DPH na vstupu
Plátce DPH je povinen evidovat veškeré údaje, které mají vazbu k daňové povinnosti. Nárok na odpočet DPH má podnikatel možnost uplatnit, pokud zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tedy použije je k podnikání. Tehdy mluvíme o DPH na vstupu.
DPH na výstupu
Daň na výstupu je tzv. uskutečněným plněním. Uskutečněná zdanitelná plnění podnikatel realizuje při své ekonomické činnosti, při podnikání. Jedná se především o dodání zboží, poskytnuté služby, ale také např. o převod nemovitosti.
Uskutečněná zdanitelná plnění jsou předmětem DPH, pokud:
- jsou uskutečněna za úplatu,
- jsou uskutečněna plátcem DPH – osobou povinnou k dani,
- jsou uskutečněna v rámci ekonomických činností,
- jsou uskutečněna v tuzemsku.
Tyto podmínky musí být splněny současně. Pokud by jedna z těchto podmínek neplatila, plátce DPH nemá povinnost uplatnit DPH na výstupu, jedná se o plnění, které není předmětem DPH.
Plnění, která podléhají DPH
Dodání zboží
Dodání zboží rozumíme převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Dodání zboží upravuje zákon o DPH, § 13. Dodáním zboží tedy rozumíme situaci, kdy kupující převezme zboží a může ho začít využívat. Může se zbožím nakládat jako vlastník. Za dodání zboží se považuje i převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. Den uskutečnění zdanitelného plnění zboží je podle obchodního zákoníku většinou den dodání.
Převod nemovitosti
Převod nemovitosti je podle zákona o DPH změna vlastnického práva. Převodem nemovitosti rozumíme situaci, kdy dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Vždy se musí jednat o nemovitost, která se zapisuje do katastru nemovitostí. Převod nemovitosti upravuje Zákon o DPH § 13.
Poskytnutí služby
Všechny činnosti, které nemůžeme řadit mezi dodání zboží nebo převod nemovitosti, jsou chápány jako poskytnutí služby. Poskytnutí služby je v zákoně o DPH upraveno § 14. Uskutečnění zdanitelného plnění je den, kdy byla skutečně poskytnuta služba nebo den vystavení daňového dokladu.
Plnění, která nejsou předmětem DPH
Obecně lze říci, že pokud se nejedná o plnění dodáním zboží, poskytnutím služby nebo převodem nemovitosti, plnění není předmětem DPH.
Řekněme si ale několik příkladů, kdy skutečně podnik nebude vyčíslovat DPH na výstupu, případy, kdy se nejedná o uskutečněné zdanitelné plnění:
- plnění s místem mimo tuzemsko,
- bezplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu,
- náhrady škody,
- finanční plnění,
- přeúčtování služeb s omezením.
Přeúčtování tepla, elektřiny, plynu a vody
Problémem v praxi často bývá přeúčtování služeb, které plátce DPH pořídil od jiného plátce DPH. Jedná se především o přeúčtování tepla, elektřiny, plynu a vody. Dva podniky fungují v jednom objektu, přičemž se dělí o provozní náklady. Jak řešit přeúčtování těchto nákladů?
DPH z těchto plnění se zúčtuje jako DPH na výstupu, pouze v případě, že si podnik, který přeúčtovává jinému podniku, uplatnil nárok na odpočet DPH, tedy daň na vstupu.
Stejně se postupuje, když přeúčtovaná částka převyšuje částku pořízení. Podnik tedy zaúčtuje nakoupené energie do nákladů, přeúčtování účtuje do výnosů.
Přeúčtování se nepovažuje za dodání zboží, pokud podnik, který přeúčtovává neuplatnil nárok na odpočet DPH nebo přeúčtovaná částka nepřevyšuje cenu pořízení služeb!
Dílčí a opakovaná plnění
Dílčí plnění je rozdělení jednoho zdanitelného plnění do několika dílčích částí. Klasickým příkladem je smlouva o finančním leasingu nebo operativním leasingu nebo třeba nájemní smlouva. Každé dílčí plnění se považuje za samostatné zdanitelné plnění.
Opakovaným plnění je pravidelně opakující dodávka zboží stejného druhu nebo služby stejné povahy. Opakované plnění je sloučení několika zdanitelných plnění do jednoho.
Např. poskytujete úklidové služby. Službu zajišťujete obvykle v úterý a čtvrtek. Každé plnění nebudete fakturovat zvlášť, protože by to bylo příliš administrativně náročné, služby vyfakturujete pouze 1× za měsíc.
Pro zjištění daně je ideální vést pomocnou evidenci k DPH, kde sledujete DPH na vstupu a výstupu. To doporučujeme především při vedení daňové evidence. Pokud vedete účetnictví, k evidenci DPH se používá účet 343 Daň z přidané hodnoty. Zápisy na stranu MD účtu 343 – DPH zachycují DPH na vstupu, zápisy na straně Dal je DPH na výstupu. Pro přehlednost je vhodné vytvořit analytickou evidenci k účtu 343.
Doporučujeme rozdělení podle sazeb DPH např.:
- 343.9 Daň z přidané hodnoty – snížená sazba 9 %
- 343.19 Daň z přidané hodnoty – základní sazba 19 %
Porovnáním daně na vstupu a na výstupu zjistíme daňovou povinnost.
Nadměrný odpočet je v případě, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu. Správce daně – finanční úřad má povinnost vrátit daň. Máme u něj pohledávku.
Daňová povinnost je v případě, že daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období. A v termínu pro podání daňového přiznání k DPH musíme dlužnou daň zaplatit.
V našem článku jsme vás informovali o možnostech uplatnění DPH na vstupu. Připomínáme, že zákon o dani z přidané hodnoty určuje lhůty pro nárok na odpočet DPH. Nejdříve lze uplatnit nárok na odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo byla přijata platba. Nejpozději lze nárok uplatnit v řádném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl být nárok uplatněn.
V některých případech je výhodnější posunout nárok na odpočet daně, především v případě, že byste uplatnili jednorázově vyšší nadměrný odpočet. V případě vyššího nadměrného odpočtu obvykle finanční úřad zahájí místní šetření. Je tedy výhodnější provést odpočet (zaúčtovat DPH na vstupu) kdykoli později v průběhu kalendářního roku!