Ambivalentní postoj zaujímají k novému webu potravinynapranyri.cz, který upozorňuje na nálezy nevhodných potravin, výrobci a obchodníci. Na jednu stranu ho prý vítají, na druhou stranu však na něm kritizují řadu věcí. Zjistili jsme, co které skupině na portálu potravinynapranyri.cz vadí.
Každý den má web přes milion zobrazených stránek
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spustila před dvěma týdny portál potravinynapranyri.cz, který má mapovat a upozorňovat na nevhodné potraviny, se kterými se mohou spotřebitelé setkat v maloobchodní síti. Důvodem pro vznik webu se stala podle SZPI skutečnost, že se její kontroloři stále více setkávají s nevyhovujícími potravinami. Výrobci a prodejci se pod tlakem konkurenčního boje a ve snaze o udržení marží uchylují k nabízení potravin nejakostních, falšovaných a nebezpečných. Nejčastěji inspektoři odhalují potraviny s nepřiznanými levnými náhražkami a také klamání při označování výrobků v prodejně,
uvedla Kateřina Böhmová, ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství.
Web potravinynapranyri.cz vzbudil u spotřebitelů řadu kladných ohlasů a denně ho navštíví v průměru 42 tisíc lidí. Od jeho spuštění až do včerejška (do 11 hodin) evidovala SZPI celkem 508 438 návštěvníků. Celkový počet zobrazených stránek činil ke stejné včerejší hodině 11 421 833, což znamená v průměru přes milion zobrazených stránek denně.
Čtěte také: E-shop s potravinami není jen Tesco. Jak fungují jeho konkurenti?
Na portálu naleznou návštěvníci výsledky kontrol SZPI, které dopadly nálezem nevhodné potraviny. Potravinynapranyri.cz rozdělují nevyhovující potraviny na:
- nejakostní (nedodržení předepsaného složení určeného právními předpisy nebo uvedeného v označení potraviny)
- falšované (pokud je zákazník při nákupu uveden v omyl, jde například o situaci, kdy mu jsou záměrně zamlčeny informace o složení potraviny nebo jejím původu)
- nebezpečné (potraviny, u kterých je překročen hygienický limit cizorodých látek či v nich je použito nedovolené množství aditivních látek nebo v nich nejsou dodrženy mikrobiologické požadavky stanovené právními předpisy)
Jak uvedla serveru Podnikatel.cz SPZI, jednoznačně nejvíce nálezů se týká potravin nebezpečných. Těch je více než nejakostních a falšovaných dohromady. Zda mohou za nevhodné potraviny spíše obchodníci nebo výrobci, není inspekce schopná zpravidla odpovědět, a proto na webu uvádí informace jak o výrobcích, tak o obchodnících. Touto otázkou se nezabýváme, náš algoritmus zveřejňování informací je takový, že data z interního informačního systému jsou automaticky importována na pranýř. Kdo a kolikrát, to už je na zkoumání spotřebitelů samotných,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SPZI.
Výrobcům a obchodníkům se stávající podoba webu nezamlouvá
Zatímco spotřebitelé zareagovali na web kladně, u potravinářů a obchodníků příliš nadšení nevzbudil. Potravinářská komora ČR i Svaz obchodu a cestovní ruchu (SOCR) ČR se sice dušují, že projekt vítají, zároveň mu však jedním dechem vytýkají řadu věcí.
Čtěte také: Svaz obchodu obvinil Potravinářskou komoru z šíření poplašné zprávy
Potravinářské komoře ČR například vadí, že u nevyhovujících potravin není uveden pouze viník, jelikož se údajně dá ve většině případů určit. Je-li prodáváno zboží s přelepeným datem trvanlivosti nebo po uplynutí data spotřeby nebo v poškozených obalech, plesnivé či jinak znehodnocené, je vina jednoznačně na straně obchodníka. Nemůže si přece někdo myslet, že obchodník by od dodavatele převzal zboží s prošlou lhůtou spotřeby nebo jinak znehodnocené,
dodala serveru Podnikatel.cz Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory ČR.
