Například způsob zaokrouhlování dolů či pravidlo, podle kterého se základ daně z příjmů z cenných papírů stanovuje samostatně za jednotlivé cenné papíry, byly v českém právním řádu již od 90. let. Nešlo tak o žádnou legislativní novinku, se kterou by přišel tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Kalousek ani navíc nebyl první, který „trik“ se zaokrouhlením a nulovou daní využil. Na druhou stranu to byl právě on, který dluhopisovou mánii odstartoval tím, že samo ministerstvo financí „fintu“ se zaokrouhlováním použilo a tím ji posvětilo jako legální.
Jak to bylo se zaokrouhlováním daně
Z úst stávajícího ministra financí Andreje Babiše například několikrát zaznělo, že hlavní viník je Miroslav Kalousek, který přišel se zákonem o korunových dluhopisech. Ve skutečnosti ale žádný zákon o korunových dluhopisech nikdy neexistoval. Babiš měl možná na mysli novelu zákona o dluhopisech z roku 2012, ale ani ta za korunové dluhopisy nemohla, i když firmám, pravda, emisi dluhopisů usnadnila.
Co se týče schválené legislativy, nepřišel Miroslav Kalousek v této oblasti vlastně s ničím novým. Zákon o správě daní a poplatků totiž již od 90. let obsahoval pravidlo, podle kterého se daň vybíraná zvláštní sazbou (tj. včetně mj. daně z úrokových příjmů dluhopisů) zaokrouhlovala na celé koruny dolů. Zákon o daních z příjmů pak toto obecné pravidlo dále nemodifikoval. Stejně tak se od 90. let v právním řádu nacházelo pravidlo, podle kterého se základ daně u srážkové daně u příjmů z cenných papírů stanovoval samostatně za jednotlivé cenné papíry.
Od roku 2011 nahradil zákon o správě daní a poplatků daňový řád, který však výše uvedené pravidlo pro zaokrouhlení daně vybírané zvláštní sazbou již neobsahoval (a stále neobsahuje). Toto pravidlo o zaokrouhlování daně vybírané zvláštní sazbou navíc nebylo obsaženo ani v zákoně o daních z příjmů. Šlo však o chybu, která způsobila nesrovnalost při uplatňování ustanovení § 146 daňového řádu ve vztahu k úpravě daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně podle ustanovení § 36 zákona o daních z příjmů.
Zaokrouhlování dolů se ihned vrátilo
S účinností od 1. ledna 2011 proto ministerstvo financí přišlo s pokynem D–346, který plátcům promíjel rozdíl daně vybírané srážkou zaokrouhlené na dvě desetinná místa a daní zaokrouhlené na celé koruny dolů. Výjimkou byly specifické případy dané např. ustanovením § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů, mezi těmito specifickými případy ale úrokové příjmy z dluhopisů v tom okamžiku nebyly. Plátce pak podle tohoto pokynu postupoval při srážení daně tak, jako kdyby bylo zaokrouhlováno na koruny dolů,
upřesnil serveru Podnikatel.cz Štěpán Karas, ředitel Deloitte Tax&Legal.
Ministerstvo každopádně připravilo novelu zákona o daních z příjmů, kdy od poloviny roku 2011 přibylo do zákona o daních z příjmů přímo ustanovení, podle kterého se daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou zaokrouhluje na celé koruny dolů. Od července 2011 tak platila stejná legislativní úprava jako do konce roku 2010. Ta se změnila až od roku 2013, kdy novelizace zákona o daních z příjmů stanovila, že se u některých druhů příjmů (včetně mimo jiné úrokových příjmů z dluhopisů) základ daně a daň nezaokrouhlují a zaokrouhluje se až celková částka daně z daného druhu příjmů.
První využila fintu ZUNO Bank u spořicích účtů
Právě mezi roky 2011 a 2013 se pak urodily žně korunových dluhopisů. Navzdory rozšířenému mýtu ale fintu se zaokrouhlováním dolů a nulovou daní nevyužil první Miroslav Kalousek, nýbrž ZUNO Bank. Ta totiž přišla s denním připisováním úroků, díky kterému (a díky zaokrouhlování dolů) nemuseli lidé do určité spořené částky platit daň z úroků. Konkrétně se daň neplatila až do 127 500 korun spořené částky. Zákazníci si navíc mohli založit až 10 spořicích účtů. Zda se Kalousek se svými korunovými dluhopisy inspiroval právě u ZUNO Bank, je otázkou, faktem ale zůstává, že nebyl prvním, kdo tento fígl využil.
Nicméně právě Miroslav Kalousek následně svými korunovými dluhopisy tento postup posvětil (a de facto legalizoval) a odstartoval tím dluhopisovou mánii, na které se svezly stovky firem, včetně Agrofertu Andreje Babiše. Už v první polovině roku proto Sněmovna schválila změny v zákoně o daních z příjmů, které s účinností od roku 2013 tomuto daňovému triku bránily.
Co bylo legální a co už nikoli
V souvislosti s korunovými dluhopisy Agrofertu se, především na sociálních sítích, objevuje tvrzení, že Babiš jen využil mezeru v zákoně a že je z právního hlediska vlastně vše v pořádku. Ani zdaleka tomu tak ale není. Ano, Agrofert mohl dle tehdejšího zákona vydat korunové dluhopisy, které mohl Andrej Babiš zakoupit.
Dle české i evropské legislativy ale nesmělo (a dodnes nesmí) jít v takovém případě o pouhou daňovou optimalizaci. Tedy, že by nákup dluhopisů proběhl pouze na papíře. Stejně tak musí platit, že firma potřebovala prostředky, a proto dluhopisy vydala. Pokud by totiž peníze nepotřebovala, opět by šlo o nezákonnou optimalizaci.
O těchto věcech ale musí rozhodnout finanční úřad, případně policie (a následně soudy), na kterou před časem přišlo trestní oznámení. Výše zmíněné ale samozřejmě neplatí jen pro Agrofert a Andreje Babiše, nýbrž pro všechny firmy, které tehdy dluhopisy vydaly.
Čtěte také: Jak by to vypadalo na berňáku, kdybyste příjmy a výdaje vysvětlovali jako Babiš
ČLÁNKY DO MAILU