Společné podnikání je vlastně skvělá cesta, jak spolu trávit čas, jak se naučit komunikovat a jak si třídit priority. Příběh Nemléka jsme začali psát na přelomu dubna a května 2016, prvně jsme vyráběli pro sebe, pak pro rodinu a přátele, pak přišla na řadu pražská náplavka a zanedlouho se z desítek lahví staly stovky. Ani jsme se nenadáli a místo společné dovolené jsme plánovali stěhování vlastní firmy do větších prostor.
Hlídejte si svůj volný čas
Ať už si založíte firmu se svým kamarádem nebo životním partnerem, je důležité neřešit jen práci. Vyšetřete si čas, kdy budou pracovní témata zakázána, kdy nebudete mluvit o financích, svých zaměstnancích ani o detailech smluv. Vytvořte si skutečná pravidla, která budete dodržovat. My se snažíme pracovat maximálně deset hodin denně, chceme mít tři hodiny pro sebe stejně jako páry, které spolu nepodnikají a potkají se večer doma po práci. Také ctíme neděle, jediný den v týdnu, kdy jsme jen spolu a nepracujeme.
V začátcích jsme opravdu neřešili nic jiného než naše podnikání, všechno jsme si zařizovali sami. Náš výrobní den začínal v podstatě večer, kdy jsme objeli všechny garáže se surovinami a obaly, jeli do pronajaté kuchyně vyrábět, pak s lahvemi domů do lednic. Spali jsme maximálně tři hodiny a ráno rozváželi hotové výrobky. Nebyl to udržitelný model. Z dlouhodobého hlediska je důležité, abyste neztráceli kontakt s realitou, s rodinou, s přáteli.
Jestli žijete v páru, kde oba dva chtějí podnikat a makat „na svém“, uvědomte si všechna rizika a přínosy společného podnikání, a to samé si vyhodnoťte pro situaci, kdyby každý měl svůj vlastní projekt. U nás byla volba jasná. Cokoliv děláme, děláme naplno. Kdybychom měli každý svůj vlastní projekt, pravděpodobně bychom se vůbec neviděli.
Jasně definované role
Kvůli efektivitě i kvůli vyvarování se nejrůznějším nedorozuměním je třeba si jasně určit role ve firmě. Já, jelikož studuji design na pražské UMPRUM, se starám o věci, co jsou vidět navenek – online komunikace, sociální sítě, design lahví atd. David má na starosti výrobu, infrastrukturu, dodavatele i organizaci zaměstnanců. O všem se radíme, nejprve spolu a pak i s celým týmem, hodně diskutujeme. David, který už nestuduje a věnuje se firmě o něco více než já, má výsledné slovo, které vždy respektuji. Když spolu partneři podnikají, musí si stoprocentně důvěřovat a nemít o druhém pochybnosti, nepodezřívat ho, že firmě nedává tolik, co by mohl.
Role máme rozdělené i v běžném životě tak, že se doplňujeme. David mě kontroluje více v práci, já jeho ve vztahu. Hlídám, abychom si udělali čas na kamarády, abychom zašli na koncert, do kina nebo si zaběhat. Já jsem také nohama více na zemi, David je věčný optimista a víc riskuje. Podle mě je přínosem, když spolu podnikají dva rozdílné typy a mohou si navzájem rozšiřovat obzory.
Plán je se nerozcházet
Určitě se zamyslete, nebo si alespoň nastiňte situaci, co by se stalo, kdybyste se rozešli jako pár. Díky naší společné firmě jsme se naučili hodně komunikovat a řešit problémy. Něco jako tichá domácnost u nás neexistuje, práce nás nutí si všechno vyříkávat, řešit a neurážet se. Máme krizový plán, že kdybychom se rozešli, prodali bychom celou firmu někomu třetímu. Ale to jsme si řekli jen ústně, jinak máme klasickou s.r.o. smlouvu, kde každý máme rovný podíl.
Avšak primární plán je se nerozcházet, všechno řešit včas a říkat si pravdu. Chceme dál budovat naši Nemlékárnu a třeba v budoucnu jezdit na dovolenou delší než jeden týden za dva roky.
ČLÁNKY DO MAILU