Novela zákona o daních z příjmů je u konce schvalovacího procesu. Čeká jen na podpis prezidenta. Přinese zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě, ale i jiné neméně důležité změny. Reagují na požadavky Evropské unie, týkají se zdanění příjmů ze solárních elektráren a způsobu zdanění výplaty podílů na zisku. Účinnost je v některých případech stanovena zpětně od roku 2016.
Zvýšení daňového zvýhodnění
Novelou se zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Další zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované dítě je plánováno od roku 2017.
Aktuální zvýšení nastane spolu s účinností novely zákona, respektive bude uplatněno vyšší měsíční daňové zvýhodnění a daňové zvýhodnění za celý rok 2016 zpětně se dorovná až s ročním zúčtováním daní či podaným daňovým přiznáním.
Vývoj výše ročního daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2017
| Výše daňového zvýhodnění v letech | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|
| Na jedno dítě | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč |
| Na druhé dítě | 13 404 Kč | 15 804 Kč | 17 004 Kč | 19 404 Kč |
| Na třetí a každé další dítě | 13 04 Kč | 17 004 Kč | 20 604 Kč | 24 204 Kč |
Zneužívání osvobození dividend
Další změna reaguje na dvě novely Směrnice Evropské unie o zdanění mateřských a dceřiných společností, které byly schváleny v loňském roce a jejichž implementace měla být provedena právě do 1. ledna 2016. Cílem první novely dividendové směrnice je zamezení dvojího nezdanění příjmů odepřením osvobození ve státu příjemce plateb, které jsou odečitatelné od základu daně v členském státu plátce. Problém vzniká z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za zápůjčku a druhý členský stát za vklad do společnosti. Jedná se o tzv. hybridní zápůjčky.
Druhá novela dividendové směrnice je zaměřena na zamezení zneužívání dividendové směrnice v případech, kdy by výhody vyplývající ze směrnice měly být přiznány vztahům, které jsou založeny pouze za účelem získání těchto výhod. Z toho důvodu se zavádí pravidlo, na základě kterého mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, kdy dceřiná společnost v jiném státě uplatní tyto podíly na zisku jako položky snižující základ daně.
Zdanění podílů na zisku
V souladu se zákonem o obchodních korporacích je možné vyplatit podíl na zisku i osobám, které nejsou členy obchodní korporace. Novela zákona by měla sjednotit režim zdaňování těchto podílů fyzických a právnických osob tak, že budou vždy podléhat srážkové dani. Dosud toto pravidlo platilo jen u osob fyzických.
Vyplacený podíl na zisku osobě bez majetkového podílu na obchodní korporaci je příjmem podle § 8 zákona o daních z příjmů a je zdaňován srážkou v souladu s § 36 zákona o daních z příjmů. Výjimkou je podíl na zisku vyplacený zaměstnanci, který je příjmem ze závislé činnosti (v souladu s § 6 odst. 1 písm. d zákona o daních z příjmů). Naopak u poplatníků daně z příjmů právnických osob je tento druh příjmů nyní zdaňován v obecném základu daně.
Sjednocuje se tedy režim zdaňování vyplacených podílů na zisku osobám, které nejsou členy obchodní korporace, u daně z příjmů fyzických osob a právnických osob tak, že tento příjem bude vždy podléhat srážkové dani. Jak pro server Podnikatel.cz upřesnil Jakub Vintrlík z ministerstva financí, změna se dotkne pouze právnických osob, které nejsou členy obchodní korporace. Pro zaměstnance platí dosavadní daňový režim. Společníků v.o.s. či komplementářů k. s. se změna také netýká (a to ani v případě, že jde o právnické osoby), neboť se jedná o členy obchodní korporace se speciálním daňovým režimem.
Jedná se nejen o zdanění podílů na zisku, ale i o příslušenství investičního nástroje podle § 21i zákona o daních z příjmů. Ovšem v žádném případě se tím nemyslí úroky z držby cenných papírů, jak je někdy mylně uváděno. Ustanovení navržené novely o příslušenství investičního nástroje se vztahuje jen na speciální investiční nástroj, tzv. vedlejší kapitál Tier 1. Jde o nový typ hybridního finančního nástroje, který se týká pouze bank a je podrobně popsán v novém nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 575/2013. Tyto nástroje mohou mít částečně vlastnosti dluhopisu a zčásti i kapitálového instrumentu. Proto je pro ně stanoven specifický režim, v jehož rámci se na příslušenství těchto instrumentů pohlíží jako na podíl na zisku. Vztahují se na ně tudíž všechna ustanovení o podílu na zisku,
vysvětlil Jakub Vintrlík.
Upřesňuje se také, že příjem ve formě podílu na zisku vyplácený zahraničním daňovým rezidentům, kteří nemají majetkový podíl na obchodní korporaci (tj. nejsou členy obchodní korporace, která takový podíl na zisku vyplácí), je třeba výslovně uvést jako příjem ze zdroje na území České republiky. Současně se zajistí stejný režim zdaňování v situaci, kdy je skutečně vlastněn osobou fyzickou i osobou právnickou. Dochází tak v některých situacích k rozšíření titulu pro zdaňování příjmů daňových nerezidentů na území České republiky a koncept zdanění těchto příjmů akcentuje zdrojové hledisko (tj. distribuce zisku po zdanění) s následnou aplikací srážkové daně (fyzické i právnické osoby).
Zdanění příjmů z fotovoltaiky
Mění se i zdanění příjmů z fotovoltaiky.
Příjmy plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob z provozování výroben elektřiny jsou aktuálně zdaněny v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění. K provozování výroben elektřiny je nezbytné udělení licence Energetickým regulačním úřadem. I v budoucnu budou moci podnikat v energetických odvětvích osoby na základě licence, ovšem ta bude vyžadována na výrobu elektřiny určené pro vlastní spotřebu zákazníka ve výrobnách s instalovaným výkonem až nad 10 kW. Jestliže tedy bude někdo provozovat např. fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW bez příslušné licence, nebude se automaticky jednat o příjem ze samostatné výdělečné činnosti.
Důvodem podřazení těchto příjmů pod § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je skutečnost, že u ostatních příjmů je daňovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení příjmů nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu je účelné vykompenzovat tuto skutečnost osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu. Příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů do limitu 30 000 Kč ročně jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny v souladu s § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Zjednodušeně řečeno, příjmy z fotovoltaiky bez vyžadované licence budou zdaněny jako ostatní příjem (bez odvodů pojistného) s možností osvobození od daně při nepřekročení ročního limitu příjmů 30 000 korun. Změnu je možné použít již pro zdaňovací období roku 2016. Způsob zdanění příjmů z provozu výroben elektřiny u právnických osob se v souvislosti s touto změnou nemění.
Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou zdaňovány nejen příjmy z příležitostné činnosti poplatníka a příležitostného pronájmu věci movité, ale i příjmy ze zemědělské výroby a lesního hospodářství poplatníka, který není zemědělským podnikatelem (nově: …a příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem).
ČLÁNKY DO MAILU