Vznikne evidence osob, které se nesmí stát jednateli firem

Založení firmy by se mělo zjednodušit a zrychlit

Poslanci minulý pátek podpořili novelu zákona v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů v právu obchodních společností. Návrh přináší do oblasti zakládání a fungování obchodních korporací řadu změn. Novela se zaměřuje na několik základních problémů. Jednak transponuje směrnici o digitalizaci, díky které by mělo být možné plně elektronicky založit kapitálové společnosti (minimálně s. r. o.). 

Nově bude zakladatelům společností s ručením omezeným umožněno použít i vzorové společenské smlouvy, které vytvoří Ministerstvo spravedlnosti ČR ve spolupráci s příslušnými odborníky a zástupci Notářské komory ČR a uveřejní je na internetu. Vzorové společenské smlouvy budou na internetových stránkách přístupné nejen v českém jazyce, ale i v angličtině. 

Zrychlit založení společnosti by pak mělo rozpojení procesu založení a vzniku právnických osob, především obchodních korporací, a procesu získání živnostenského oprávnění. Nově nebude nutná časová posloupnost založení – získání živnostenského oprávnění – zápis do veřejného rejstříku, ale tyto procesy budou moci probíhat současně. 

Přečtěte si také:

Založit firmu má být jednodušší a rychlejší, bude oficiální vzor společenské smlouvy

Bezúhonnost se dnes posuzuje dle živnostenského zákona

Novela se ovšem dotýká i dalších věcí. Jednou z nich je opouštění vymezení bezúhonnosti podle živnostenského zákona a definování podmínek výkonu funkce členů voleného orgánu obchodní korporace samostatně výčtem skutečností zakládajících nezpůsobilost k výkonu funkce. Ruku v ruce s tím má vzniknout evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. 

Aktuálně platí, že osoba, která je členem orgánu firmy a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (například jednatelé, členové představenstva či dozorčí rady), musí být bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. § 6 živnostenského zákona pak nepovažuje osobu za bezúhonnou, pokud byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku trestů. 

Nově bude seznam trestných činů

Tento konstrukt se však změní a nově budou definovány podmínky výkonu funkce členů voleného orgánu obchodní korporace samostatně v § 46 zákon o obchodních korporacích výčtem skutečností zakládajících nezpůsobilost k výkonu funkce. Činí se tak zejména proto, že obchodní korporace nemusí být, a často nejsou, zakládány za účelem živnostenského podnikání. Záměr zakladatelů může např. spočívat v neživnostenském podnikání nebo správě vlastního majetku, vysvětluje se v důvodové zprávě. 

Omezení se i nadále týká pouze členů volených orgánů obchodních korporací (například jednatele s. r. o., člena představenstva a. s., člena dozorčí rady a. s.). Nebude se tedy týkat společníků s. r. o., akcionářů a. s. a členů družstva. 

Důvody nezpůsobilosti k výkonu funkce budou rozděleny do tří okruhů:

1. rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci zakazující výkon funkce, 
2. probíhající konkurs a 
3. pravomocné odsouzení za vybrané trestné majetkové a hospodářské povahy.

Konkrétně půjde o tyto trestné činy: 

1. zpronevěra, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, legalizaci výnosů z trestné činnosti, legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichva, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, 
2. daňový, poplatkový nebo devizový trestný čin, 
3. trestný čin proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo 
4. obdobný trestný činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí. 

Nově tedy nebude nutné spáchat trestný čin v souvislosti s výkonem funkce. Zároveň odsouzení za výše uvedené trestné činy neznamená trvalé omezení přístupu k funkci člena voleného orgánu, ale pouze přechodné období, jehož délka je odstupňována podle závažnosti trestného činu. Překážka pro výkon funkce totiž bude navázána na podmínku zahlazení odsouzení podle § 105 trestního zákoníku.

Insolvence nebude problém, pouze konkurs

Probíhající insolvenční řízení naopak bude překážkou pro výkon funkce pouze v případě, že je úpadek řešen likvidačním způsobem, tj. konkursem. V případě řešení úpadku oddlužením, resp. i reorganizací, překážka v souladu s tzv. zásadou druhé šance nevzniká. Členovi orgánu by mělo být umožněno i po tuto dobu ve funkci působit, což může být významné i z hlediska plnění jeho povinností v insolvenčním řízení, půjde-li zpravidla o úplatnou činnost. V případě řádného konce insolvenčního řízení úspěšným konkursem je osoba způsobilá k výkonu funkce ihned po jeho zrušení, píše se v důvodové zprávě. 

Vznikne seznam osob, co nesmí dělat jednatele

Úprava překážek pro výkon funkce není jedinou změnou. Nově rovněž vznikne evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Do evidence se budou zapisovat lidé, kteří byli rozhodnutím soudu vyloučeni z výkonu funkce člena statutárního orgánu, dále lidi, kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce nebo kteří byli odsouzeni pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce či na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. V evidenci budou obdobně vedeny i právnické osoby. 

Evidence bude neveřejná a data z ní budou poskytnuta jen soudům či notářům. Ministerstvo spravedlnosti nicméně na žádost žadatele vydá i výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele nebo potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce.

Evidence vyloučených osob by se měla týkat pouze členů volených orgánů obchodních korporací (například jednatele s. r. o., člena představenstva a. s., člena dozorčí rady a. s.). Nebude se tedy týkat společníků s. r. o., akcionářů a. s. a členů družstva. Na tomto okruhu osob se novelou nic měnit nemá. Pouze se mění vymezení překážek výkonu funkce, které již dopadají na stávající členy volených orgánů obchodních korporací, přičemž tyto překážky budou evidovány v nově zavedené evidenci, podotkl pro server Podnikatel.cz Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. 

Hlavním důvodem pro zřízení evidence byla skutečnost, že absence evidence komplikuje kontrolu, zda nemá být jako člen voleného orgánu obchodní korporace zapsána osoba, u níž je dána překážka výkonu funkce. Druhým důvodem je požadavek směrnice o digitalizaci, která v čl. 13i požaduje, aby ve všech členských státech existovala pravidla pro diskvalifikaci a také rejstřík či evidence takových osob, aby mohla fungovat výměna informací o osobách, u nichž je dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu, v jednotlivých členských státech, vysvětluje důvodová zpráva. 

Novela, která nyní zamíří do Senátu, nabude účinnosti 30 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Některá ustanovení nicméně začnou platit až v polovině roku 2023 a 2024.