Kromě samotné určité vágnosti návrhu prokázal v tomto ohledu medvědí službu podnikatelům i ministr kultury Martin Baxa, který změny bagatelizoval. OSA, Intergram a spol. tak dostaly „argumentační munici“ a dá se bohužel tak očekávat, že svůj přístup nepřehodnotí a vše nakonec budou muset opět rozhodnout soudy.
Co se dozvíte v článku
Drobní podnikatelé nemají platit autorské poplatky, navrhl Michálek
V rámci projednávání novely autorského zákona se objevil i pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka (Piráti) a Šimona Hellera (KDU-ČSL), který by dle slov předkladatelů měl především řadu menších obchodů, kadeřnic apod. zbavit povinnosti platit kolektivním správcům typu OSA či Intergram autorské poplatky. Do zákona totiž přidává ustanovení, že za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.
Jde o pozměňovací návrh, který řeší dlouhou dobu problematickou situaci s železářstvími, s kadeřnictvími a s celou řadou dalších provozů, kde jsou vybírány poplatky, kde pro to není právní důvod,
uvedl během druhého čtení ve Sněmovně Jakub Michálek s tím, že je nutné rozlišovat dvě situace.
Buď je v nějaké provozovně televizní nebo rozhlasový přijímač a je určen k tomu, aby zvyšoval obrat daného provozu, vydělávaly se na něm peníze, a pak je podle Michálka logické a správné, aby se tam poplatky platily. Od toho je ale potřeba odlišit situaci, kdy třeba rádio má zaměstnanec daného provozu jen pro vlastní zábavu, pokud má třeba prostoje při práci, a žádné peníze to do toho podniku nepřivádí.
Připraví nás o prostředky, varovala OSA a spol.
Předtím, než poslanci o návrhu hlasovali ve třetím čtení, se ostře proti vymezili kolektivní správci. Ve společném dopise mezinárodních organizací českým poslancům k autorskému zákonu, který zveřejnila OSA (Ochranný svaz autorský), bylo uvedeno, že návrh je v rozporu s unijním právem a mezinárodními úmluvami. OSA je členem CISAC, přední světové organizace autorských organizací, která je jedním ze signatářů dopisu.
V dopise dále podepsaní upozorňovali, že přijetí návrhu by „ redukovalo významný zdroj příjmů pro nositele práv“ a „výrazně a nepřiměřeně omezilo rozsah výlučných práv nositelů práv“. Autoři dopisu, tedy včetně OSA, jinými slovy tvrdili, že návrh omezí jejich výběr autorských poplatků a připraví je o prostředky.
Návrh se vlastně nikoho netýká, obrátily autorské svazy
Když však poslanci novelu včetně pozměňovacího návrhu schválili, kolektivní správci najednou ve své argumentaci obrátili a z návrhu, který je měl připravit o významný zdroj, se najednou stala novela, která se vlastně žádných podnikatelů netýká. Podle OSA nesplnění podmínek definovaných touto výjimkou v zákoně může nastat maximálně v jednom ze 100 případů, pokud vůbec mohou v praxi nastat. Navíc obvinila média, že matou veřejnost.
Nová úprava § 23 autorského zákona se v praxi nevztahuje ani na hotely, ani na restaurace, jak je mylně některými sdělovacími prostředky interpretováno. Jsem přesvědčený, že zákon nelze aplikovat ani na drtivou většinu provozoven kadeřnictví a obchodů. Dotkne se maximálně jednotek provozoven, spíše konkrétních situací, jak sám uvádí i ministr Baxa,
doplnil Roman Strejček, předseda představenstva OSA.
Ministr Baxa kolektivním správcům nahrál na smeč
Právě ministr Martin Baxa totiž pomohl kolektivním správcům svým vyjádřením v rámci třetího čtení, kdy odůvodnění autorů pozměňovacího návrhu a jeho rozsah popřel a bagatelizoval: Pozměňovací návrh pánů Michálka a Hellera (…) se týká opravdu nějakého velmi omezeného počtu provozoven a situací. Neboli když použiji zjednodušený termín, může se týkat situací, kdy si paní prodavačka pustí rádio pro sebe ve vedlejší místnosti a zvuk bude nahodile možno zaslechnout i v prostorách přístupných veřejnosti. V tomto případě by se tady neplatilo za provozování, když to řeknu takto jednoduše, tohoto sdělování veřejnosti. Ve všech ostatních případech se to nemění.
Takto zúžený výklad přitom odmítají právníci. Bude se to týkat velkého množství drobných živnostníků, kteří vykonávají podnikatelskou činnost sami nebo v rámci rodinné živnosti (rodina není totiž brána jako veřejnost) či s 1 nebo s 2 zaměstnanci, a to v odvětví, kde hudba, rozhlasové či televizní vysílání jim nepřináší žádný finanční prospěch, popř. nemajetkový prospěch např. ve formě vyšší spokojenosti zákazníků,
potvrdil serveru Podnikatel.cz expert na autorské právo Petr Molnár s tím, že například půjde o kadeřnictví, malé prodejny kol, pražírny kávy, železářství, zámečnictví či dílny řemeslníků.
Intergram už vyhrožuje žalobami
Výroku ministra se však bohužel již kolektivní správci chytli a nově již argumentují: „Nic se nemění.“ Nejde přitom jen o OSA. Podobně i další správce Intergram na svém webu tvrdí, že „návrh po faktické stránce nepřináší nic nového a jedná se jen o kodifikaci ustálené judikatury, dle které Intergram dlouhodobě postupuje“.
Podle Integramu jsou nově zavedené pojmy v zákoně (úzký okruh osob, nahodile, nezávisle na přání příjemců a toto pouštění je nevýdělečné povahy) natolik neurčité, že jejich konkrétní obsah budou muset určit soudy. V tomto případě se dá ovšem s autorským svazem souhlasit, úprava je to skutečně vágní a podnikatele nechává v nejistotě.
Intergram navíc na svých stránkách hrozí podnikatelům, kteří by přestali poplatky platit a posléze vyšlo najevo, že na to neměli právo, že po nich bude požadovat doplacení všech poplatků zpětně, a to ve výši dvojnásobku obvyklé odměny a že se bude soudit. Nepůjde se tak divit drobným podnikatelům, kteří raději budou platit i nadále několik tisíc korun, aby měli klid.
O všem budou muset rozhodnout soudy
Vzhledem k argumentačnímu obratu kolektivních správců lze bohužel očekávat, že poplatky budou i nadále vymáhat prakticky po všech podnikatelích, a to i těch, které nově schválená novela od poplatků osvobozuje. V jedné věci tak mají autorské svazy pravdu, vše nakonec budou muset opět rozhodnout soudy.
ČLÁNKY DO MAILU