Všeobecná zdravotní pojišťovna se rozhodla zlepšit stav své pokladny. A nejjednodušší cesta vede pochopitelně přes lidi. Pojišťovna si tentokrát vzala na paškál živnostníky a podnikatele a řádně prověřila, zda plní všechny své povinnosti. Ukázalo se, že drtivá většina podnikatelů platí zálohy na veřejné zdravotní pojištění včas a nemá se tedy čeho obávat. Nesrovnalosti se objevily jen u 5 % kontrolovaných a z toho se neshody na obou stranách účtů, tedy má dáti a dal, u některých z nich daly ještě vysvětlit.
Všeobecná zdravotní pojišťovna ovšem i tak díky kontrolní akci vypátrala jen za loňský přes 30 milionů korun, které jí podnikatelé a živnostníci nepřiznali buď vůbec nebo platili méne než podle zákona o veřejném zdravotním pojištění měli. A stačilo k tomu jediné, porovnat interní data, která má pojišťovna k dispozici o osobách samostatně výdělečně činných, s těmi, kterými disponují finanční úřady. Šlo o zatím nejrozsáhlejší akci svého druhu vůbec a evidentně se vyplatila. Z celkových 30 dlužných milionů korun už bylo 20 uhrazeno a přes 2 miliony jsme získali na uhrazeném penále. Dalších více než 10 milionů bude postupně hrazeno ve splátkách,
komentuje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pojišťovna bude své klienty i dál upozorňovat na opomenutou platbu pojištění. Chce si tak pojistit příjmy a zároveň lidi ochránit před penále a dluhy.
Jen necelých 5 % živnostníků dluží VZP na zdravotním pojištění. Přesto to za loňský rok dělá 30 milionů korun.
Nejčastějším problémem je to, že lidé hradí nižší pojistné, než kolik by podle zákona vzhledem k přiznaným příjmům měli. Někteří podnikatelé a živnostníci se pak u zdravotní pojišťovny jako osoby samostatně výdělečně činné vůbec neevidovali, pojistné za ně platil stát. Část z nich se odkazuje například na to, že neví, podle čeho se při podání přehledu OSVČ stanoví, zda jsou příjmy z podnikání hlavním zdrojem příjmu. Jde o ty, kteří jsou zároveň zaměstnáni a zároveň podnikají.
Rozhodující je písemné prohlášení, které člověk jako OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok. Posouzení, zda jsou příjmy z podnikání hlavním zdrojem příjmu, je při souběhu kategorií OSVČ + zaměstnanec podstatné pro placení či neplacení záloh OSVČ. Jako OSVČ není povinen platit zálohy ten, kdo je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí najednou do 8 dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích. Pozor si musí dát jen na situaci, kdy by v zaměstnání skončil. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a dotyčný musí zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v podaném přehledu, alespoň ale v minimální výši stanovené pro OSVČ.
Pro osoby samostatně výdělečně činné je dále podstatné, zda mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů. Pokud ano, tak při souběhu OSVČ + zaměstnanec musí být v některé z těchto kategorií plátců vždy odváděno pojistné alespoň v minimální výši. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu samostatněn výdělečně činnou, která je zároveň zaměstnancem a odvádí z tohoto zaměstnání pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. V opačném případě musí dodržet minimální vyměřovací základ jako osoba samostatně výdělečně činná,
připomíná Oldřich Tichý.
Připomeňte si: Nezapomeňte změnit výši záloh na zdravotní pojištění, zbývá už jen několik týdnů a Zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2014
Naopak není určující, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmu. A to vzhledem k tomu, že nárazově mohou příjmy z podnikání snadno překročit příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Navíc může mít podnikatel i další příjmy, například z pronájmu, které spolu s příjmy ze zaměstnání sám považuje za hlavní zdroj příjmu.