Všeobecná zdravotní pojišťovna bude své klienty upozorňovat e-mailem nebo SMS zprávou na jejich dluhy. Urgovací službu prezentuje jako vstřícný krok směrem k roztržitým klientům, kteří například v jednom měsíci zapomenout zaplatit. Od sankce za prodlení a dluh by tak informační sdělení mohlo ochránit až 100 000 klientů VZP ročně. Projekt bude nejprve spuštěn v testovacím provozu v okresech Mladá Boleslav a Ústí nad Labem a bude pracovat s osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů. Až v dalších etapách budou vedle samoplátců oslovováni i zaměstnavatelé. Systém má začít fungovat nejpozději v tomto týdnu. Kromě SMS zpráv a e-mailů chce pojišťovna začít rozesílat upozornění i do datových schránek plátců pojistného. Bude záležet na výsledcích pilotní verze.
Dlužné pojistné se bude nově odesílat na speciálně zřízený účet 201470009/0300. Úspěch projektu závisí mimo jiné i na tom, jestli mají plátci pojistného v databázi VZP aktualizované kontakty, především číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu. I ve svém vlastním zájmu by si proto živnostníci měli zkontrolovat, zda má pojišťovna jejich aktuální údaje pro elektronickou komunikaci.
„Čas pro zaplacení pojistného vypršel. Prosíme, uhraďte svůj dluh a zastavte nabíhání penále.“ I tak by mohlo znít upozornění od VZP.
Dnes VZP obesílá všechny dlužníky v průměru jedenkrát ročně dopisem. Někteří své závazky ale ani tak neřeší. Pokud plátce dluh neuhradí sám po obdržení vyúčtování pojistného, vystaví mu pojišťovna ve správním řízení platební výměr, případně mimo správní řízení takzvaný výkaz nedoplatků. Věc může skončit u soudu, na dlužníka může být vyhlášen konkurz. Do doby úhrady pojistného nabíhá dlužníkovi penále bez jakéhokoliv časového omezení. Nyní je jeho sazba ve výši 0,05 % z dlužné částky pojistného nebo zálohy na pojistné za každý den prodlení,
varuje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Dluhům se lze vyhnout až po deseti letech. A to ne vždy. Právo předepsat dlužné pojistné je sice podle §16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, promlčeno po deseti letech, ale pokud došlo na provedení úkonu ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta. Ta se počítá ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Po dobu řízení u soudu nebo po dobu trvání exekuce ovšem promlčecí doba neběží.
Desetiletá promlčecí doba se vztahuje také na dlužné pojistné a penále předepsané formou výkazu nedoplatku. Pojišťovna nevymáhá jen nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje 50 korun. Jestliže právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné vzniklo před 1. 12. 2011, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 592/1992 Sb., postupuje se podle původního znění zákona. V praxi to znamená, že dlužné pohledávky jsou v takzvaném dvojím promlčecím režimu. Pohledávky splatné do 30. 11. 2011 v pětiletém a pohledávky splatné od 1. 12. 2011 v desetiletém. Obdobně to platí i z pohledu vymáhání. Platební výměry a výkazy nedoplatků, u kterých nastala právní moc nejpozději k datu 30. 11. 2011, jsou vymahatelné postaru v pětileté promlčecí lhůtě, novější pak v desetileté,
vysvětluje Oldřich Tichý.
ČLÁNKY DO MAILU