Pomalu nastává léto a s ním i doba krátkodobých brigád. Ať už se jedná o pracovní poměry na dobu určitou, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zejména pokud se jedná o mladistvé brigádníky, měl by být zaměstnavatel na pozoru. Mají speciální úpravu v zákoníku práce.
Pracovní poměr je možné uzavřít již v 15 letech
Zákoník práce v paragrafu 6 vymezuje způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti jako den, kdy fyzická osoba dosáhne věku 15 let. Současně ale nesmí být jako den nástupu sjednán den předcházející ukončení povinné školní docházky. Povinná školní docházka žáků devátých tříd končí 30. června. Student tedy může sjednat pracovní smlouvu nebo dohodu a nastoupit k výkonu práce již od 1. července.
Samozřejmě může výdělečnou činnost vykonávat i mladší dítě, a to v souladu s § 121 zákona o zaměstnanosti. Jedná se však pouze o uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má toto v předmětu své činnosti. Dítě ji může vykonávat za podmínky, že je přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.
Mladistvým až do 18 let
Pracovní smlouvu dle zákoníku práce je tedy možné uzavřít v patnácti letech po ukončení školní docházky. Taková osoba se považuje z pohledu zákoníku práce za mladistvého, a to až do dosažení věku osmnácti let. Připomínáme, že pojem „mladistvý“ není shodný s pojmem „nezletilý“. Zletilosti nabude dítě obvykle dosažením věkové hranice osmnácti let. V souladu s § 8 odst. 2 občanského zákoníku je ale možné nabýt zletilosti sňatkem. V praxi tedy může dojít k situaci, kdy osoba která se díky sňatku stala zletilou, bude dle zákoníku práce stále mladistvým zaměstnancem.
Zpřísněné podmínky pro mladistvé
Při sjednání pracovního poměru nebo dohody s mladistvým musí zaměstnavatel pamatovat na speciální úpravu v zákoníku práce.
Mladiství mají speciální (zpřísněnou) úpravu v zákoníku práce. Věnuje se jim v paragrafu 243 až 247. Zaměstnavatelé smějí mladistvým přidělit pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji a poskytnout jim při práci zvýšenou péči. Je zakázáno přidělovat práce, které neodpovídají anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku a mohou být pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé. Stejně tak je zakázáno je zaměstnávat pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo pokud by jejich výkonem mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců a jiných fyzických osob. Mladistvý zaměstnanec, a to i krátkodobý brigádník, by tedy jistě neměl pracovat na pracovišti, kde je vyžadována značná fyzická zdatnost nebo náročná obsluha technologických zařízení vyžadujících značné soustředění apod.
Zakázané práce mladistvých zaměstnanců upravuje § 245 a 246 zákoníku práce a vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Práci mladistvých se věnuje ustanovení paragrafu 6.
Mladiství nesmí pracovat přesčas a v noci
V souladu s § 245 zákoníku práce nesmí mladiství pracovat přesčas a v noci. Je povolena pouze výjimka pro noční práci nepřesahující 1 hodinu pouze mladiství zaměstnanci starší 16 let, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, jestliže je pro ochranu mladistvého tento dohled nezbytný. Noční práce přitom musí navazovat na denní rozvrh směn. Jedná se samozřejmě o opatření z důvodu zátěže organizmu v době psychického a fyzického vývoje a s ním spojeného možného zdravotního rizika.
Zákoník práce popisuje v paragrafu 79a, že u zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Ovšem ve více pracovněprávních vztazích (souběžné pracovní poměry i dohody) nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Je tedy vhodné u každého mladistvého zaměstnance při jeho přijetí do zaměstnání zjistit, zda má nebo nemá uzavřen další pracovněprávní vztah a v jakém rozsahu. Pro tento účel se doporučuje podpis čestného prohlášení, kde mladiství prohlásí, že nemá souběžně uzavřen jiný pracovní poměr či dohodu, případně v jakém rozsahu.
Zákoník práce současně uvádí, že s mladistvým nesmí být sepsána dohoda o hmotné odpovědnosti. Pokud by ji přesto zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal, byla by od počátku neplatná.
Nezapomeňte na seznam mladistvých zaměstnanců
Zaměstnavatel je povinen v souladu s § 246 odst. 5 zákoníku práce vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. Seznam povinně obsahuje:
- jméno a příjmení
- datum narození
- druh práce, který tento zaměstnanec vykonává.
Vstupní pracovnělékařské prohlídky brigádníků
Zákoník práce nařizuje, že mladiství zaměstnanci musí být na náklady zaměstnavatele vyšetřeni lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby:
- a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci
- b) pravidelně dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.
Zákoník práce hovoří pouze o povinné prohlídce před uzavřením pracovního poměru, a to vždy na náklady zaměstnavatele. V případě dohod se řídíme zákonem o specifických zdravotních službách. Ten vyžaduje prohlídky u dohod pouze, pokud se jedná o práci rizikovou (riziková práce zařazená v kategorii druhé rizikové a vyšší dle zákona o ochraně veřejného zdraví), případně to vyžaduje jiný právní předpis. Ve většině sjednaných krátkodobých dohod tedy nebude vstupní prohlídka nutná.
Zápočtový list a nemoc brigádníka
Povinností zaměstnavatele je po ukončení pracovního poměru nebo dohody konané mimo pracovní poměr vystavit zaměstnanci zápočtový list. Patří sem i krátkodobé brigády, bez ohledu na výši příjmu. Náležitosti zápočtového listu uvádí § 313 zákoníku práce.
Nemoc brigádníka
Studenti nejsou v době studia účastni důchodového ani nemocenského pojištění. V případě sjednání pracovního poměru či dohody záleží, zda jejich činnost založí účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel pak odvádí pojištění stejně jako u jiných zaměstnanců. Ovšem při výdělečné činnosti v době školních prázdnin platí pravidlo, že z tohoto zaměstnání neplyne ochranná lhůta. V případě nemoci poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy pouze za dobu trvání pracovního poměru či dohody a rovněž poskytování nemocenského končí dnem, v němž mělo končit zaměstnání.
ČLÁNKY DO MAILU