Jak reklamovat potraviny
V případě, že zakoupíte potravinu, u které následně zjistíte, že je nevyhovující, můžete ji reklamovat u prodejce. Musíte to však stihnout do konce doby použitelnosti nebo do konce doby minimální trvanlivosti. Výjimkou tvoří potraviny, které se velmi rychle kazí. Ty můžete reklamovat nejpozději den po koupi. Při reklamaci musíte vždy použít doklad o nákupu.
Pozor rovněž na to, že potraviny s prošlým datem „Minimální trvanlivost do…“ mohou být v obchodech ještě prodávány. Zákazníci ale musí být viditelně upozornění, že jde o prošlé potraviny a zároveň musí prodejce ručit za to, že potraviny nejsou zdravotně závadné. Naopak potraviny s prošlým datem použitelnosti „Spotřebujte do…“ se prodávat nesmí.
Jak Večeřová dále upozornila, přestože výrobce za nevyhovující výrobek často vůbec nemůže, je na webu u nevhodné potraviny stejně uveden. Podle Večeřové tak může vznikat negativní reklama pro výrobce v tom smyslu, že spotřebitel si vzpomene, že s jeho výrobkem bylo něco v nepořádku, ačkoliv samotný výrobce na vině vůbec nebyl.
S tím, že se dá odpovědnost za nevhodnou potravinu ve většině případů jednoznačně určit, ale nesouhlasí SOCR ČR. Podle svazu nelze jednoduše říci, že za nesoulad složení potraviny s nápisem na obalech může výrobce a za samotný prodej potravin po záruce či poškozených výrobků obchodník. Svaz upozorňuje, že obchodník může přijmout od výrobce i zboží, u kterého nemusí být možné vady v okamžiku přejímky patrné. Sekundárním viníkem pak sice může být prodejce, primárním však někdo jiný. Nový portál prezentující pouze negativní údaje v ne zcela komplexní podobě může tedy podle názoru SOCR ČR poškozovat jak dodavatele, tak odběratele potravinářského zboží, a nakonec i místo zamýšlené lepší orientace i zkomplikovat rozhodování samotného spotřebitele,
domnívá se Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR.
Čtěte více: Svaz obchodu se kvůli kvalitě potravin obul do potravinářské inspekce
Juračka dále dodává, že bude možná potřeba, aby vznikl institut jakéhosi „potravinářského ombudsmana“, který by rozhodoval o viníkovi, který může za nevyhovující potraviny. Podle něj nemůže spotřebitel v současnosti na webu zjistit, jestli za pochybení může výrobce, nebo obchodník. Stejně tak prostý výčet zjištěných pochybení dle jednotlivých prodejních míst je zcela zavádějící, neboť teoreticky vzato, nedostatky vznikly jinde. Byl ověřen případ až 91% podíl dodavatele na zjištěných závadách,
upozorňuje Juračka. Potravinářská komora ČR však považuje toto číslo za nesmyslné.
O změnách se bude dále jednat
Co se týče právních předpisů, tak problematiku řeší občanský zákoník. Podle § 420 občanského zákoníku se za škodu při provozování činnost považuje škoda, která je způsobena činností právnické nebo fyzické osoby, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti. Za přebalování, pozměňování data spotřeby potravin a zkažení výrobku důsledkem špatného skladování je však odpovědný prodejce, a to obchodní řetězec, nikoliv jeho zaměstnanci,
upřesnil serveru František Pospíšil z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Oba podnikatelské svazy každopádně zahájily s ministerstvem a SZPI diskusi o dalším vývoji webu a řešení jim nevyhovujících věcí. SZPI však zůstává přesvědčena, že všechny informace jsou z hlediska spotřebitele jednoznačně potřebné pro identifikaci potraviny, kterou může mít zakoupenou doma, a kterou pak může třeba i reklamovat. Měnit tak informace na webu proto zatím nijak nechce. Jediné novinky, které SZPI v nejbližší době připouští, se týkají orientace webu na spotřebitele. Jedná se o jeho přehlednost, vyhledávání, srozumitelnost uvedených údajů. Všechny změny budou prováděny s ohledem na komfort konečného uživatele – spotřebitele a zřejmě i s ohledem na naše finanční možnosti,
uzavřel Jindřich Pokora z SZPI.
ČLÁNKY DO MAILU