Za měsíc vyprodukují desetitisíce bylinek. Budoucnost vidí v aquaponii

Vylaďovat museli vše

Na úvod Michal Tesařík prozrazuje, že kdysi narazil na jednu malou farmu, kde viděl věci, které má v životě rád. Ať už je to pěstování zeleniny, rybochov a také část IT, kterým jsou moderními farmy protkané. Tam jsem si řekl, že je to přesně to, co bych chtěl dělat, uvádí s úsměvem. Tehdy delší dobu přemýšlel nad tím, že uteče z IT firmy, kterou vlastnil, protože tam tvořil něco nehmatatelného a virtuálního.

Společnost inGreen Kelčany nejprve začínala v malinkatých prostorách, což byla podle Michala výhoda. Chyby totiž přicházely a tím, že se jedná o nové odvětví a není moc možností, kde o něm čerpat, byla jich spousta. Jednodušeji se opravuje chyba v malém než v projektu za desítky nebo stovky milionů. Tam jsme přišli na to, co funguje a co nefunguje. Měli jsme obrovské štěstí na chytřejší lidí okolo nás, kterými jsme se dokázali obklopit, ať už to byli páni profesoři nebo odborníci z této oblasti, a ti nás formovali a dostali tam, kde jsme dneska, dodává Michal Tesařík.

Na rovinu Michal přiznává, že v začátcích museli vylaďovat úplně vše. Aquaponie je totiž živý systém, kde se neustále mění veškeré proměnné, ať už je to množství ryb, kvalita vody nebo velikost rostlin. Bylo důležité podchytit také množství živin ve vodě (především dusíku) a správné osvětlení, teplotu, vzduchotechniku a podobně.

Když uděláte jednu malou chybu, můžete všechno začít od začátku. Navíc zelenina roste přibližně dva měsíce, takže jakákoliv změna nebo chyba znamená testování dalších pár měsíců. Odhalování toho, co se vlastně stalo na začátku, bylo opravdu metodou pokus omyl, kde jsme se snažili dedukovat, vyvozovat, radit se, proč se tomu tak děje. Bylo to také o hledání vhodných plodin, které se budou dát prodat, protože jedna věc je umět něco vypěstovat, druhá věc je umět něco prodat, popisuje dále Michal s tím, že když nabyli dojmu, že už všechno umí, tak je příroda stejně dokázala překvapit.

Aquaponie jako budoucnost

Podle Michala je aquaponie a hydroponie směr, kterým se budeme muset hodně zabývat, protože v budoucnu se velká část orné půdy stane prostorem pro další výstavbu domů. Populace roste, lidé chtějí bydlet v domech, satelitních městečkách a půdy ubývá. Navíc jsou zde problémy s počasím, které se hodně mění a je poměrně nevyzpytatelné. U venkovního pěstování tak člověk neví, co přijde nebo nepřijde, jestli mu úroda zmrzne, nezmrzne, kdy mu co vyroste a podobně.

Aquaponie je tedy označení pro spojení chovu ryb a pěstování zeleniny.  Zjednodušeně tedy živiny od ryb přichází do vody, rostlinky je spotřebovávají pro svůj růst a tím vodu čistí. Michal podotýká, že se o aquaponii říká, že je bez jakýchkoliv přidaných látek, ale to je pravda jen do určité míry. Záleží na plodině a jejích požadavcích. Systém může být úplně uzavřený bez jakéhokoliv vstupu, ale na druhou stranu je často potřeba něco dodávat, aby ta rostlinka vypadala, jak má, a byla dobře prodejná, vysvětluje.

Jak Michal Tesařík dále vysvětluje, že díky hydroponii a aquaponii se dá vyprodukovat neuvěřitelné množství zelené potravy (ať už mikrobylinek nebo salátů) na metru čtverečním oproti klasickému polnohospodářství. Na farmě vyprodukují kolem 40 kilo salátů na metru čtverečním měsíčně a u mikrobylinek to dokáží ještě minimálně zdvojnásobit. I proto věříme, že to bude budoucnost, protože těch míst, kde se budou pěstovat plodiny, bude stále méně a tlak na místo bude čím dál tím větší, zdůrazňuje.

V inGreen zpočátku hledali informace na YouTube a snažili se co nejvíce načíst také v zahraničních publikacích. Měli také štěstí na profesory z různých vysokých škol, kteří si je vzali částečně pod svá křídla a naučili je spoustu věcí. Právě oni byli ti, kteří nás nejvíce posunuli a u kterých jsme nejvíce pochopili, co je potřeba pro to, aby ta plodina vypadala, jak má, doplňuje Michal Tesařík. Ten dále zmiňuje, že jim hodně pomohl i upřímný feedback od jejich partnerů z řad velkoobchodů. To nebylo mazání medu kolem huby, ale dokázali jim říct, co nedělat a oni se díky tomu mohli zlepšovat.

