Z virtuálního sídla může finanční úřad nechat společnost „deportovat“

Polovina všech společností v České republice využívá nebo v minulosti využívala virtuální sídlo. Nejvíce takové sídlo slouží novým firmám, které nemají kapitál na pořízení vlastní nemovitosti nebo na pronájem trvalé kanceláře, případně ji nepotřebují. Virtuální sídlo je tedy otázkou snižování nákladů, ale také prestiže a zvyšování povědomí o firmě ve světě byznysu. Jestliže klienti vidí, že firma má v obchodním rejstříku zapsanou prestižní adresu, jejich zájem to může ovlivnit pozitivním směrem, říká Lenka Tomková ze společnosti Novantis poskytující služby Sidloprofirmy.cz. Zde je ovšem nutné zohledňovat to, kolik společností už na dané adrese sídlí. Platí, že čím více společností v dané lokalitě sídlí, tím více se snižuje prestiž lokality. Pokud o to klienti stojí, tak se je snažíme propojovat navzájem a tím jistým způsobem budovat jejich obchodní vztahy. Také máme v našem kraji vazby na podnikatele a další subjekty a v případě potřeby jsme schopni našim klientům prostřednictvím těchto kontaktů pomoci, vyzdvihuje další přidanou hodnotu virtuálního sídla Michal Ondra, jednatel společnosti New Wave Service.

Mnoho klientů pochází z oboru provozování e-shopů, grafického designu a dalších online služeb, kteří pro svoji činnost nepotřebují pronajímat fyzickou kancelář a vyhovuje jim virtuální. Stejně tak se virtuální sídlo vyplatí živnostníkům pracujícím v terénu. Našimi klienty jsou zedníci nebo montéři. Vedle nich jsou to i firmy sídlící na Slovensku nebo v Polsku, které pro podnikání u nás musí mít v Česku sídlo firmy, komentuje Milada Boraková ze společnosti Domica Corporation. Na jednom z předních míst žebříčku výhod virtuálních sídel je anonymita, ochrana podnikatelova soukromí a majetku. Sídlo totiž musí být viditelně označeno názvem a identifikačním číslem společnosti. Kdokoliv z okolí má díky tomu velice snadno dostupné informace o tom, v čem člověk podniká a může si více zjistit z veřejně dostupných rejstříků a databází, což může na vesnicích nebo menších městech způsobovat problémy.

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Možnosti virtuálního sídla už někdy využila nebo využívá polovina českých firem. 

Jako poslední, často udávaný a asi nejznámější důvod je příslušnost k místním úřadům stanovená dle lokality sídla. Díky sídlu firmy na takové prestižní adrese může dojít ke snížení frekvence kontrol úřadů. Podle statistik Finančního úřadu pro hlavní město Praha přijde kontrola do společnosti jednou za několik set let. Pokud tedy sídlo společnosti z malého města přestěhuje podnikatel do Prahy, téměř jistě ho kontrola berních úředníků nikdy nenavštíví. Místně příslušný je i celní úřad, uvádí Zbyněk Kubáň ze společnosti Altaxo sídla, která poskytuje služby Officeplace.cz.

Psali jsme: V Praze k vám přijde daňová kontrola jednou za 114 let. Čím ji přivoláte? a Připravte se na nejčastější kontroly firem

Z virtuálního sídla můžete být „deportováni“

Poslední uvedený bod je velice lákavý, ale nepoctivce, kteří by chtěli využít anonymity a ukrýt se před kontrolami, nedokáže ochránit ani virtuální sídlo. Pokud finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo do jeho působnosti čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může takzvaně delegovat místní příslušnost.

Místní příslušnost správce daně se u fyzické osoby řídí jejím místem pobytu, což je adresa trvalého pobytu občana České republiky či adresa hlášeného místa pobytu cizince, a u právnické osoby jejím sídlem zapsaným ve veřejném rejstříku.

Účelnost přesunu lze spatřovat především tam, kde by jinak správa daní daňových subjektů byla neefektivní a nehospodárná, mimo jiné tedy právě v případech, kdy se skutečné sídlo právnické osoby liší od sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nebo obdobně u fyzické osoby, jestliže má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, vysvětluje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Prostřednictvím delegace místní příslušnosti tak lze takzvaně vrátit společnost do působnosti původního finančního úřadu, pokud se prokáže, že v působnosti tohoto finančního úřadu se nachází její skutečné místo podnikání. Delegovat místní příslušnost se dá také v případě, jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti.

Finanční úřad musí svůj podnět na delegaci podložit relevantními informacemi, které získá například v rámci místního šetření. Při němž zjišťuje, v jakém místě společnost podniká, s jakými se setkává obchodními partnery, klienty, jaké vyrábí zboží či nabízí služby, jak má uloženo účetnictví a podobně. Proti rozhodnutí o delegaci má pak daňový subjekt možnost se odvolat na Generálním finančním ředitelství.

Dále čtěte: Vyplatí se mít sídlo v Praze? Zeptali jsme se na výhody a nevýhody odborníků

Virtuální sídlo z pohledu zákona

Přesun firemního sídla k poskytovateli virtuálního sídla firmy je legální. Vzniká při něm zcela běžný obchodní vztah a kvalitní poskytovatelé mají toto ošetřeno i tím, že klient je vlastně nájemcem části prostor, kde se virtuální sídlo nachází. Služba je v České republice umožněna přímo zákonnou dikcí, kterou přinesla euronovela občanského zákoníku z roku 2009. Nově je potvrzena pro právnické osoby i dikcí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Virtuální sídlo ovšem neposkytujeme osobám samostatně výdělečně činným, jelikož to výslovně zakazuje živnostenský zákon a zákon o obchodních korporacích. Některé konkurenční společnosti virtuální sídlo pro OSVČ i přes tento zákaz poskytují, vysvětluje Jakub Maur, jednatel Profispolečnosti.cz. Je zde totiž velký rozdíl mezi službou poskytnutí sídla pro právnické osoby nebo místa podnikání pro OSVČ.

Z hlediska zákona se jedná především o živnostenský zákon, konkrétně § 31 Povinnosti podnikatele, odstavec druhý. „Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání…“ Náležitosti objektu ale nejsou specifikované. Jako druhý pak můžeme zmínit nový občanský zákoník, § 136, odstavec první: „Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.“ Specifika nemovitosti tedy nejsou určena.