Za dva červencové dny přibylo více nespolehlivých plátců než za celý rok 2013

Když se od roku 2013 zaváděl institut nespolehlivého plátce DPH, počítalo se s tím, že tento status získají desetitisíce podnikatelů. Na konci roku 2013 jich však bylo jen 17 a rok později 115. Na podzim roku 2014 se sice zpřísnily podmínky, avšak ke zlomu došlo až letos na jaře. Tehdy totiž začala finanční správa tento institut důsledně využívat. A statistiky to dokazují. Jenom za první dva červencové dny přibylo více nespolehlivých plátců než za celý rok 2013. Pokud bude toto tempo pokračovat, ještě v červenci pokoří počet nespolehlivých plátců hranici jednoho tisíce.

Čtěte také: Počet nespolehlivých plátců roste jako houby po dešti, brzy jich budou tisíce

Zlom nastal až letos

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Nespolehlivých plátců přibývají desítky denně.

Institut nespolehlivého plátce sice začal platit od začátku roku 2013, první firma s tímto označením se však v Registru plátců DPH objevila až 7. června téhož roku. Na konci roku 2013 pak finanční správa evidovala 17 nespolehlivých plátců. V roce 2014 jich přibylo dalších 98, což bylo oproti původním předpokladům stále o několik řádů méně. Už na podzim roku 2014 proto finanční správa zpřísnila podmínky, při kterých může být podnikatel označen za nespolehlivého plátce.

Opravdový zlom však nastal až na jaře letošního roku, kdy finanční správa začala institut nespolehlivého plátce DPH důsledně využívat. Během dubna a května přibylo přibližně 200 nespolehlivých plátců, což je více než za celou předchozí působnost tohoto institutu. Jak navíc ukazují statistiky z Registru plátců DPH, počet nespolehlivých plátů i nadále raketově narůstá. V červnu 2015 získalo tento status 248 firem a jen za první dva červencové dny dalších 44 podnikatelů. Aktuálně (k 20. hodině 2. července) se v registru nachází 682 nespolehlivých plátců. Je tak skoro jisté, že hranice tisíce nespolehlivých plátců se dosáhne už v následujících dvou měsících. Naplňují se tak předpoklady šéfa finanční správy Martina Janečka, který před měsícem prohlásil, že do konce roku očekává přes tisíc nespolehlivých plátců a že v příštím roce jich již budou tisíce.

Nespolehlivým plátcem se stanete jednodušeji než dříve

Co se týče důvodů, za které podnikatelé nejčastěji dostávají status nespolehlivého plátce, tak ty se měnily s tím, jak finanční správa postupně upravovala kritéria. Od začátku zavedení institutu až do poloviny roku 2014 tvořilo významnou část důvodů pro rozhodnutí o nespolehlivém plátci neuhrazení zajišťovacího příkazu (vydávané v odůvodněných případech nekalostního jednání plátce – související s neplněním jeho daňových a správních povinností) a dále vyměřování nebo doměřování daně podle pomůcek – tzn. klasicky zpravidla nespolupracující či nekontaktní plátci. Další skupinou byli plátci s významnými dlouhotrvajícími dluhy na dani.

V říjnu roku 2014 se kritéria rozšířila a upravila a nyní se nejčastěji status nespolehlivého plátce získává při nespolupráci a při absenci reakce plátce při vyměřování nebo doměřování podle pomůcek. Stejně tak je častější získání institutu nespolehlivého plátce, pokud podnikatel nepodá daňové přiznání nebo související výpisy a přílohy a nereaguje na výzvy k jejich podání, případně k další požadované součinnosti při správě daně. Očekává se i možnost zvýšení počtu rozhodnutí v případech, kdy plátce delší dobu dluží na dani hodnotu přesahující kritériem stanovený limit. Je nutné zdůraznit, že správce daně při rozhodnutí o nespolehlivém plátci bere také v potaz objektivní důvody hodné zřetele, pokud jsou mu známy a jsou relevantní, které mohou mít vliv na aktuální status plátce, upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Právě hranice pro dluh na dani se v říjnu 2014 snížila z 10 milionů na 500 tisíc korun.

Kdo obchoduje s nespolehlivými plátci, musí si dát pozor na ručení

Status nespolehlivého plátce zakládá společné a nerozdílné ručení za odvod daně odběratelem a dodavatelem. Pokud se některý podnikatel rozhodne obchodovat se společností, která má v okamžiku uskutečnění plnění status nespolehlivého plátce, bude za ni automaticky ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od ní přijme.

Čtěte více: Na co si dát v praxi pozor při obchodování s nespolehlivým plátcem DPH?

Podnikatelé však mohou využít zajištění daně, díky kterému se ručení vyhnou. Dle tohoto ustanovení má příjemce plnění možnost uhradit daň přímo místně příslušnému finančnímu úřadu poskytovatele plnění. Tento postup lze použít i pro případy, kdy poskytovatel plnění má pouze bankovní účet vedený v zahraničí. Využití zvláštního způsobu zajištění daně podle § 109a zákona o DPH není nijak limitováno. Nedochází tedy k žádnému omezení v ekonomických transakcích a výběru obchodního partnera. Tím, že příjemce zdanitelného plnění využije zvláštní způsob zajištění daně, nemůže být později již vyzván ke splnění případného ručitelského závazku, resp. tento mu uvedeným postupem nevzniká, vysvětlila Petlachová.

Čtěte také: Ručení za DPH při platbě na neregistrovaný účet zpřísnilo, dá se mu však vyhnout

Jak lze status získat?

Status nespolehlivého plátce lze získat několika způsoby. Podle pokynu Generálního finančního ředitelství dostane status nespolehlivého plátce firma, která ohrozila veřejný zájem tím, že jí úřady neuznaly uplatňovaný nárok na odpočet daně a vyměřily ji daň jinak, než deklarovala v podaném daňovém přiznání k DPH. K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně o 500 tisíc Kč. Stejná hranice platí i pro dluhy na DPH, které má podnikatel alespoň tři měsíce. Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň podle pomůcek alespoň 500 tisíc korun (či úřad vyměřuje daň dle pomůcek minimálně dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích), a také podnikatel, který je podezřelý z účasti na podvodu. 

Status nespolehlivého plátce získá rovněž podnikatel, který neuhradil zajišťovací příkaz. V neposlední řadě se podnikatel stane nespolehlivým plátcem, pokud opakovaně nepodá povinná podání na DPH ani na základě výzvy správce daně, a to dvakrát v období dvanácti měsíců bez řádného odůvodnění. Od 1. ledna se lze navíc dostat na blacklist nespolehlivých plátců tím, že při registraci k DPH uvede podnikatel nepravdivý údaj ohledně skutečného (reálného) sídla.

Čtěte také: Úřady přitvrzují, nespolehlivým plátcem DPH se stanete jednodušeji než nyní