Vyšší nezabavitelná částka v exekucích od ledna 2020

Tradičně se upravuje výše nezabavitelné částky ze mzdy zaměstnance pro účely exekučních a insolvenčních srážek. Tentokrát směrem nahoru.

Nezabavitelná částka mzdy od roku 2020

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách.

Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

O dalších legislativních novinkách pro zaměstnavatele v roce 2020 v článku: Rok 2020 a výběr nejdůležitějších novinek pro zaměstnavatele

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2020 činí nezabavitelná částka dlužníka 6608 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1652 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 19 824 Kč.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 349/2019 Sb. Pro rok 2020 činí 6502 Kč. Přestože ministerstvo práce a sociálních věcí i pro tento rok slibovalo valorizaci životního a existenčního minima, změnu se prozatím prosadit nepodařilo. Od měsíce března 2020 se plánuje jeho zvýšení o 13,2 %. Tím by opět vzrostla základní nezabavitelná částka. A to až o 450 Kč.

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2020

Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, se vlivem zvýšených nákladů na bydlení mírně zvyšuje. S počtem vyživovaných osob poroste i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat. Čtěte také: Změny tuzemského stravného pro rok 2020

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. Aktuální nezabavitelná částka je v celých korunách, není potřeba zaokrouhlovat.

Příklady nezabavitelných částek:

• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6608 Kč.
• Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 11 564 Kč (6608 + 1652 + 1652 + 1652).

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6608 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1652 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 19 824 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 19 824 Kč vychází 6608 Kč (případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného, aktuálně nevychází).
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.