Z motokrosové trati k prémiovému senu. Poznejte příběh českého farmáře

Klid není ani v zimě

Zemědělství je sice sezónní záležitostí, ale jak Jan Bezděk upozorňuje, neznamená to, že makají jenom na jaře, na podzim a v létě. Jejich zákazníci jsou totiž chovatelé koní a zvířata chtějí jíst 24 hodin denně, 7 dnů v týdnů a 365 dní v roce. V týdnu tak mají několik závozů a také musejí dělat údržbu zemědělských strojů. V sezóně pracuje pro Farmu Kačiny 8 až 9 lidí, mimo sezónu tam zůstává Jan a dva pracovníci.

Zimní doba je také vhodná k tomu, aby se opravily polní cesty. Může se také stát, že kvůli sněhu nebo větru spadne strom a je potřeba jej uklidit, aby větve nezarostly do trávy. Na farmě jsou zvířata, která potřebují jídlo a pití. A navíc, leden je období porodů. To znamená, že ke zvířatům v noci vstáváme co čtyři hodiny a koukáme se, kdyby náhodou nějaká mamča potřebovala pomoc, doplňuje s úsměvem Jan Bezděk.

Jan Bezděk si koupil dům na Voticku v době, kdy jezdil závodně na motorce. Na přilehlých pozemcích si chtěl postavit motokrosovou trať. Trávu chtěl spásat zvířaty, proto si koupil traktor a pustil se do farmaření. Postupně se zrodil i nápad na prémiové seno. Dnes na farmě chová několik slepic, stádo bílých krav plemene charolais a dva koně. Tato zvířata jsou zároveň ochutnávači jejich produktů.

S krávami se můžu mazlit, můžu je drbat. I plemenný býk Gucci je vychovaný a návštěvy si jej mohou pohladit. Když krávy přeháním, stačí na ně zavolat holky, hami, hami a ony přiběhnou, i když jsou kilometr daleko, popisuje Honza.

Prémiové seno je věda

Běžně se seno sklízí z luk. Na loukách se tráva a další rostliny neustále přizpůsobují stanovišti a roste tam to, co nejlépe prosperuje. Mezi takové rostliny patří například pryskyřník nebo starček mající negativní dopady na zdraví zvířat. Na Farmě Kačiny nesklízí seno z luk, ale z polí, tedy z orné půdy, kde roste to, co tam hospodář zaseje. Honza si ve spolupráci s veterináři nechal namíchat speciální travní směs pro koně s několika druhy rostlin, které mají dohromady dobrý účinek na zdraví zvířat. Je tam například jitrocel pomáhající zažívání nebo kostřava, která koňům chutná, protože křupe.

Máme dva druhy této směsi, zasejeme ji na pole, jeden rok se o porost staráme, pak ho tři roky sklízíme, zoráme to a zasejeme znova. Je to tak nákladnější, ale díky tomu víme, že jsou v tom jen rostliny, které jsme tam zaseli, popisuje Jan Bezděk a dodává, že posílají vzorky sena i na rozbor, aby v něm nebyly stopy plísně, nebo antinutriční látky.

Další věc u prémiového sena se týká jeho sušení. Nestačí ho jen posekat a obracet, než uschne. Na farmě mají sekačky s takzvaným kondicionérem. Jan Bezděk vysvětluje, že tráva, když se seká v optimální zralosti, má na sobě voskový povlak, který trávě pomáhá, aby ji například nerozmáčel déšť a ona neuhynula.

Když ji chcete usušit, voskový povlak brání tomu, aby vlhkost z trávy odešla. Sekačky posekanou trávu zmáčknou a hřebenem z ní voskový povlak sundají. Seno začne schnout, oni jej pomalu otočí a poté jej nahrnou a lisují. Čím rychleji se seno usuší, tím více v něm zůstane živin. Seno je navíc extrémně porézní materiál a přebírá vzdušnou vlhkost, proto je třeba jej skladovat v optimálních podmínkách. Když si na skladování nedáte bacha, seno může za osm měsíců ztratit až 30 procent živin a jsou v něm zárodky plísní. My jej skladujeme v halách, kde hlídáme vlhkost, vše je přikryté netkanou textilií a nemůže na to sluníčko, uvádí dále Jan Bezděk.

