Vzhledem k legislativnímu procesu někteří odborníci předpokládají další odklad novely zákoníku práce. Tím by se odložily i navržené změny v sankcích.
A není jich zrovna málo. Zákon o inspekci práce bohužel nerozlišuje, zda se jedná o zaměstnavatele s tisíci zaměstnanci se samostatným personálním a mzdovým oddělením nebo o zaměstnavatele s pouhými pěti zaměstnanci. Návrh novely zákona v řadě případů zavádí zcela nové sankce a upravuje stávající. Tím v podstatě zvyšuje nároky na další povinnou evidenci v oblasti zaměstnávání. Otázkou prozatím zůstává, zda již od července, nebo později.
Čtěte také: Aktuální změny v oblasti zaměstnávání a jejich účinnost
Pojem správní delikt a blokové řízení
V zákoně o inspekci práce se mění terminologie pojmů přestupek fyzických osob a správní delikt osob právnických. Podle současného znění zákona se přestupků dopustí fyzická osoba, zatímco správních deliktů osoba právnická. Ovšem zaměstnavatel se vždy dopouští správního deliktu, i kdyby se jednalo o osobu fyzickou. Vyplývá to z ustanovení § 35 odstavec 2 zákona o inspekci práce, kde se píše, že se na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
Nově má dojít nejen k nové terminologii, ale i ke změně názvů jednotlivých částí zákona. Na první pohled bude patrné, že první část se týká přestupků zaměstnavatelů fyzických osob, které nejsou podnikateli (kupříkladu při výkonu osobních služeb). Druhá část, která byla původně věnována správním deliktům právnických osob, bude nově označena: „Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“. Zaměstnavatelé – fyzické osoby budou mít konečně jasno, ve které části zákona se mají orientovat.
Správní delikty budou nově považovány za přestupky (dojde k nahrazení pojmu správní delikt pojmem přestupek). Cílem je mimo jiné odstranění duplicit a nežádoucích a neodůvodněných odchylek odpovědnosti za přestupek. Obdobně se nahradí pojem blokové řízení pojmem příkaz na místě.
Nové sankce za stejnou nebo srovnatelnou práci
Další část změn se týká úpravy sankcí. Zpřesňuje se ustanovení § 24 zákona o inspekci práce, na základě kterého se zaměstnavatel dopustí přestupku, pokud nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování stejné mzdy, platu nebo odměny z dohody za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Stejnou prací nebo prací stejné nebo srovnatelné hodnoty se rozumí práce se stejnou nebo srovnatelnou složitostí, odpovědností, namáhavostí, která se vykonává za stejných podmínek při stejné výkonnosti a výsledcích práce (podrobněji ustanovení § 110 zákoníku práce).
Změna samozřejmě souvisí i s navrženou úpravou, kdy práce na dohody konané mimo pracovní poměr musí být odměňována za stejných nebo srovnatelných podmínek jako práce konaná v rámci pracovního poměru. Tedy minimálně na úrovni zaručené mzdy. Za porušení tohoto ustanovení lze uložit zaměstnavateli pokutu ve výši 1 000 000 korun.
Čtěte více: Bude práce na dohody po novele zákoníku práce výhodná?
Nové pokuty na úseku odměňování
Upravují se rovněž ustanovení § 26 zákona o inspekci práce. Porušení zde uvedených povinností se aktuálně výslovně neoznačují jako správní delikt, nelze je postihnout pokutou. V současné době je sice zákoník práce zaměstnavatelům v souvislosti s odměňováním jako povinnost ukládá, ale jejich plnění je ze strany inspektorátu práce prakticky nevymahatelné. Především se jedná o povinnost vydat zaměstnanci mzdový nebo platový výměr, sjednat, stanovit nebo určit pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu, vydat zaměstnancům při vyúčtování mzdy doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách, tzv. výplatní pásku atd. Nově se jejich nerespektování bude sankcionovat. A to ve dvou úrovních. Až 1 000 000 korun za porušení jakýchkoliv stanovených povinností v oblasti odměňování a 2 000 000 korun za takové porušení práv zaměstnanců, v jejichž důsledku zaměstnavatel neposkytne za práci zaměstnanci odměnu nebo její část, na kterou mu vzniklo právo, ve lhůtě, ve které je splatná.
Čtěte také: Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se nově dopustí přestupku tím, že
- a) nesplní některou z povinností při sjednání, stanovení nebo určení mzdy podle § 113 zákoníku práce, platu podle § 122 zákoníku práce nebo odměny z dohody podle § 138 zákoníku práce nebo při jejich poskytování,
- b) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo odměnu z dohody nebo jejich část, na které mu vzniklo právo, ve lhůtě, ve které jsou splatné podle § 141 až 144 zákoníku práce,
- c) nesplní některou z povinností při provádění srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu podle části šesté hlavy VIII zákoníku práce, nebo při započtení pohledávky proti mzdě, platu nebo odměně z dohody,
- d) nesplní některou z povinností při poskytování odměny za pracovní pohotovost podle § 140 zákoníku práce,
- e) nesplní některou z povinností při určení množství požadované práce a pracovního tempa podle § 300 zákoníku práce nebo
- f) uplatní způsob odměňování v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce.
Další zvýšení se týká neposkytnutí náhrad (zejména cestovních). Zaměstnavatel se dopustí přestupku s možností pokuty až 1 000 000 korun (dosud 200 000 korun) na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce. Ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.
Čtěte také: Jak se změní doručování po novele zákoníku práce
Přísnější evidence pracovní doby
Přísnější evidence a spolu s ní i vyšší postihy se navrhují na úseku evidence pracovní doby. Zde může v některých případech hrozit sankce až 2 000 000 korun. Jedná se o nově upravené body v ustanovení § 28 zákona o inspekci práce. A není jich zrovna málo. Například se jedná o:
- nerozvržení pracovní doby zaměstnance v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby,
- neurčení začátku a konce směn, nevypracování písemného seznamu týdenní pracovní doby nebo neseznámení s ním zaměstnance ve stanovené době,
- překročení nejvýše přípustné délky vyrovnávacího období,
- porušení zákazu zaměstnávání mladistvých zaměstnanců prací přesčas, zaměstnání mladistvých prací v noci (mimo limit v rámci přípravy na budoucí povolání),
- nařízení výkonu práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech,
- neposkytnutí nepřetržitého denního odpočinku nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu, neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech (nově bude platit i pro dohody konané mimo pracovní poměr),
- nevedení nebo neúplné vedení evidence odpracované doby a pracovní pohotovosti (nově včetně dohod konaných mimo pracovní poměr), neumožnění nahlédnutí zaměstnance na jeho žádost do jeho evidence pracovní doby a pořízení si z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady zaměstnavatele,
- neuchovávání evidence pracovní doby po zákonem stanovenou dobu atd.
ČLÁNKY DO MAILU