Vzhledem k výpočtu důchodů totiž bude rozdílný dopad na OSVČ, které mají do důchodu ještě daleko, a na OSVČ, které to „mají za pár“. Ty, kdo mají do penze například už jen 10 let, připlatí na pojistném více než 1500 Kč měsíčně, důchod se jim však zvýší jen o necelých 900 Kč.
Co se dozvíte v článku
Minimální odvody se mají zvýšit
Konsolidační balíček, který schválila vláda, počítá s tím, že v následujících třech letech se postupně bude zvyšovat minimum u sociálního pojištění ze stávajících 25 % průměrné mzdy na 40 % (každý rok o 5 p. b.). Při aktuální průměrné mzdě by to znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění ze stávajících 2944 Kč na 4710 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 4710 Kč na sociálním pojištění. Tato změna se dotkne hlavně OSVČ s minimálními zálohami, kterým pojistné vzroste o 60 %.
Vzrůst má i vyměřovací základ
Druhou částí návrhu je pak zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu se zvýší na 55 %. Jak spočítal server Podnikatel.cz, pro nejmenší OSVČ to bude znamenat ve finální podobě za tři roky vyšší odvody až o 21 180 Kč ročně.
Jak se zvýší důchody OSVČ
Vyšší odvody by se na druhou stranu promítly do vyšších důchodů. Jak však ukazuje důvodová zpráva, vzhledem k výpočtu penzí bude záležet, kolik let pojištění do důchodu ještě OSVČ zbývá. V roce 2022 činila částka pojistného 2724 Kč měsíčně (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl minimální měsíční odvod 2841 Kč) a minimální vyměřovací základ 9728 Kč. Výše vyměřeného důchodu by pak při 40 letech takovéhoto vyměřovacího základu činila 9877 Kč.
Pokud se minimální odvody OSVČ zvýší dle návrhu na 40 % průměrné mzdy, bude to znamenat (v hodnotách roku 2022) minimální vyměřovací základ na úrovni 15 565 Kč a minimální odvody na důchodové pojištění 4359 Kč (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti by byl minimální měsíční odvod 4545 Kč). Při 40 letech platby z tohoto vyměřovací základu by výše důchodu činila 13 379 Kč.
Minimální vyměřovací základ | Minimální zálohy | Výše důchodu | |
---|---|---|---|
Rok 2022 | 9728 Kč | 2841 Kč (z toho na důchodové pojištění 2724 Kč) | 9877 Kč |
Nově | 15 565 Kč | 4545 Kč (z toho na důchodové pojištění 4359 Kč) | 13 379 Kč |
Rozdíl | 5837 Kč | 1704 Kč (1635 Kč) důchodové pojištění) | 3502 Kč |
Jiná situace však bude u OSVČ, které vzhledem k věku budou platit nové vyšší zálohy kratší dobu. V případě „nového“ pojištění 20 let (a 20 předchozích let předešlé minimum) se důchod zvýší o 1751 Kč a v případě pojištění 10 let pak pouze o 875 Kč.
Minimální vyměřovací základ | Minimální zálohy | Výše důchodu | |
---|---|---|---|
Rok 2022 | 9728 Kč | 2841 Kč (z toho na důchodové pojištění 2724 Kč) | 9877 Kč |
Nově | 15 565 Kč | 4545 Kč (z toho na důchodové pojištění 4359 Kč) | 11 628 Kč |
Rozdíl | 5837 Kč | 1704 Kč (1635 Kč) důchodové pojištění) | 1751 Kč |
Minimální vyměřovací základ | Minimální zálohy | Výše důchodu | |
---|---|---|---|
Rok 2022 | 9728 Kč | 2841 Kč (z toho na důchodové pojištění 2724 Kč) | 9877 Kč |
Nově | 15 565 Kč | 4545 Kč (z toho na důchodové pojištění 4359 Kč) | 10 752 Kč |
Rozdíl | 5837 Kč | 1704 Kč (1635 Kč) důchodové pojištění) | 875 Kč |
Jak se vyšší zálohy promítnou do důchodů, to bude záviset na délce pojištění, kterou musí OSVČ ještě splnit. Důvodem je systém výpočtu důchodů
Jaký je systém výpočtu důchodů
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra činí pro letošek 4 040 Kč. Procentní výměra se pak odvíjí od doby pojištění a výše příjmů – osobního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně průměrná měsíční mzda pojištěnce za jeho produktivní život.
Jak píše server Finance.cz, při výpočtu osobního vyměřovacího základu se dřívější příjmy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci v daném roce, tak aby všechny příjmy v jednotlivých letech byly pro důchodové účely na srovnatelné úrovni. Z osobního vyměřovacího základu se následně počítá měsíční penze. Osobní vyměřovací základ je spolu s počtem získaných let pojištění základním údajem pro výpočet penze. Vyměřovací základ se dále redukuje.
Od roku 2023 jsou tyto redukční hranice:
- Do částky první redukční hranice (17 743 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 %.
- Z částky nad první redukční hranici (17 743 Kč) do druhé redukční hranice (161 296 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává z 26 %.
- Na částku nad druhou redukční hranici (161 296 Kč) se již nepřihlíží.
Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu..
Čtěte více na Finance.cz: Co vstupuje do výpočtu důchodu
Jaké jsou aktuálně důchody OSVČ
Co se týče reálných osobních vyměřovacích základů a důchodů OSVČ, průměrný osobní vyměřovací základ celoživotních OSVČ činil v roce 2021 celkem 19 515 Kč, což je zhruba 57 % průměrného osobního vyměřovacího základu všech starobních důchodů přiznaných v roce 2021 (34 050 Kč). U mužů to bylo 20 640 Kč, zatímco u žen 16 489 Kč.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube
Průměrná výše nově přiznaného starobního důchodu celoživotních OSVČ pak v roce 2021 činila 13 632 Kč, tj. zhruba 82 % průměrného nově přiznaného starobního důchodu (16 653 Kč). Menší rozdíl mezi výšemi důchodů ve srovnání s rozdíly mezi vyměřovacími základy je dána existencí základní výměry důchodu vyplácené všem důchodcům ve stejné výši (10 % průměrné mzdy) a vyšším zápočtem nižších výdělků do 44 % průměrné mzdy (100 % do této hranice vs. 26 % nad tuto hranici).
Průměrná výše u mužů byla 14 278 Kč, zatímco u žen 11 893 Kč,
doplňuje důvodová zpráva s tím, že zvýšení minimálních vyměřovacích základů u OSVČ dopadne příznivě především na ženy, zejména pak na ženy s více dětmi, u nichž je při současném nastavení minimálních vyměřovacích základů velmi často přiznáván nízký důchod, přičemž vyšší minimální vyměřovací základ jim prostřednictvím vyšších odvodů zajistí výrazně vyšší budoucí důchod.