Přerušení živnosti po dobu pobírání dávek peněžité pomoci v mateřství nemusí být vždy jediným řešením. Má-li například podnikatelka zavedený obchod nebo si pronajímá k podnikání prostory, o které nechcete z důvodu pobírání dávek přijít, lze situaci řešit přechodným přijetím zaměstnance nebo pronájmem jiné OSVČ.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má osoba samostatně výdělečně činná, která:
- řádně platila pojistné na nemocenské pojištění a zálohy na pojistné na důchodové pojištění,
- splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, což je 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem (jako zaměstnanec nebo OSVČ) a současně byla účastna na nemocenském pojištění OSVČ po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem,
- OSVČ nesmí osobně vykonávat výdělečnou činnosti v době pobírání této dávky.
Výdělek při peněžité pomoci v mateřství
Pobírá-li peněžitou pomoc v mateřství zaměstnankyně, nemůže uzavřít pracovní poměr zakládající účast na pojištění u stejného zaměstnavatele, který jí dávku vyplácí. U tohoto zaměstnavatele tedy může pracovat pouze na dohodu o provedení práce. U jiného zaměstnavatele však může pracovat na jakýkoliv pracovní poměr. Rovněž OSVČ vedlejší, které je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství z hlavního zaměstnání, může v podnikatelské činnosti pokračovat.
U osob vykonávajících OSVČ jako činnost hlavní je jednou z podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství osobní nevykonávání výdělečné činnosti. Důležité je slovo osobní. Bude-li OSVČ vykonávat výdělečnou činnost i nadále, například prostřednictvím svých zaměstnanců, nemusí podnikatelskou činnost přerušit.
Pro účely výplaty PPM osobě samostatně výdělečné činné se požaduje čestné prohlášení, že po dobu výplaty této dávky nebude osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Na formulářích tiskopisu žádosti o dávku je toto prohlášení předepsané a je významné především s ohledem na skutečnost, že v některých případech je činnost vykonávána i v období, kdy je ženě vyplácena PPM, ale není vykonávána touto ženou osobně.
Dle ustanovení § 9 odst. 3 písmeno b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí také provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost dle zákona o živnostenském podnikání. Tato činnost je pak vykonávána přímo osobou, která oprávnění získala nebo prostřednictvím zaměstnanců, event. odpovědného zástupce nebo osobou jinou (např. spolupracující osobou),
uvedla pro business server Podnikatel.cz JANA BURAŇOVÁ, vedoucí oddělení interní komunikace České správy sociálního zabezpečení.
Musí OSVČ hlavní přerušit živnost?
Přestože ustanovení § 31 odst. 11 o živnostenském podnikání ukládá podnikateli povinnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, a živnostenské úřady většinou ženy nastupující mateřskou dovolenou k tomuto úkonu vybízejí, není podle JANY BURAŇOVÉ třeba živnostenské oprávnění přerušit, jestliže činnost bude vykonávána jinou osobou. Majitelka malé organizace tedy nepropustí své zaměstnance na dobu pobírání PPM, stejně jako jiná podnikatelka neztratí své odběratele, které by po přerušení jen obtížně získávala. Podmínka, že činnost osobně nevykonává, však musí být dodržena pro účely výplaty PPM.
Může OSVČ, která se rozhodla po dobu pobírání PPM přerušit provozování živnosti, pronajímat movité věci k podnikání svým kolegyním? Jak bude tento příjem zdaněn?
Zdanění se bude odvíjet od toho, zda jsou movité věci zahrnuty v obchodním majetku podnikatelky.
- Movité věci určené k podnikání vlastní fyzická osoba
Pronájem movitého majetku se zdaní podle § 9 odst.1. zákona o daních z příjmů. Za pronájem movitých věcí určených k podnikání bude zřejmě OSVČ od svých kolegyň požadovat pravidelnou úhradu nájemného, nebude se tedy jednat o příležitostný pronájem zdaněný podle § 10 zákona o daních z příjmů.
K těmto příjmům si OSVČ uplatní k výdaje skutečně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení nebo výdaje paušální ve výši 30 % z příjmů.
Přeruší-li osoba samostatně výdělečně činná živnost po dobu pobírání dávek peněžité pomoci v mateřství, může mít příjmy z pronájmu podle § 9 nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí podle § 10, jelikož se příjmy z těchto pronájmů nezahrnují do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.
- Movité věci určené k podnikání jsou součástí obchodního majetku OSVČ
Podle pokynu D 300, vydaného k zajištění jednotného uplatňování zákona o daních z příjmů, se za příjmy podle ustanovení § 7 považují příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka.
Příjmy z pronájmu movitých věcí v obchodním majetku se zdaňují podle § 7. Jelikož nebude výdělečná činnost po určitou dobu vykonávána, mohla by se podnikatelka s kolegyněmi dohodnout na jednorázových splátkách před nebo po přerušení živnosti. Nájemné uhrazené předem lze doporučit i s ohledem na skutečnost, že zvýší příjem před přerušením živnosti. Výše peněžité pomoci v mateřství, která se počítá z příjmů za posledních 12 měsíců, tak může být příznivější.
Dalším možným postupem je vyřazení movitých věcí před přerušením živnosti z obchodního majetku a při zdanění postupovat podle bodu 1.
Jak dlouhou dobu nemohu osobně samostatnou výdělečnou činnost vykonávat
Podmínka osobního nevýkonu samostatně výdělečné činnosti platí pouze po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství. Ta se obvykle poskytuje (při porodu jednoho dítěte) od počátku 8. – 6. týdne před očekávaným dnem porodu po dobu 28 týdnů. Při porodu 2 nebo více dětí najednou se peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí po dobu 37 týdnů.
Po tzv. mateřské dovolené následuje dovolená rodičovská. Rodičovský příspěvek je určen rodiči, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je v rodině nejmladší. Podmínka celodenní péče je splněna i v případě docházky dítěte do věku tří let do jeslí nebo mateřské školy po dobu nejvýše 5 dní v měsíci. Děti 3–4leté mohou navštěvovat mateřskou školu (nebo jiné zařízení) nejvýše 5 dní v měsíci nebo maximálně 4 hodiny denně.
Po dobu pobírání rodičovského příspěvku může rodič osobně vykonávat výdělečnou činnost. Výše příjmů není omezena. Jedinou podmínkou je, že rodič po dobu výkonu výdělečné činnosti zajistí péči o dítě prostřednictvím jiné zletilé osoby.
Zálohy na pojistné u příjemce rodičovského příspěvku OSVČ
Po zahájení výdělečné činnosti nemusí příjemce rodičovského příspěvku do podání Přehledů o příjmech a výdajích platit zálohy na sociální pojištění, jelikož se považuje za OSVČ vedlejší. Skutečnost pobírání příspěvku je nutné ČSSZ prokázat. Nepřekročí-li příjmy po odpočtu výdajů za zdaňovací období hranici stanovenou pro vedlejší činnost, zálohy na další období se platit nemusí. Rovněž pojištění se platí jen v případě překročení této hranice.
ČLÁNKY DO MAILU