Z pravidel pro home office zbylo jen torzo, zůstanou tak značně volná

Původně měly mít některé skupiny na home office nárok

Když ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo loni na podzim do připomínkového řízení návrh novely zákoníku práce, počítalo s poměrně rigidní a přísnou úpravou práce na dálku (tzv. home office). Kromě toho, že home office měl být nově možný jen na základě písemné dohody, kterou mělo být možné rozvázat buď dohodou, nebo výpovědí s 15denní výpovědní dobou, ministerstvo navrhovalo, aby zaměstnavatel byl povinen vyhovět písemné žádosti těhotné zaměstnankyně a zaměstnance nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let nebo osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV o home office, nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo povaha vykonávané práce.

Domácí náklady se měly proplácet

Novela dále obsahovala ustanovení, že zaměstnavatel bude povinen v souvislosti s prací na dálku hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že zákon pro určitý okruh obvyklých nákladů (plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu) stanoví formu úhrady paušální částkou, přičemž jiné, zejména nahodilé, náklady bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli prokazovat.

Výchozí hodnota paušální částky měla být stanovena zákonem a poté následně upravována vyhláškou dle vývoje cen dotčených komodit a služeb. Paušální částka měla vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů Českého statistického úřadu. 

Náležitostí dohody měl být i způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, a to včetně průběžné kontroly místa výkonu práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce na místě výkonu práce.

Podnikatelské svazy se postavily proti

Už během připomínkového řízení se však proti navrhované úpravě postavily podnikatelské svazy, podle kterých byly navrhované změny mnohdy až bizarní a využívání home office by spíše uškodily. Návrh v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnance na home office je nefunkční až legrační. Ten totiž v návrhu počítá běžně s domovem, chatou a jinými místy dle volby zaměstnance. Není dnes výjimkou letní home office v plážových destinacích. V návrhu není zřejmé, jak přesně by měl zaměstnavatel tato místa kontrolovat, aby zajistil standardy BOZP, komentovala pro server Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Podle Komory daňových poradců ČR zaměstnanci mnohdy v případě požadavku na práci na dálku z jejich strany náhradu nákladů na výkon práce na dálku nepožadují, možnost práce mimo běžné pracoviště považují za benefit, jehož využití jim v praxi náklady spíše snižuje – ušetří náklady na dopravu a stravování mimo domov. Opomenout nelze ani ušetřený čas na přepravu na pracoviště zaměstnavatele a zpět. Snaha zákonodárce vedená ochranou práv zaměstnanců tak povede k přesnému opaku. Navrhovaná úprava a její velká finanční náročnost v praxi způsobí omezování možnosti využití práce na dálku, varovala v připomínkách KDP ČR.

V rámci připomínkového řízení a během projednání ve Sněmovně však došlo k řadě změn a z původně navrhované úpravy home office zbylo jen torzo. Nově má nakonec platit, že zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až I, mohou zaměstnavatele písemně požádat o home office. Zaměstnavatel pak bude mít jen povinnost písemně odůvodnit, proč případně žádosti nevyhoví. Žádost určitých osob o práci na dálku (viz výše) je tak tzv. nenároková. (…) Pokud by žádal zaměstnanec, který nespadá do výčtu osob ve větě první, zaměstnavatel nemá povinnost na ni reagovat, resp. nemusí její případné zamítnutí zaměstnanci písemně odůvodnit, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Úhrada nákladů bude také na domluvě

Ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou se rovněž změnila koncepce úhrady nákladů, které má zaměstnavatel platit zaměstnanci na home office. Náhrada nákladů paušální částkou bude jen jedna z možností, a to jen v případě, kdy je to písemně sjednáno (individuálně či kolektivně) nebo stanoveno vnitřním předpisem.

Druhou alternativou zůstane náhrada nákladů, které zaměstnanci prokazatelně vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku. Pokud bude sjednán či stanoven způsob úhrady paušální částkou, nelze poskytovat prokázané náklady stejného druhu. To ovšem nemá znamenat, že by tím byla dotčena existující povinnost k hrazení jiných druhů nákladů incidentně podle skutečně prokázané výše. 

Bude nicméně platit, že se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout, že mu náklady hradit nebude.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Home office jen písemnou dohodou

Oproti původnímu návrhu se naopak nijak nezměnila samotná skutečnost, že home office bude možný jen na základě písemné dohody o práci na dálku. Tuto dohodu bude možné rozvázat buď dohodou, nebo výpovědí s 15denní výpovědní dobou. Zaměstnanec se se zaměstnavatelem nicméně bude moct dohodnout na jiné délce výpovědní doby, která může být delší, ale i kratší. 

Zatímco nutnost písemné dohody zůstala, změn doznal povinný obsah dohody. Některé aspekty, které byly v první verzi novely přímo uvedené jako součást všech dohod, nejsou nyní výslovně stanoveny. Navržené ustanovení neobsahuje výčet podstatných náležitostí dohody o práci na dálku, která může být uzavřena samostatně nebo může být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (již při vzniku pracovněprávního vztahu či formou následného dodatku), píše se v důvodové zprávě.

Z povinných náležitostí dohody například vypadl i způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, a to včetně průběžné kontroly místa výkonu práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Ministerstvo nicméně radí, aby ho zaměstnavatelé v dohodě i tak uvedli. Je žádoucí, aby v dohodě byla sjednána také pravidla pro kontrolu místa výkonu práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce na individualizovaném místě výkonu práce (jak před započetím výkonu práce, tak pro možnost ad hoc kontrol, zda budou kontroly fyzické, nebo bude poskytnuta např. fotodokumentace místa výkonu práce atd.), říká důvodová zpráva.

Pravidla budou stanovena volně, říkají odborníci

Vzhledem k tomu, že řada původně navrhovaných ustanovení nakonec z novely vypadla, norma stanovuje legislativní povinnosti ohledně práce na dálku jen volně. Novela zákoníku práce v oblasti práce na dálku přináší obsáhlejší podmínky, které jsou ale natolik volné, že neznamenají omezení současné praxe v oblasti home office, komentovala Kateřina Legnerová z Katedry personalistiky Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Jak doplnil Jiří Kučera, advokát právní kanceláře Kučera & Associates, novela sice zavádí pro určité skupiny zaměstnanců nárok na práci na dálku, zaměstnavateli nicméně stačí jakékoliv paušální písemné odůvodnění pro to, aby tento nárok zamítl. Tzv. právo na home office tedy dle současného znění novely nebude vymahatelné, uzavřel Kučera.