Vlákno názorů k článku Za co můžete dát zaměstnanci okamžitě padáka? Čtěte příklady z praxe od Jindra Šaur - "Zaměstnavatel ale na tento podvod přišel a ihned...

Zhruba tak. Buď zaměstnanec svou práci zvládal, a pak není proč dělat vlny bez ohledu na počet hodin, nebo ji nezvládal a pak ho měli vyhodit už mnohem dřív. Tohleto trvání na přítomnosti "od-do" mi nikdy nešlo do hlavy. Udělám si svoje a jdu si po svém, ne?
Leda by měl za úkol něco hlídat, zvedat telefony nebo podávat někde informace, to pak ano. Ale evidentně to není ten případ, když si jeho nepřítomnosti delší čas nevšimli. :-)

Nebo to mohla být třeba nějakí kontrolní pozice, kde se nezjisti, že ta práce není prováděná, dokud ten co ji (ne)provádí (ne)přehlédne chybu která se tak dostane (například) ke koncovému uživateli.

Ach jo. To, že Vy nebo kdokoliv jiný nevidíte smysl v nějaké práci/činnosti/za­městnání (popřípadě ve způsobu jakým a kdy se má vykonávat) ještě neznamená, že tam žádný není. Nemluvě o tom, že opravdu nikde nebylo řečeno ani co dotyčný dělal, ani za jakých okolností byl odhalen - úplně v klidu to mohlo být třeba tak, že si někdo počkal až si přijde "odpíchnout" odchod ze zaměstnání, protože "v systému" ho vyděl, ale na pracovišti ne...

a cim ze ho vYdel(i) ?

ono to není tak jednoduché ,,, např. soud I. stupně zkonstatoval:
Žalobce tím porušil čl. 5.2 pracovní smlouvy (v této době se nenacházel na svém pracovišti a neplnil žádné úkoly, vyplývající z jeho pracovního poměru k žalovanému), § 38 odst. 1 písm. a), § 301 písm. a), b) a § 302 písm. a), b), a f) zák. práce. S přihlédnutím k tomu, že „se jednalo o zaměstnance s vysoce významným postavením ve společnosti žalované, podléhajícího pouze jednateli společnosti, s příjmem ve výši 70.000,- Kč hrubého měsíčně, s odpovídající odpovědností při plnění pracovních úkolů“ a že se jednalo o „nikoli ojedinělé jednání žalobce, avšak k tomuto jednání docházelo i v předchozím období, jak bylo zjištěno z výslechu jednatele společnosti, avšak toto bylo zprvu tolerováno, s ohledem na důležitost žalobce pro žalovanou“, soud prvního stupně dovodil, že žalobce uvedeným jednáním hrubě porušil pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Okamžité zrušení pracovního poměru, dané žalovaným žalobci přípisem ze dne 27. 4. 2009, neobsahovalo skutkové vymezení důvodů, které vedly žalovaného k rozvázání pracovního poměru „ve smyslu ust. § 55 písm. b) zákoníku práce“, důvod nebyl skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, „totiž tento důvod nebyl uveden vůbec“. Oba účastníci navíc „chápali písemnost ze dne 27. 4. 09“ jako neplatné rozvázání pracovního poměru a „i po tomto datu žalovaný žalobce nadále zaměstnával a žalobce vykonával pro žalovaného práci“.

takže to nebylo jednou - a co je zajímavé, zaměstnavatel to zpočátku toleroval !!!!

navíc ten zaměstnavatel ani nebyl schopen ho pořádně vyhodit, napsali ten "vyhazov" formálně špatně

což potvrdil i odvolací soud:
Odvolací soud uzavřel, že „žalobce porušil své pracovní povinnosti dané ust. § 38 odst. 1 a § 301 písm. a) a b) zák. práce“ způsobem, který je mu v dopise ze dne 30. 4. 2009 vytknut. Protože nebylo prokázáno, že by se jednalo o opakované porušení pracovních povinností (žalovaný doložil pouze záznam o projednání případu ze dne 10. 4. 2009), šlo pouze o ojedinělé pochybení a porušení pracovních povinností žalobcem, které měl žalovaný „postihnout jiným způsobem, na který zákoník práce pamatuje“, ale „postup podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce není odůvodněn“.

Až Nejvyšší soud to posoudil trochu jinak ... rozhodnutí 21 Cdo 2596/2011