Z dat Českého statistického úřadu vyplynulo, že se v červenci opět snížily tržby v maloobchodě. Méně se kvůli zdražování prodávaly pohonné hmoty, nepotravinářské zboží a také potraviny. To není dobrá zpráva jak pro prodejce, tak především pro výrobce, kteří se potýkají s růstem jejich nákladů.
Co se dozvíte v článku
Prodejcům potravin ve specializovaných prodejnách se tržby snížily o 7,9 % a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin pak o 4,9 %. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 5,9 %. Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech prodejen se tržby snížily,
doplňuje Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ. Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS, však podotýká, že ačkoliv červená čísla v maloobchodních statistikách mohou svádět k dojmu, že Češi hromadně šetří, podle nich by tato interpretace byla poněkud nepřesná. Češi si sice skutečně z obchodů letos odnášejí o 7,2 % méně zboží, ovšem utratili za něj o 9,5 % více peněz. Nebývale velký rozdíl mezi těmito dvěma metrikami pak pochopitelně tvoří inflace,
upřesňuje.
Prodejci reagují na situaci změnami
Například internetový prodejce potravin Rohlík.cz zareagoval na zdražování tím, že se rozhodl zastropovat ceny u základních potravin, a to minimálně do příštích Velikonoc. Jedná se o tyto potraviny: máslo, olej, mouka, pečivo, mléčné výrobky, vejce, šunka a toaletní papír. Zastropená cena má platit pro jeden kus každého výrobku na jeden nákup s tím, že rozdíl mezi aktuální prodejní cenou a garantovanou maximální cenou zákazníkovi společnost vždy vrátí formou připsání kreditu na účet. Ten pak mohou zákazníci použít na další nákupy. Olin Novák, generální ředitel Rohlík.cz, k tomu dodává, že tím chtějí v dnešní složité době ulehčit jejich zákazníkům, protože ví, že se lidé obávají vysokých životních nákladů pro následující zimu.
Server SeznamZpravy.cz zase informoval o tom, že především menší obchody začínají dovážet více zboží ze zahraničí, protože české potraviny jsou příliš drahé. Nakupujeme v zahraničí, protože nejsme schopni se domluvit s českými dodavateli na cenách. Mají příliš vysoké požadavky a nadnárodní obchodní řetězce jsou schopné nakoupit zboží levněji,
popsal předseda družstva CBA Roman Mazák s tím, že oni v zahraničí více nakupují například cukrovinky nebo trvanlivé výrobky.
Přečtěte si také:
Našli jsme dva obchodní řetězce, kde je ovoce a zelenina v akci levnější než vloni
Na výrobce je vyvíjen tlak
Martin Hudík, generální ředitel Moravia Lacto, přiznává, že na ně supermarkety tlačí, co se týče cen. Odběratelé nechtějí promítnout jejich veškeré zvýšené náklady do cen a obráceně. Někteří jejich dodavatelé jim oznamují jednostranně navýšení cen služeb nebo dodávaného zboží. Je to velmi složitá situace, kdy potravináři tahají za kratší konec provazu na obě strany zpracovatelského řetězce,
shrnuje. Také Aleš Malenka, generální manažer společnosti Savencia F&D CZ/SK, která dodává sýrařské a mlékárenské výrobky, říká, že na ně supermarkety samozřejmě tlačí. Jednání jsou obtížná, protože maloobchodníci si konkurují navzájem a chtějí prodávat za co nejnižší ceny. Našim cílem je rozumně pokrýt náklady a zároveň zachovat konkurenceschopnost,
uvádí.
Ceny stoupají napříč trhem
Aleš Malenka popisuje, že pokud jde o dodavatele, tak jako všude rostou ceny všech vstupů dvouciferným tempem. V některých případech vidí i nedostatek surovin či materiálu, což vede k dalšímu navýšení jejich cen. Na straně poptávky český trh mlékárenských výrobků meziročně poklesl o významných 7 %,
zdůrazňuje dále. Také podle Martina Hudíka je obecně nedostatek materiálů na trhu, všem stoupají ceny energií a tím se vytváří tlak na ceny a na dodávky zboží vůbec.
Nahlédněte, jak se vyrábí sýry na farmách
Výrobci musí hledat řešení
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že například řada pekáren reagovala na situaci tím, že výrazně omezila svůj sortiment a místo 20 druhů pečiva pečou jen pět nebo šest druhů, protože je pro ně velmi drahé udržovat sortiment. Pokud něco vyřazují, tak jde o výrobky, kterých se prodávalo méně, a soustředí se tak na produkty, které dokáží prodat ve velkém a kompenzovat tak vyšší náklady. V Savencia F&D se na prvním místě snaží vyrábět co nejefektivněji a hledají nová řešení pomáhající kompenzovat navýšení nákladů s tím, že roste význam investic a automatizace. Růst vstupních nákladů je ale tak vysoký, že všichni výrobci jsou nuceni jejich podstatnou část přenést do spotřebitelských cen,
podotýká Aleš Malenka. Martin Hudík ujišťuje, že nechtějí a nepůjdou cestou snížení kvality jejich výrobků. Musíme hledat úspory jinde a samozřejmě musíme podstupovat nekonečná jednání o navyšování cen výrobků,
popisuje.
Problémem jsou nejen ceny surovin
Už dříve jsme psali o tom, že pekárny se potýkají především s navýšením cen dalších vstupů, jako jsou energie, PHM, suroviny, minimální mzdy a podobně. Jiří Balabán z Pekařství Balabán tehdy zmiňoval nekontrolovatelný nárůst cen pohonných hmot, který je pro pekárny velmi citelný, protože každý den najezdí spoustu kilometrů a nedokážou tento nárůst promítnout do konečné ceny výrobku. Podle Libora Blaháčka, jednatele Vašíček – pekařství a cukrářství Zábřeh, je kromě cenových turbulencí problémem omezená dostupnost základních surovin.
Aleš Malenka zmiňuje jako nejdražší položky mléko a energie. Podle Martina Hrudíka jsou při výrobě problémem jak rostoucí ceny suroviny, tak energií. Vyjmenovává, že cena syrového kravského mléka stoupla meziročně o 30 %, plyn o 400 %, elektrická energie o 500 %, doprava o 15 %, obalový materiál o 15–35 %, chemie nezbytná k chodu potravinářských podniků o 100–250 %. Takto bych mohl pokračovat skoro u všech položek, které naše podniky nakupují,
říká závěrem.
ČLÁNKY DO MAILU