Z diskuze: Pojištění při nevýdělečném pobytu v zahraničí

1. 9. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 244086
Plánujete dlouhodobý pobyt nebo návštěvu v zahraničí? Jestliže nebudete v cizině pracovat, jedná se o nevýdělečný pobyt. Podnikatel.cz zjistil, jak na odvody a daně v případě výdělků pocházejících výhradně z Česka.

Čtenářka business serveru Podnikatel.cz se v diskuzi zajímala o daně a odvody při zahraničním pobytu v Anglii, kam odcestovala s přítelem. Protože vlastní živnostenské oprávnění a pracuje v oboru, který jí umožňuje pracovat tzv. „z domu“ na počítači, budou její příjmy i nadále pocházet výhradně z ČR. Mám se někde hlásit k placení pojistného v Anglii? Výdělek mi samozřejmě chodí na český účet, jen bych si někdy platbu převedla, takže bych jako byla v ČR. Jenže, musím platit dávky tam, popřípadě mít cestovní pojištění? Vůbec nevím, jak to vyřešit, když vlastně mám jen českou smlouvu? dotazovala se JANA SMÉKALOVÁ.

Zdravotní karta EHIC jen na nutnou a neodkladnou péči

Jak sdělila Hana Richterová, vedoucí oddělení výběru pojistného a kontroly Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky, její odpověď se týká jen tohoto konkrétního případu. Pro uplatnění předpisů Evropských společenství po vstupu ČR do EU závisí určení příslušnosti pojištěnce k systému sociálního, resp. zdravotního pojištění na řadě faktorů a obecné principy podléhají i řadě výjimek.

V určení příslušnosti pojištěnce k systému pojištění rozhoduje v prvé řadě zdroj příjmů a dále těžiště zájmů. Odjezdem tazatelky do Anglie za přítelem, za předpokladu, že nebude v Anglii zaměstnána a současně nebude měnit bydliště, setrvá i nadále v systému zdravotního pojištění ČR. Z hlediska zajištění zdravotní péče bude mít v ČR plnou péči a v zemích EU (tedy i v Anglii) nutnou a neodkladnou. Pro případ pokrytí mimořádných výdajů za zdravotní péči, na které se Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) nevztahuje, doporučují všechny zdravotní pojišťovny pojištěncům, aby si na cestu a pobyt v zemi EU sjednali komerční cestovní připojištění, vysvětluje Richterová.

Z důvodu trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti, která bude i nadále hlavním zdrojem příjmů, je podle Richterové tazatelka povinna: hradit měsíční zálohy na pojistné OSVČ, po podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období podat Přehled OSVČ a v zákonné lhůtě doplatit pojistné. Současně je povinna plnit oznamovací povinnost. Zejména oznámit zdravotní pojišťovně veškeré skutečnosti, které mají vliv na určení příslušnosti k systému sociálního, respektive zdravotního pojištění, například vznik zaměstnání v EU, změnu bydliště do země EU, ukončení samostatné výdělečné činnosti apod. Čtěte více: Změnu zdravotní pojišťovny musí zaměstnanec oznámit včas

EHIC se předkládá v případě úrazu nebo náhlého onemocnění lékaři v jiném členském státě. Pojištěnec má nárok na nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. Je však třeba počítat s tím, že za péči a léky se ve většině států připlácí, takže může být požadována úhrada v hotovosti. Někde se dokonce uhradí celé ambulantní ošetření, které je následně pojištěnci proplaceno předložením účtu na tamní zdravotní pojišťovně. Zdravotním pojištěním není například vůbec pokryt případný převoz zpět do ČR. Jestliže se tedy chce čtenářka vyhnout úhradě nákladů při případné spoluúčasti nebo převozu, nezbývá než uzavřít komerční cestovní připojištění. Doklad o připojištění se rovněž předkládá lékařům při každém ošetření v zahraničí. Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“? 

Sjednáváte si při cestách do zahraničí komerční cestovní připojištění?

Český daňový rezident zdaní všechny příjmy (i celosvětové) v ČR

Zdaňování příjmů závisí na daňovém domicilu příjemce a na zdroji těchto příjmů. Příjmy plynoucí českému rezidentovi výhradně ze zdrojů na území v ČR se zdaňují v ČR. Pokud jsou tyto příjmy získány podnikatelem (rezidentem ČR) na základě živnostenského oprávnění, pak se zdaňují podle § 7 zákona o daních z příjmů. Český daňový rezident zdaňuje veškeré své celosvětové příjmy v ČR, tzn. i případné příjmy plynoucí ze zahraničí, kdy je ale třeba vzít v úvahu ještě příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku, sdělil Jindřich Mejvald, vedoucí oddělení daně z příjmů právnických osob Finančního ředitelství v Praze. Dodal, že v případě změny rezidentství (daňového domicilu) na anglické, je třeba se řídit při zdaňování příjmů ze zdrojů na území ČR smlouvou č. 89/1992 Sb. o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku, uzavřenou mezi Českou republikou a Velkou Británií.

OSVČ žádá o vyslání nebo výjimku u ČSSZ

Osoba samostatně výdělečně činná je dle Nařízení rady (EHS) č. 1408/71 čl. 13 odst. 2 písm. b příslušná k právním předpisům toho státu, ve kterém vykonává činnost, vysvětluje KAMIL VAŘEKA, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud chce být osoba nadále příslušná podle českých právních předpisů, musí požádat o vyslání nebo o udělení výjimky podle článku 17 Nařízení. Žádosti se podávají u ČSSZ. V případě, že nebude uplatněna ani jedna z žádostí, musí být podle Kamila Vařeky samostatná výdělečná činnost v ČR ukončena.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).