Vyšel vám na dani přeplatek? S přiznáním počkejte až do února

Kdo z fyzických osob podá přiznání za rok 2017 už v lednu a vyjde mu přeplatek, musí kvůli kolizím lhůt podat žádost o přeplatek ještě jednou později. Od zdaňovacího období 2018 se ale vše změní. Pomohl tomu nový paragraf v zákonu o daních z příjmů.

Nový paragraf vyřešil dlouholetý problém

Pro přiznání za rok 2017 stále platí, že se podnikatelům, kterým vyjde na dani přeplatek, nevyplatí podávat přiznání v lednu. V daňovém řádu jsou již několik let totiž v kolizi lhůty, které se týkají daňového přiznání a žádosti o přeplatek, která tvoří součást přiznání. § 155 daňového řádu totiž uvádí, že žádosti o vrácení přeplatku mohou úřady vyhovět jen tehdy, jestliže existuje vratitelný přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti. Samotná daň je však splatná ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, je vyměřena až k datu, kdy správci daně skutečně přiznání došlo). Finanční úřad tak může dle daňového řádu vyměřit daň nejdříve k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání, tedy k 1. dubnu.

Kdo tedy podá přiznání v lednu, nevejde se do zmíněné lhůty 60 dní a úřad žádost o vrácení přeplatku zamítnul. Poplatník tak musí požádat o přeplatek znovu.

V červenci nabyla účinnosti i novela zákona o daních z příjmů, která do zákona o daních z příjmů vložila § 38zf:

Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku

Pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Pokud tak poplatník podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob společně se žádostí o vrácení vratitelného přeplatku v lednu letošního roku (tj. ve lhůtě delší než 60 dnů před vznikem vratitelného přeplatku, který vznikne dnem splatnosti daně, tj. 1. dubna), bude správce daně nově s takovou žádostí pracovat a poplatník tak nebude muset tuto žádost podat znovu. Tento postup se uplatní i v případě, kdy do lhůty pro podání daňového přiznání poplatník podá opravné přiznání. Jinými slovy – na žádost o vrácení vratitelného přeplatku podanou současně s daňovým přiznáním před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání se hledí jako na žádost podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Vzhledem k tomu ale, že paragraf nabyl účinnosti až 1. 7. 2017, podle výše uvedeného lze postupovat u přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaného v roce 2019, tedy za zdaňovací období kalendářního roku 2018. V případě přiznání k dani z příjmů právnických osob bude takto postupováno pro daňové povinnosti za zdaňovací období započatá ode dne nabyti účinnosti novely, tedy od 1. 7. 2017, což dopadá zejména na zdaňovací období hospodářského roku.

Aby mohl poplatník o vrácení ale požádat, i nadále platí, že přeplatek musí činit nejméně 100 korun.

Čtěte také: Podnikatelé si mohou letos zvolit vyšší výdajový paušál bez vybraných slev

Přiznání se podává do začátku dubna

Ať už podnikateli vyjde přeplatek nebo nedoplatek, musí daňové přiznání, v případě, že nevyužívá služeb daňového poradce, podat do začátku dubna. Vzhledem k tomu, že letos tento den připadá na neděli a pondělí je navíc Velikonoční pondělí, mohou OSVČ podávat přiznání až do úterý 3. dubna. Jelikož i 1. červenec připadá na neděli, mohou podnikatelé s daňovým poradcem podávat přiznání až do pondělí 2. července. Do 3. dubna však musí příslušnému finančnímu úřadu tuto skutečnost doložit.

Stále také platí, že za den podání se bere den, kdy OSVČ odevzdá přiznání na finančním úřadě, poště či ho odešle prostřednictvím daňového portálu nebo datové schránky. Zároveň se podnikatelé nemusí obávat, pokud se opozdí, že hned dostanou pokutu. Penále totiž nabíhá až od 6. dne po vypršení lhůty a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše.

Místo automatické pokuty přijde varování

Podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, musí pak daňové přiznání podat elektronicky. Až do loňského roku navíc v případě, kdy toto podnikatel nesplnil, platila automatická pokuta ve výši 2000 Kč. Finanční správa nicméně v létě 2017 upravila seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být podána elektronicky.

U podání, která na seznamu nejsou uvedena, obdrží nově poplatník nejprve od správce daně výzvu, aby je podal elektronicky. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání. Výzvu úřady ale rozesílají dotčeným poplatníkům jen u přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí. U ostatních podání i nadále platí, že úřady udělí automaticky pokutu 2000 Kč bez výzvy.

Pro doplatek platí stejné lhůty jako pro přiznání

Jestliže OSVČ vyjde v přiznání na daních nedoplatek daně z příjmů, musí jej uhradit ve stejném termínu, ve kterém je třeba podat přiznání. V roce 2018 jde tedy o 3. duben (případně o 2. červenec, pokud jde o podnikatele s daňovým poradcem). Opět platí, že se lze o několik dní opozdit, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Kdo nezaplatí daň ani do pěti dnů, začne mu nabíhat úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,50 %.

Komu naopak vychází přeplatek, musí počítat s tím, že jej od finanční správy obdrží 30 dnů ode dne, kdy je vyměřena daň. Vzhledem k tomu, že daň je vyměřena na začátku dubna, přeplatek podnikatelé dostanou do začátku května.