Rezervy jsou důležitým nástrojem, který pomáhá podnikům zvládnout neočekávané výdaje a pokrýt závazky v budoucnu. V tomto článku si představíme, co jsou rezervy, jak a proč se tvoří v účetnictví, jaké podmínky je třeba dodržet pro jejich uznání z daňového hlediska a co se stane, pokud se podmínky pro jejich tvorbu poruší.
Co se dozvíte v článku
Rezervy obecně
Rezervy jsou jedním z nástrojů dlouhodobého plánování a finančního zajišťování pro budoucí výdaje. Jedná se o tzv. budoucí závazek účetní jednotky, o kterém víme, že pravděpodobně nastane, ale není jisté kdy a v jaké výši.
Účetní jednotky i jednotlivé fyzické osoby využívají rezervy proto, aby minimalizovaly riziko a zajišťovaly si stabilitu v případě budoucích nepředvídatelných situacích. Nejčastěji se pak tvoří například rezervy na opravy majetku nebo rezervy na případné soudní spory. Rezervy ale mohou být tvořeny například také na pozáruční opravy nebo odměny pro zaměstnance. Rezervy slouží nejen k pokrytí budoucích výdajů, ale jejich tvorba zajišťuje mimo jiné dodržování zásady opatrnosti.
Rezervy v účetnictví
V účetnictví se rezervy tvoří z důvodu očekávaných budoucích výdajů, o kterých nevíme, kdy s jistotou nastanou a jaká bude jejich předpokládaná výše. Tvorba rezerv je důležitá také pro naplnění účetní zásady opatrnosti. Tato zásada říká, že účetní jednotka by měla v účetnictví zohlednit všechny předpokládané závazky a rizika, a naopak neuvádět příjmy (výnosy), dokud nejsou realizované.
Tvorba rezerv dále pomáhá tomu, aby finanční výkazy účetní jednotky poskytovaly pravdivý a věrný obraz o situaci účetní jednotky, což je zásadní pro uživatele účetních výkazů, jako jsou věřitelé, vlastníci a další.
Rezervy se v účetnictví tvoří na přesně vymezené účely, nejčastěji potom na:
- rezervy na opravy majetku
- rezervy na soudní spory
- rezervy na restrukturalizace
- rezervy na nevyčerpanou dovolenou
- rezervy na pozáruční opravy
O rezervách se v účetnictví účtuje jako o nákladech, a to v tom období, ve kterém byly vytvořeny, čímž se snižuje hospodářský výsledek. V rozvaze se potom rezervy vykazují jako pasiva – cizí zdroje na účtu rezerv.
Jak se o rezervách účtuje?
Rezervy se účtují standardně na účty nákladů a pasivních účtů rezerv. Tvorba rezervy se účtuje jako náklad, což snižuje hospodářský výsledek účetní jednotky v daném roce. Když dojde k události, na kterou byla rezerva tvořena, použije se zůstatek rezervy k úhradě vzniklého výdaje. V případě, že se předpokládaný závazek nenaplní, je rezerva rozpuštěna opačným účetním zápisem.
Je zapotřebí upozornit na to, že v případě tvorby a rozpuštění účetních rezerv, tedy rezerv, které nejsou upraveny zákonem o rezervách, nedochází ke snižování/zvyšování základu daně. Účetní rezervy jsou totiž daňově neúčinnými náklady.
Rezervy z daňového pohledu
Z pohledu daní se rozlišuje mezi daňově uznatelnými rezervami a rezervami, které nejsou daňově uznatelné – tzv. účetní rezervy. Daňově uznatelné rezervy jsou ty, které jsou definovány zákonem o rezervách a splňují stanovené podmínky zákonem. Mezi nejčastěji využívané daňově uznatelné rezervy patří rezervy na opravy dlouhodobého majetku. Zákon o rezervách však definuje i další daňové rezervy, například na sanaci rybníka nebo na restrukturalizaci.
Daňově uznatelné rezervy podléhají určitým podmínkám, jako je například stanovená minimální doba, po kterou musí být rezerva tvořena, nebo způsob výpočtu výše rezervy. Hodnota natvořené rezervy také musí být deponována na speciálním účtu.
Pokud tyto podmínky nejsou dodrženy, rezervy nemohou být uznány jako daňově uznatelný náklad, což vede k úpravě základu daně a rezervy se vylučují jako daňově neuznatelný náklad.
Důsledky porušení podmínek pro tvorbu rezerv dle zákona o rezervách
Pokud poplatník nedodrží podmínky stanovené zákonem o rezervách, například vytvoří rezervu a nebudou deponovány peněžní prostředky na speciálním účtu nebo rezervu použije k jinému účelu, než pro který byla určena, povede to k vyloučení těchto nákladů jako nedaňové náklady.
Příkladem porušení je situace, kdy poplatník vytvoří rezervu na opravu, ale neuskuteční ji v předem určeném časovém období. V důsledku tohoto porušení dojde k tzv. dodanění, což znamená, že poplatník bude muset upravit (zvýšit) svůj daňový základ v roce, kdy došlo k porušení podmínek.
Rezervy na příjmy z nájmu
Daňově uznatelné rezervy mohou být tvořeny i v případě, že má poplatník příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. To znamená, že i fyzické osoby (nepodnikatelé) s příjmy z nájmu mohou vytvářet rezervy na budoucí opravy pronajímaného majetku. I zde musí být naplněny podmínky stanovené zákonem o rezervách.
Daňové rezervy na opravy majetku, ze kterého poplatník získává příjmy z nájmu, mohou být významným nástrojem ke snižování daňového základu v letech, kdy je majetek nadměrně zatěžován a opravován. Rezervy musí být však řádně doloženy a musí být naplněn účel, pro který byly tvořeny.
ČLÁNKY DO MAILU