud má účetní jednotka ve vlastnictví majetek, a to ať hmotný nebo nehmotný, a ze svého vlastnictví jej chce vyřadit, musí o tom provést účetní zápis. Typicky se majetek vyřazuje v důsledku jeho prodeje, ale jsou i další případy, kdy se účtuje o jeho vyřazení. Například v důsledku likvidace nebo v případě darování. K vyřazení majetku však přistupuje rozdílně zákon o daních z příjmů a účetní předpisy.
Co se dozvíte v článku
Zůstatková cena v účetnictví a daních
Pokud dochází k vyřazení majetku, musí účetní jednotka posuzovat nejen účetní zůstatkovou cenu, ale také daňovou. Při správném vedení účetnictví by neměly být tyto ceny stejné, a to z důvodu rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy.
Zatímco účetní odpisy by měly vyjadřovat skutečné opotřebení majetku, a to jak morální, tak fyzické, daňové odpisy umožňují postupně snižovat vstupní cenu majetku. Z tohoto důvodu bývají účetní a daňové odpisy ve většině případů odpisování majetku odlišné.
Pokud jsou rozdílné odpisy majetku, nejsou stejné ani zůstatkové ceny majetku. V účetnictví je tak zachycena účetní zůstatková cena majetku a pro účely daně z příjmů se vychází z daňové zůstatkové ceny majetku. V hospodářském výsledku se tak projeví účetní zůstatková cena majetku a příp. rozdíl mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou se promítne v rámci úprav daňového přiznání.
Účtování o vyřazení majetku
V účetnictví se o vyřazení majetku používají různé nákladové účty, a to v návaznosti na to, v jakém důsledku je majetek vyřazován. Pokud je majetek vyřazen z důvodu jeho opotřebení, odepíše se majetek v rámci účtové skupiny 51 prostřednictvím účtu odpisů. Případný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy se promítne v daňovém přiznání.
Pokud dochází k vyřazení majetku v důsledku jeho prodeje, použije se pro zaúčtování zůstatkové ceny nákladový účet 541 – zůstatková cena prodaného majetku. Pokud by byl prodej realizován se ztrátou, je tato ztráta daňově uznatelným nákladem. Stejně tak jako v případě odepsání majetku může vznikat rozdíl mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou, kterou je potřeba zohlednit v daňovém přiznání.
Pokud dojde k vyřazení majetku v důsledku škody na něm nebo manka, účtuje se o tomto účetním případu prostřednictvím účtu 549 – manka a škody z provozní činnosti. Obecně jsou ale manka a škody považované za daňově uznatelný náklad pouze do výše náhrady, například od pojišťovny.
Pokud se účetní jednotka rozhodla, že majetek daruje, účtuje o vyřazení majetku v zůstatkové ceně prostřednictvím účtu 543 – dary. Pokud nejsou splněny zákonné podmínky daňové uznatelnosti daru, bude zůstatková cena považována za daňově neuznatelný náklad.
Specifické účtování potom vyžaduje vyřazení v důsledku vkladu, kdy tyto účetní operace neovlivní náklady ani výnosy a k zaúčtování dochází přes rozvahové účty skupiny 36 – závazky ke společníkům.
Zůstatkové ceny v zákoně o daních z příjmů
V zákoně o daních z příjmů je hned v několika ustanoveních řešena problematika daňové uznatelnosti zůstatkových cen při vyřazení majetku.
Za daňově uznatelný náklad se považuje zůstatková cena hmotného majetku:
- u pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat při jejich vyřazení,
- prodaného nebo zlikvidovaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odepisovat
- u hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Pokud by došlo k částečnému prodeji nebo částečné likvidaci, je za daňově uznatelný náklad považována poměrná část zůstatkové ceny. Zákon o daních z příjmů však definuje, kdy nelze zůstatkovou cenu uplatnit – tj. v případě, kdy je stavební dílo likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením.
Za zůstatkovou cenu, kterou lze uznat jako daňově uznatelný náklad, se považuje také zůstatková cena majetku, který byl vyřazen v důsledku škody, a to do výše náhrad, s výjimkou škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.
Zákon o daních z příjmů definuje i další možnosti, kdy je zůstatková cena považována za daňově uznatelný náklad, například při vyřazení majetku nabytého vkladem nebo v rámci přeměn obchodních společností.
Pokud by zůstatková cena vyřazeného majetku v důsledku škody přesáhla výši náhrady, je tento rozdíl považován za daňově neuznatelný náklad. To neplatí v případě, kdy škoda vznikla v důsledku živelních pohrom nebo byla škoda způsobena podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
Jak vyřadit majetek, který se neodepisuje?
Pokud se vyřazuje majetek, který nebyl odepisovaný – například pozemky, je za daňově uznatelný náklad považována vstupní cena majetku, případně jeho pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena, a to maximálně do výše z prodeje každého majetku. To neplatí v případě prodeje pozemků právnickou osobou. Zde je případná ztráta z prodeje daňově uznatelná v plné výši.
Jak vyřadit dlouhodobý drobný majetek?
O drobném majetku se zpravidla účtuje do nákladů v okamžiku jeho pořízení, případně v návaznosti na interní směrnice. Pokud se však účetní jednotka rozhodla, že majetek bude odepisovat, bude účetní zůstatková hodnota daňově uznatelným nákladem při jeho případném prodeji. V takovém případě se totiž účetní odpisy považují za daňově uznatelný náklad.
ČLÁNKY DO MAILU