Na Farmě Kačiny se na seno dívají také z pohledu chovatelů. Většina koní má nějaké zdravotní problémy, které si často způsobují podobně jako lidé sami. Mnohdy se jedná o pohybový aparát nebo právě výživové obtíže. Dalším problémem je dušnost vycházející z toho, že kůň, když jí, tak strčí hlavu do sena, a když je v senu prach nebo plíseň, tak to rovnou vdechuje. Seno zplesniví, když se dá do balíků nedostatečně suché. A prach je v něm nejčastěji z hlíny. Stává se to, když je pozemek příliš hrbatý nebo je špatně seřízený nahrnovač.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Koně chovají hlavně ženy

Balíky, které na Farmě Kačiny dělají, mají přesně 18 kilogramů. Jedním z důvodů je, že kůň potřebuje devět kilo sena denně. Za druhé, většina majitelů koní jsou ženy, a když kulaté balíky se senem mají například 250 nebo 300 kilogramů, špatně se jim s nimi manipuluje a také odhaduje krmná dávka. Kulatý balík navíc může zvenku vypadat dobře, ale po rozbalení se může objevit například plíseň.

Malé hranaté balíky ještě na poli svazujeme do multipacku po 14 balících, abychom je mohli naskladnit technikou a zákazníci je nemuseli tahat. Řekneme jim, ukaž nám, kde v těch stájích chceš mít seno a o zbytek se nestarej. To znamená, že my to naložíme, přivezeme, poskládáme a jen, když je toho hodně, tak nám někdo pomůže, popisuje Honza s tím, že zákazníkům občas půjčí speciální kleště nebo balíky sami nanosí.

Mezi odběratele farmy patří nejlepší stáje v Čechách, jako jsou například „dostiháci“ v Chuchli, případně parkourové stáje v okolí Prahy a podobně. Čas od času dávají seno i chovatelům králíků, ale to je pro ně jen malý byznys.

Podle Jana Bezděka je pořízení koně nákladné samo o sobě a jde často o začátek daleko větších investic. Majitelky to většinou pohltí, protože koně jsou úžasná zvířata. Ženy pak svého koně považují za součást rodiny a chtějí pro něj to nejlepší. Seno z Farmy Kačiny není komodita, ale produkt, potrava pro špičková zvířata.

Když to uděláte všechno správně, tak to unese tu cenovku. Já chovatelkám říkám, nešetřete na seně, ušetříte za veterináře, doplňuje. Často jim poté dováží i slámu, která je nařezaná na menší kousky, aby lépe sála moč, je odprášená. Navíc nikdy nezmokla, takže je krásně žlutá. Stáje pak vypadají krásně. A to se líbí jak koním, tak jejich majitelkám. Farma Kačiny dodává slámu i jako stavební materiál, a to v balících s vodním sklem, přesně podle požadavků odebírajících firem.

Jan Bezděk uvádí, že v České republice tak stojí desítky domů, kde jsou balíky s jejich slámou. Moc mě to baví. Vyloženě na tom nezbohatneme, ale je to hezký byznys, který mě těší na duši, přiznává. Farma Kačiny nic neprodává překupníkům, vše jen napřímo. Spolupracuje tak například i s českou firmou Emco zaměřenou na výrobu müsli cereálií, které dodává nahý oves.

Moderní technologie i odpovědnost

Jan Bezděk si v rámci zemědělství potrpí také na moderní technologie. V hlavní sezóně má v provozu osm traktorů a každý dělá něco jiného. Proto jsou vybaveny GPS zařízeními. Na ně jsou napojené i lisy. To znamená, že vím, kolik balíků mám, kde jsou traktory, auta, kolik mají nafty a všechny tyto provozní detaily. Také vím, kde jsem sklidil kolik balíků. Podle toho můžu plánovat hnojení a další věci, vyjmenovává s tím, že k ošetřování obilnin nepoužívá postřikovače, ale drony.

