Ve firmách se běžně poskytuje vozidlo auto k využití pro služební i soukromé účely. A to nejen zaměstnancům, ale i statutárům nebo osobám činným na dohody mimo pracovní poměr. A právě tento nepeněžní benefit může mít podstatný vliv na vznik povinnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
Čtěte také: Změny v cestovních náhradách 2012
Auto pro služební účely jako nepeněžní příjem
Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se dle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. V případě pronajatého vozidla se vychází ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k jeho následné koupi. Pokud vstupní cena nezahrnuje daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Minimální částka, kterou se nepeněžní příjem za jedno poskytnuté vozidlo ocení, je stanovena na 1000 korun. Logicky se v takovém případě jedná o vozidla se vstupní cenou do 100 000 Kč.
Čtěte také: Jak se dotknou Kalouskova opatření zaměstnanců?
Zaměstnavatel může v průběhu jednoho měsíce poskytnout také více motorových vozidel současně. Potom se za příjem zaměstnance považuje částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.
Procento z ceny zvýší vyměřovací základ pro pojistné
Výhoda spočívající v bezplatném užívání firemního vozidla se projeví jak ve zdanění zaměstnancova příjmu, tak i v odvodech sociálního a zdravotního pojistného. To může mít významný vliv pro posouzení účasti na nemocenském (a tím i důchodovém pojištění) a vzniku zaměstnání z pohledu odvodu zdravotního pojistného. Zejména jde o odměnu sjednanou tzv. do limitu. Kupříkladu zaměstnání malého rozsahu nebo odměna jednatele do 2499 korun měsíčně při současném využití firemního vozidla bude jistě podléhat odvodům sociálního či zdravotního pojistného. Totéž platí u dohody o provedení práce s měsíční zúčtovanou odměnou do 10 000 korun při poskytnutí tohoto benefitu.
Čtěte také: Poskytujete správně zahraniční cestovní náhrady od roku 2012?
Příklad z odborné poradny Podnikatele.cz:
Zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce. V souladu se změnami pro rok 2012, tj. do 300 hodin za rok, vždy s maximální odměnou 10 tisíc korun měsíčně. Co ale s autem poskytnutým i pro soukromé použití? Daňově se k odměně přičte 1 % pořizovací ceny auta, avšak v případě odvodů jsou názory pracovníků OSSZ i zdravotních pojišťoven různé, tázala se čtenářka.
O vyjádření jsme požádali Českou správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu.
Stanovisko ČSSZ:
Jak potvrdil Vít Hulec z odboru nemocenského pojištění zaměstnanců, je v souladu s § 7a zákona o nemocenském pojištění posouzení účasti na nemocenském pojištění u dohody o provedení práce navázáno na určitou výši zúčtovaného započitatelného příjmu (měsíční zúčtovaná odměna vyšší než 10 000 korun). Započitatelný příjem je dle § 3 písm. e zákona o nemocenském pojištění příjem, který se podle zvláštního právního předpisu zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Odkazuje se zde na zákon o pojistném na sociální zabezpečení. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou uvedeni v § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou tedy ve smyslu tohoto zákona poplatníky pojistného (zaměstnanci). Pojistné se u nich vypočítává v souladu s paragrafem 5 uvedeného zákona. Stále tedy platí, že nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla se zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
vysvětlil Vít Hulec z ČSSZ.
Stanovisko VZP:
Částka 1% ceny motorového vozidla je považována za ocenění příjmu zaměstnance a zahrnuje se do zúčtovaného příjmu. V případě, že se jedná o dohodu o provedení práce, je i tento příjem nutno započítat do výše zúčtovaného příjmu. Zaměstnanec na DPP, kterému byla v kalendářním měsíci zúčtována odměna ve výši 10 000 Kč a navíc mu byl zúčtován nepeněžní příjem ve formě zvýhodnění při užívání motorového vozidla, bude považován za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění. Jeho příjem je vyšší, než připouští limit při uplatnění výjimky dle § 5 písm. a bodu 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění,
doplnil Jiří Rod vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Čtěte také: Dohoda o provedení práce 2012
Na pozoru by měli být i statutáři
Obdobně se postupuje při vyplácení odměn jednatelů či společníků. Z měsíční odměny do částky 2499 korun pojistné být odvedeno nemusí. V případě, že jednatel nebo společník využívá firemní vozidlo i k soukromým účelům, bude jeho odměna o zmíněné jedno procento vstupní ceny (minimálně o 1000 korun) vyšší. Pokud má taková osoba služební auto pro soukromé účely, musí se částka 1 % hodnoty vozu připočítat k vyměřovacímu základu. Pak lehce překročí hranici 2499 Kč a pojistné na zdravotní pojišťovnu se musí odvést,
potvrdila pro server Podnikatel.cz Alenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Čtěte také: Společníci, jednatelé, předsedové a sociální pojištění v roce 2012
Příklad:
Měsíční odměna jednatele společnosti činí 2000 korun. Není účasten nemocenského (a tím i důchodového pojištění) a z jeho příjmu není odvedeno ani zdravotní pojištění. Od měsíce května 2012 mu bylo poskytnuto vozidlo k využití pro služební i soukromé účely. Hodnota vozu (včetně DPH) činí 560 000 korun. Společnost zahrne 1 % vstupní ceny vozidla (5600 Kč) jako nepeněžní příjem do zúčtovaného příjmu jednatele a z celkové částky 7600 korun bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění.
Foto: www.isifa.com