Tisíce salátů při zavřených restauracích

V době, kdy společnost plánovala první ostrou produkci, zrovna začal covid. Na farmě jim vyrostlo deset tisíc salátů a zrovna v ten týden, kdy je měli prodávat, se poprvé v historii zavřely veškeré restaurace. Bylo to trochu hledání sama sebe, protože když do něčeho dáváte spoustu energie, svého času, peněz a najednou máte produkt, který není komu prodat, je to samozřejmě složité, vzpomíná Michal s tím, že mnohem složitější bylo, že nevěděli, jak dlouho covid bude trvat a kdy restaurace znovu otevřou. Bylo to podle něj srdcaření a doufání v lepší zítřky.

inGreen to ustál, prodeje se rozjely a pak přišlo zdražení energií, což byl podle Michala Tesaříka další hřebíček do rakve. Energie jim tehdy vyskočily zhruba pětinásobně, takže první měsíce přemýšleli, jestli chtějí pokračovat a jestli se jim to ekonomicky vyplatí. Energie totiž v podstatě sebraly veškerou marži, která na produktu byla. V té době tedy odstavili chov ryb a pěstování zeleniny a začali se soustředit na mikrobylinky, které byly méně energeticky náročné. Tuto změnu směru vnímají jako pozitivní a oceňují, že to nezavřeli, kousli se a našli jiný produkt.

Mikrobylinky, neboli microgreens, už dělali dříve, souběžně s produkcí salátu, ale byly pro ně trochu na druhé koleji. Nevěnovali jim tolik pozornosti, přestože jsou celosvětově unikátní díky substrátu, ze kterého rostou. Říkali si, že až přijde čas, budou se jim věnovat více. Zanedlouho dostali možnost dodávat mikrobylinky do Makra a jiných velkoobchodů. Tehdy začali budovat pěstírny a vyřizovat si veškeré potřebné certifikáty.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Vnitřní i venkovní farma

Michal Tesařík uvádí, že aktuálně mají odstavený rybochov, který dobudovávají a mají s ním velké plány. Dříve chovali teplomilného sumečka afrického, který byl poměrně energeticky náročný, protože potřebuje mít prostory vyhřáté na 28 stupňů.

Jejich byznys se aktuálně dělí na tři části, kdy jedna je pěstování mikrobylinek, druhá je indoorová farma, kde pěstují celoročně bylinky a saláty, a třetí část je venkovní hydroponie s desetitisíci pozic. V portfoliu mají kolem dvaceti položek a dodělávají nové prostory pro všechny tři sekce. Díky tomu budou rozšiřovat produkci o spoustu zajímavých položek. Potřebovali jsme se po těch dvou letech hledání a covidové a energetické situace trochu finančně ustálit a být v černých číslech delší dobu, abychom si troufli do dalšího budování, přiznává Michal.

Češi jsou konzervativní

inGreen se netradičně snaží rostliny dodávat s částí kořenového systému. Je to jednak jejich podpis, ale také díky tomu vydrží mnohem déle čerstvé. Michal Tesařík podotýká, že velkoobchody se zeleninou a celkově gastronomie v České republice je do jisté míry konzervativní. Funguje zde pár druhů salátů, které se prodávají. Když přijdete s něčím novým, většinou tvrdě narazíte, protože kuchaři jsou zvyklí fungovat s tím, s čím fungují posledních pár let. Už tak té práce mají dost a většina z nich nerada experimentuje. Když jsme chtěli dodávat saláty s kořenovým systémem, tak se na nás zpočátku velkoobchody dívaly tak, že to nechtějí. Ale kvalita je přesvědčila. Déle jim vydrží a zákazníci jsou spokojení, doplňuje.

S úsměvem Michal říká, že mají štěstí, že je u nás spousta vzdělávacích pořadů o vaření pro kuchaře, které ukazují, že by jídlo mělo nějak vypadat. Gastronomie se podle něj v České republice hodně posunula. I průměrné restaurace se snaží, aby jídlo lákalo na pohled. Oni měli výhodu, že je jejich produkt do jisté míry unikátní a kvalitnější než to, co bylo aktuálně na trhu. Díky tomu je restaurace přijaly úplně bez problémů. 

Fáze rozšiřování

Společnost je nyní ve fázi zvětšování. Během roku až dvou by se chtěli dostat na desetinásobek jejich kapacity. Prostorově jsou na to připraveni a nyní domlouvají různé kontrakty. Na venkovní farmě nyní dokážeme vyprodukovat kolem 40 000 bylinek měsíčně. V průběhu příštího roku bychom chtěli být na 70 000 bylinek. V rámci indooru jsme teď na 8 – 10 000 měsíčně a naším cílem je, aby kapacita byla srovnatelná s venkem, upřesňuje na konkrétních číslech plány společnosti Michal Tesařík a dále dodává, že se chtějí vrátit k rybám.

Okolo ryb je hodně práce, ale hlavně on se na to velmi těší. Ryba je živý tvor, který vyžaduje každodenní péči. To vlastně platí i o zelenině. Člověk tomu musí věnovat soboty, neděle, státní svátky. Příroda nepočká. A když něco člověk jednou neudělá, může se mu to dalších pár měsíců vracet, říká Michal. 

Cílem inGreenu je také uzavřít nějakým způsobem koloběh ryb a salátů. Pohrávají si s myšlenkou hmyzu, který by dokázal spotřebovat zbytky salátů nebo bylinek. Hmyz by zase mohl sloužit jako potrava pro ryby. Možností a nápadů je spousta, vše bude záležet na investovaném čase a kapitálu. Musíme dělat všechno ve správný čas, aby žádná z těch věcí, která se už teď dělá, netrpěla tím, že se budují nové a nové věci. Tím, že jsme malí, tak je to hodně o srdcařině a našem čase, uzavírá Michal Tesařík.

Tip na další příběh

Dávají práci lidem na Valašsku a předávají dál folklor moderní formou

Pro Kláru a Tomáše Markovi je folklor skutečnou hodnotou i zdrojem obživy. Hraje pro ně velkou roli, že podnikají z Valašska a dávají do toho kus sebe. Poznejte je. Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 21 fotografií