Vyšší minimální odvody totiž postihnou hlavně nejméně výdělečné OSVČ. Zvýšení minimálních záloh by se naopak vůbec nedotklo OSVČ s nejvyššími zisky. Druhá alternativa, která počítá se zvýšením vyměřovacího základu, by se naopak netýkala nejmenších, ale všech ostatních OSVČ ano. Největší smysl by sice dávala revize výdajových paušálů, tu, zdá se, však vláda nezvažuje.
Co se dozvíte v článku
Vláda zvažuje zvýšení odvodů OSVČ
Z řad vládní koalice zaznívá, že by se měly zvýšit odvody OSVČ. Kabinet se rozhoduje mezi dvěma cestami. Jednou z nich je zvýšení minimálních odvodů sociálního pojištění, druhou pak tvoří zvýšení vyměřovacího základu, ze kterého se odvody počítají.
Jak se nyní odvody počítají
Aktuálně je systém nastaven (zjednodušeně) následovně, že OSVČ vezme své příjmy, k nim uplatní reálné výdaje nebo výdajový paušál dle druhu živnosti. Z rozdílu, který případně poníží o nezdanitelné části daně, pak vypočte 15% daň z příjmů, přičemž z výsledku odečte ještě základní slevu na poplatníka a případně další slevy a zvýhodnění.
Zdravotní a sociální pojištění OSVČ se pak počítá z 50 % vyměřovacího základu, tedy z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 %. U zdravotního a sociálního však platí minimální pojistné, které musí OSVČ odvádět bez ohledu na výši zisku. Minimální vyměřovací základ se u sociálního pojištění počítá jako 25 % průměrné mzdy a u zdravotního pojištění 50 % průměrné mzdy, což pro rok 2023 znamená u zdravotního pojištění minimální zálohu 2722 Kč a u sociálního pojištění 2994 Kč pro OSVČ hlavní (a 1178 pro OSVČ vedlejší, kde je minimální vyměřovací základ 10 % průměrně mzdy).
Mělo by se zvýšit sociální pojištění OSVČ?
Jaké jsou dvě alternativy zvýšení odvodů
Návrh, který nyní řeší vláda, pak počítá v první variantě s postupným zvýšením minima u sociálního pojištění z nynějších 25 % průměrné mzdy na 40 %. Při stávající průměrné mzdě by to znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4709 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 4709 Kč na sociálním pojištění. Pro OSVČ, které nyní platí minimum, by to znamenalo zvýšení odvodů o 21 180 Kč ročně.
Druhou alternativu tvoří zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu by se měl zvýšit až na 70 %. Jak spočítal server Podnikatel.cz, například pro OSVČ se ziskem 500 000 Kč by to znamenalo zvýšení sociálního pojištění o 29 200 Kč ročně, pro OSVČ se ziskem 1 000 000 Kč pak 58 400 Kč ročně.
Každá varianta dopadá na jiné OSVČ
Obě varianty tedy dopadají na jiné OSVČ. V případě zvýšení minimálního vyměřovacího základu se dotkne jen „nízkoziskových“ OSVČ, zatímco více vydělávající by platily stále stejně. Při srovnání s minimální mzdou zaměstnanců, která činí 17 300 Kč a z které se celkově odvádí na sociálním pojištění 5052 Kč (nemocenské pojištění nepočítejme), by sice i nadále zůstal minimální odvod OSVČ nižší, je však nutné si uvědomit, že zatímco zaměstnanec pojistné odvede jen z vyplacené mzdy (či platu), OSVČ tak musí učinit, i když nevydělala třeba ani korunu. Stejně tak platí, že minimální mzdu bere jen zlomek zaměstnanců, zatímco minimální zálohy platí přibližně třetina OSVČ hlavních.
Nárůst vyměřovacího základu by se na rozdíl od první možnosti nijak netýkal nejmenších OSVČ, jelikož ty by stále platily minimální zálohy. Od určité hranice zisku by si naopak připlatily všechny OSVČ. Samozřejmě vzhledem k výdajovým paušálům neplatí stoprocentně, že by OSVČ s minimálními zálohami měly reálné nízké zisky, rozhodně však platí, že OSVČ, které vykazují vysoké zisky, je reálně nemají nižší.
Rozdílné dopady by byly i do institutu paušální daně. Vyšší minimální vyměřovací základ by zvýšil paušální daň pro OSVČ v prvním pásmu. Vysokopříjmových v druhém a třetím pásmu by se naopak nedotkl, jelikož pro ně je paušální daň stanovena taxativní částkou, která se nemění v závislosti na úpravě minimálních záloh.
Přečtěte si také:
Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?
Minimální odvody nezvedat
Pokud vláda každopádně nějaké zvýšení odvodů OSVČ prosadí, neměla by tak činit skrze růst minimálního pojistného. Systém minimálních odvodů totiž znevýhodňuje nejmenší podnikatele, respektive jim zvyšuje reálnou sazbu pojistného. Kdyby minima nebyla, řada OSVČ by platila na odvodech ještě méně. Zvyšovat těmto OSVČ zátěž, zatímco „vysokoziskové“ nechat být, by tento rozdíl ještě prohloubilo.
Ano, jak už bylo zmíněno, je pravdou, že minimální odvody platí díky štědrým výdajovým paušálům i OSVČ, které mají reálné nižší výdaje a jejich skutečný zisk je tak vyšší než vykázaný. Řešením však není postihnout všechny drobné podnikatele zvýšením minim, ale upravit výdajové paušály, aby více odpovídaly realitě jednotlivých oborů. Především nejčastější 60% paušál může uplatnit celá šíře OSVČ, a to od podnikatelů s minimálními výdaji až po OSVČ, které mají výdaje opravdu na úrovni paušálu. Původní záměr paušálů, tedy snížení byrokracie, se totiž převrátil do systému významného poklesu zdanění. Pokud je někde prostor pro změny, tak právě v tomto.
ČLÁNKY DO MAILU