Musí obsahovat daňový doklad podpis vystavovatele?

Podpis na dokladu

Prosím o sdělení, zda je třeba mít na vystaveném daňovém dokladu (jak z hlediska DPH, tak daně z příjmu) kromě povinných náležitostí i podpis vystavujícího (ať vlastnoruční či certifikovaný elektronický). Zákon o DPH § 26 až 28 nutnost podpisu neupravuje a ze zákona o účetnictví § 11 mi tato povinnost také jednoznačně nevyplývá. Máme zde spor, zda je nutno mít vystavený vydaný doklad opatřený podpisem vystavujícího či nikoli.

Pokud se jedná o vytištěný daňový doklad, skutečně není třeba podpis vystavovatele. Jak sama uvádíte, zákon o DPH takovou náležitost nevyžaduje. Daňovým dokladem je i vytištěný doklad, např. pdf faktura zaslaná mailem. Čtěte více: Potvrzeno. Faktury zaslané mailem jsou daňovým dokladem 

Dohoda o výživném

Náš zaměstnanec má několik exekucí. V současné době srážíme ze mzdy první, ostatní jsou v pořadí. Žádná z těchto exekucí není přednostní. Nyní nám zaměstnanec přinesl rozsudek soudu, kde se s manželkou dohodli na zvýšení výživného. Vzhledem k tomu, že je výživné považováno za přednostní pohledávku, pán si myslí, že mu nejprve srazíme výživné a na exekuce již tolik nezbude. Doposud jsme výživné z platu nesráželi (pán si hradil sám). Jsme povinni srážet výživné, i když v rozsudku soudu není psáno, že by výživné měl srážet zaměstnavatel? Máme totiž více zaměstnanců, kteří jsou povinni platit výživné (nemají však exekuce) a toto výživné si platí sami. Původně jsme si mysleli, že výživné nejsme povinni srážet, pokud nám to soud přímo nenařídí. V případě, že jsme skutečně povinni výživné srážet, prosíme o radu, jak správně postupovat.

Srážky ze mzdy se řídí § 147 zákoníku práce. Zde jsou mimo jiné uvedeny i dohody. Mezi dohody patří dohody k uspokojení závazků zaměstnavatele (srážky stravného, náhrada škody apod.), k uspokojení závazků zaměstnance (příspěvek na životko, penzijko apod.) a dohody dle 551 občanského zákoníku (od roku 2007 pouze dohoda o výživném).

Pokud zaměstnanec předloží dohodu o výživném, musíte ji akceptovat. Pořadí se řídí dnem doručení nebo předložení dohody. Jedná se o přednostní pohledávku s absolutní předností ve druhé třetině. Protože nemáte žádné přednostní pohledávky, v současné době z druhé třetiny nesrážíte. Nyní budete srážet rovněž ze druhé třetiny a přednostně do druhé třetiny přidělíte plně zabavitelný zbytek mzdy. Pořadí první exekuce v rámci první třetiny zůstane zachováno. Čtěte více: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné

Pronájem provozovny a ohlášení na úřadě

Chtěla bych se prosím zeptat, zda musím ohlásit na živnostenském úřadě místo provozovny, v případě, že je mi pronajatý prostor? Osoba, která mi pronajme místnost na masáže je také v nájmu (má k dispozici provozovnu). Se souhlasem majitele s ním uzavřu nájemní smlouvu na využití 2 místností v dané provozovně a řádně budu měsíčně platit nájem. Je nutné v tomto případě nahlásit provozovnu na živnostenském ú­řadě?

Veškeré informace o ohlášení provozovny obsahuje paragraf 17 živnostenského zákona. Činnost v provozovně je podnikatel povinný ohlásit, nerozhoduje, zda je provozovna umístěná v prostoru, který podnikatel vlastní nebo v prostoru pronajatém.

Ukončení pracovního poměru a OSVČ vedlejší

Ke dni 29. 2. 2012 mi končí hlavní pracovní poměr na dobu určitou. Současně jsem OSVČ vedlejší. Momentálně jsem těhotná a mám rizikové těhotenství s předpokladem pracovní neschopnosti až do nástupu na mateřskou dovolenou. Chci se Vás zeptat, jak to bude v případě, kdy mi skončí pracovní poměr, já budu i nadále v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství a k tomu budu provozovat živnost, která nenaruší léčebný proces – budu v této době brána také jako OSVČ vedlejší?

Ukončením pracovního poměru se stáváte OSVČ hlavní. Budete sice pobírat nemocenské dávky, ale ze zaměstnání. OSVČ nemusí platit měsíční zálohy na pojistné, pokud po celý kalendářní měsíc pobírá nemocenské dávky z pojištění OSVČ. Domnívám se, že by bylo nejjednodušší na čas podnikání přerušit. Nezapomeňte přerušení ohlásit také na ZP a ČSSZ.

Manželka jako prodavačka

Jsem společníkem ve veřejné obchodní společnosti (nákup a prodej zboží). Potřebuji se zeptat, zda může manželka za mě zaskočit (občas) v obchodě jako prodavačka – není zaměstnanec, jedná se o situaci, kdy třeba musím odejít do skladu tj. max. 30 min. Jde o to jestli, je to právně možné – případná kontrola ČOI?

Bylo by vhodné s manželkou uzavřít například dohodu o provedení práce. Třeba jen na pár hodin ročně, právě pro uvedené potřeby. Zákon zakazuje pracovněprávní vztah mezi manželi – fyzickými osobami. Pracovní poměr mezi právnickou osobou (manžel společník) a manželkou (fyzickou osobou) vzniknout může.

Pozn. Texty byly redakčně upraveny.