Díky nim a multispektrálním kamerám v nich zjistí, kde přesně má plevele. Může pak použít přípravky na ochranu rostlin jen tam, kde je potřeba. Digitálně je však řízená celá farma. Zaměstnanci mají terminály, kde vidí, co se má dít a kde. Jan Bezděk pak sleduje, jak jim to jde. Vychytávkou je například senzor, který se připevní před telením na ocas krávy a chovatele včas upozorní zprávou na mobil na začátek porodu.

Celé zemědělství je o tom, že v něm pracuje 0,6 % ekonomicky aktivních lidí v této republice. Louky, lesy, rybníky a pole tvoří 62 % této země. Zbytek jsou města, silnice a továrny. Jan Bezděk proto zdůrazňuje, že jako zemědělec má obrovskou moc nad tím, co budeme jíst a pít, a jak to bude vypadat za našimi okny. Neuznává proto byznys navázaný na spalování slámy nebo cílené pěstování energetických plodin, který je mnohdy potřeba masivně dotovat nebo centralizovat. A to se všemi negativními důsledky pro nejbližší okolí.

Co se týče udržitelnosti, já vždy, když chci něco udělat na farmě, tak si říkám, Honzo, kdybys tohle dělal dalších sto let, mohlo by to fungovat? A pokud je odpověď ne, tak to nedělám, protože udržitelné je to, co můžete dělat pořád dokola a pořád to bude fungovat, popisuje Jan. Je pro něj důležité mít i vztah ke komunitě, protože zemědělci ovlivňují místní obyvatele v dobrém i špatném. Proto se například nejezdí po vesnicích hlučnými stroji po 22. hodině, uklízí hlínu, kterou traktory vytahaly na silnici z pole, nebo v zimě pomáhají s uklízením sněhu. V hlavní sezóně pak nabízejí místním brigády.

Farma mu možná zachránila život

Honza v době, kdy koupil farmu, cítil, že chodil do firmy hlavě proto, že ho dobře živí. Radost z práce se po troškách vytratila. Dnes si myslí, že kdyby se tehdy nic nezměnilo, tak by možná firmu prodal. Zpětně to vnímá tak, že mu tato změna zachránila život. Farmaření z něj udělalo lepšího člověka i šéfa své digitální agentury. Například přijal, že se s počasím nedá vyjednávat a není fér.

  Čas od času vám prostě zmokne seno, někdy vám přischne obilí, protože nepršelo, když pršet mělo. A tato škola vás naučí pokoře, že někdy věci nebudou tak, jak chcete vy, upřesňuje a dodává, že hospodaření je spjaté s přírodou v ročních cyklech, zatímco firma je má jiné. Když pochopíte, jakou má příroda sílu, tak o celém podnikání začnete přemýšlet jinak, doplňuje. 

Další výhodou je, že v sezóně chodí Jan Bezděk do své pražské firmy jen na několik dnů v týdnu. Jeho zaměstnanci najednou ví, že je to jen na nich a dochází tak k podpoře vzájemné důvěry.

I když má Honza velké zkušenosti s vedením firmy, papírování spojené se zemědělstvím je podle něj šílené. Když to chcete mít v pořádku, tak opravdu 20 % času, místo toho, abyste chodili po polích, udržovali techniku a pečovali o zvířata, vyplňujete formuláře, zmiňuje s tím, že je rád za pomoc úředníků, kteří pracují na Státním zemědělském intervenčním fondu. Například do aplikace LPIS je potřeba zadávat spoustu informací o hospodaření, ale ta není provázaná s Českým statistickým úřadem. Ten se ozývá s otázkami, které by se daly snadno vyčíst z LPIS. On do něj však nemůže nahlížet. Pracovnice si pak vystačí s orientačními daty získanými v rámci telefonátu.

I když je práce na farmě hodně mechanizovaná, Jan se nevyhne tomu vzít občas do ruky vidle, šroubovák či kladivo. Od pátku do neděle se totálně fyzicky zničím na farmě a potřebuji si jít odpočinout do kanceláře. A to je přesně ten pocit, který máte v neděli mít, směje se v závěru s tím, že v týdnu odpočívá od farmy a o víkendu zase od kanceláře. A to doporučuje všem.