Nedodali jste přehled pojišťovně? Připravte se na tučnou pokutu a dodatečné pojistné

Pokud se podnikatel domnívá, že nedodání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně nebo sociálce je řešením neblahé finanční situace, je na omylu. Za nedodaný přehled čeká osobu samostatně výdělečně činnou nejen nepříjemná pokuta, ale také (a o tom se většinou neví) vyměřené pravděpodobné pojistné. Čtěte více: Přiznání neodevzdané v termínu může vyjít pěkně draho

Nedodaný přehled z pohledu zdravotní pojišťovny

Pojištěnci, kteří nepodávají přehled za období roku 2009 prostřed­nictvím daňového poradce, měli poslední možnost pro jeho dodání 30. dubna 2010. Těm ostatním je termín prodloužen do pondělí 2. srpna 2010. Výjimkou jsou osoby, které nemají povinnosti podat daňové přiznání. Ty měli svou povinnost splnit do 8. dubna 2010. Dalo by se říct, že všichni měli nebo ještě mají dostatek času na jeho zpracování. Čtěte více: Daňové přiznání LAST MINUTE

V okamžiku, kdy zdravotní pojišťovna nedodání přehledu ve stanoveném termínu zjistí, obešle dlužníky s žádostí o jeho urychlené dodání. Jestliže ani tak nebude tato povinnost splněna, pokusí se získat informace od jiných úřadů a institucí. Toto umožňuje zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně ustanovení § 14 odst. 3 písm. c. Prakticky tak může oslovit sociálku nebo finanční úřad a zjistit příjmy a výdaje OSVČ z odevzdaného přehledu nebo daňového přiznání.

Pravděpodobné pojistné je vyšší než pojistné minimální

Zdravotní pojišťovna také může stanovit pravděpodobné pojistné. To učiní v případě, že nemá k dispozici jiné doklady pro stanovení výše pojistného. Prakticky tak sama rozhodne o jeho výši. Na tuto variantu je pojištěnec písemně upozorněn ve výzvě k dodání přehledu. Pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného se má podle § 25a za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. U osoby samostatně výdělečně činné je tato částka jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Čtěte více: Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2010

Pro rok 2009 se jedná o měsíční částku 2180 Kč. Když uvážíme, že minimální záloha na pojistné OSVČ v roce 2009 činila 1590 Kč, je stanovení pravděpodobného pojistného pro poplatníka krajně nevýhodné. Navíc tím ani není zbaven povinnosti podat řádný přehled. Po jeho předložení zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Penále se potom platí z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného, a to i v případě, že by následně předložený přehled byl na částku nižší. Jestliže je ale naopak vyšší, doplatí OSVČ tento rozdíl. A aby toho nebylo málo, za neplnění povinností může být pojištěnci udělena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Nedodat přehled na sociálku se také nevyplácí

ČSSZ postupuje obdobným způsobem jako zdravotní pojišťovna. Pokud osoba samostatně výdělečně činná v zákonem stanovené lhůtě (do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání) nepodá příslušné OSSZ přehled o příjmech a výdajích je vyzvána k předložení tohoto přehledu. Jestliže povinnost podat přehled nesplní ani ve lhůtě určené v písemné výzvě (OSVČ v této výzvě byla upozorněna na možnost stanovení pravděpodobné výše pojistného), může OSSZ stanovit pravděpodobnou výši pojistného dle ustanovení § 22b zákona o pojistném na sociální zabezpečení, přičemž rozhoduje formou platebního výměru, uvedla pro Podnikatel.cz Jana Buraňová z odboru komunikace ČSSZ. Čtěte více: Přehledy jsou povinné, i když nepodáte daňové přiznání

Stejně jako zdravotní pojišťovny si mohu vyžádat údaje o příjmech a výdajích od příslušného finančního úřadu. Jestliže OSVČ nepodala na finanční úřad daňové přiznání a ani mu neoznámila, že v kalendářním roce nedosáhla příjmů zakládajících tuto povinnost, stanoví OSSZ pravděpodobnou výši pojistného z vyměřovacího základu zjištěného z příjmů a výdajů uvedených na přehledu za předchozí kalendářní rok, vysvětluje Buraňová. Pokud nelze pro nedostatek údajů a pomůcek stanovit pravděpodobnou výši příjmu, vychází z toho, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5 násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok. Pro kalendářní rok 2010 činí pravděpodobná výše pojistného 62 309 Kč. Stanovením pravděpodobné výše pojistného není OSVČ povinnosti předložit přehled o příjmech a výdajích zproštěna, dodává Buraňová.