Máslo na hlavě má jak ministerstvo práce a sociálních věcí, tak ministerstvo financí. Nejbizarnější je ale postoj ministerstva zdravotnictví. To nejprve v připomínkovém řízení upozornilo, že chybí provázání se zdravotním pojištěním, aby krátce před schválením návrhu obrátilo, že prý není potřeba.
Co se dozvíte v článku
Už od začátku zaznívala kritika od ostatních ministerstev
Už když se konsolidační balíček objevil v připomínkovém řízení, upozorňovaly nejen podnikatelské asociace u plánovaných změn u dohod o provedení práce (tedy že se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP, a při jejich překročení se bude doplácet pojistné), které pocházely z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), že návrh je velmi komplikovaný, nepřehledný a že obsahuje řadu nejasností.
K návrhu se v připomínkách ozvalo i ministerstvo zdravotnictví, které upozornilo, že chybí provázání se zdravotním pojištěním. Tato úprava není provázána s předpisy týkajícími se pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a tedy hrozí, že se informace o kumulaci dohod zdravotní pojišťovny nedozví. Vnímáme tedy jako žádoucí doplnit návrh například tak, že by orgány sociálního zabezpečení měly stanovenu povinnost předávat informace i zdravotním pojišťovnám,
navrhlo ministerstvo zdravotnictví.
Kriticky se k návrhu vyjádřil i předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun, podle kterého návrh zakládá mimořádně vysokou administrativní zátěž všem účastníkům tohoto systému, tedy zaměstnancům, zaměstnavatelům i České správě sociálního zabezpečení
. Podobně se vyjádřil i místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který sice souhlasil s nutností změny systému dohod o provedení práce, samotný návrh však nepodpořil. K předloženému návrhu však zastáváme kritický pohled zejména v detailech navrhované úpravy, kterou považujeme za složitou a v některých případech (ze strany menších zaměstnavatelů i mnohých zaměstnanců) za obtížně splnitelnou,
uvedl Bartoš.
Že je návrh paskvil, byli úředníci upozorňováni několikrát
Všechny tyto připomínky však MPSV odmítlo, aniž by se obtěžovalo nějakými argumenty. Návrh se tak nijak nezměnil, a dokonce jej v dané podobě schválila i vláda. Než proběhla ve Sněmovně první dvě čtení, uskutečnila se jednání s podnikatelskými asociacemi. Jak ukazuje zápis z jednání podnikatelských asociací se zástupci ČSSZ a MPSV z konce června, úředníci byli opět upozorněni, že navrhovaná úprava není adekvátně provázána s předpisy týkajícími se pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Když následně vláda uvedla, že podá komplexní pozměňovací návrh, který se bude týkat i dohod, svitla podnikatelům naděje. Ta však zhasla po zveřejnění návrhu, kdy u dohod došlo jen ke kosmetickým úpravám a problematické pasáže (včetně absence provázání se zdravotním pojištěním) v návrhu zůstaly. Přesto se podnikatelské asociace nevzdaly a především Komora daňových poradců ČR se snažila na problém i nadále upozorňovat. Narážela však na neprostupnou hradbu v podobě tří mušketýrů – ministerstev, a to práce a sociálních věcí, financí a zdravotnictví.
Stanjura poděkoval a nic nezměnil
30. srpna na jednání Rozpočtového výboru, kterého se účastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura, vystoupil Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR, a všechny přítomné opětovně upozornil, že chybí provázání se zdravotním pojištěním. Samotné ministerstvo financí i poslance navíc KDP ČR obeslala dopisem, ve kterém shrnula, v čem všem je problém a že v případě, kdy na základě souhrnného kritéria ex post zaměstnavatel zjistí, že souhrn dohod u uvedeného zaměstnance překročí stanovený limit, bude povinen dodatečně odvést zdravotní pojištění, a to jak to, které platí zaměstnavatel, tak i to, které prostřednictvím zaměstnavatele platí zaměstnanec.
V případě zdravotního pojištění je tak nadále zaměstnavatel vystaven do neřešitelné situace, kdy v okamžiku výplaty čistého příjmu z dohody o provedení práce po skončení provedené práce neví, zda má částku vyplatit bez zdravotního pojištění nebo má vycházet z toho, že zdravotní pojištění hrazeno nebude,
doplnila KDP ČR.
Přestože na jednání Rozpočtového výboru na konci srpna ministr Zbyněk Stanjura děkoval za upozornění a řekl, že je ještě čas na změny, na následný dopis oficiálně zareagoval tím, konsolidační balíček už měnit nebude.
Ministerstvo zdravotnictví najednou obrátilo
Na dalším jednání Rozpočtového výboru 20. září opět daňový poradce Jiří Nesrovnal upozornil poslance na neřešitelný problém, který úprava přináší, odpovědí mu však od Zbyňka Stanjury bylo, že se ministerstvo financí obrátilo na ministerstvo zdravotnictví, a to uvedlo, že žádná změna v této věci není potřeba. Ano, to samé ministerstvo zdravotnictví, které v připomínkovém řízení před chybějícím provázáním se zdravotním pojištěním samo varovalo.
Když Jiří Nesrovnal na závěr dodal, že tím vláda zanese strašný problém do praxe, zareagoval ministr financí tím, že si to nemyslí a že čas je rozsoudí. Zároveň Stanjura ale ujistil: Upozorním oba ministry, ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí, aby byli schopní v debatě ve třetím čtení na to reagovat, co jsem tady v krátkosti teďka sdělil.
Jak to s vysvětlením dopadlo, asi není těžké uhodnout. Ačkoli třetí čtení trvalo několik dnů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vůbec nevystoupil a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jen párkrát k nesouvisející věci.
Pochlapí se Senát?
Navzdory snaze daňových expertů tak poslanci změny u dohod schválili a zákon teď čeká na projednání v Senátu. KDP ČR se nyní pokusila dopisem oslovit i senátory. Za nejpodstatnější v tuto chvíli považujeme připomínku týkající se změn v oblasti dohod o provedení práce. Schválené řešení je v praxi v zásadě téměř nerealizovatelné a přineslo by nejen výrazné administrativní náklady na straně zaměstnavatelů, ale i neřešitelné situace,
napsala v dopise KDP ČR a navrhla posun účinnosti změn u dohod z poloviny července 2024 až na rok 2025, aby mohlo dojít k nápravě.
Ačkoli by konsolidační balíček šlo i v případě vrácení od Senátu ještě včas schválit, dá se spíše bohužel očekávat, že senátoři jej podpoří. Ve Sbírce zákonů tak vyjde paskvil, který by, v případě, že by začal opravdu platit, reálně pohřbil dohody o provedení práce. Naděje na zachování dohod nicméně ještě žije. Komora daňových poradců ČR totiž dostala z řad vládní koalice neformální příslib, že úprava dohod dozná ještě před nabytím účinnosti změn. Nezbývá než doufat, že kabinet svůj slib splní.
ČLÁNKY DO MAILU