Městský soud v Praze vydal před několika týdny významný rozsudek, ve kterém uznal vinu pěti, dnes už bývalých, úředníků pražského magistrátu. Ti se provinili v kauze okolo projektu Opencard, kdy měli městu způsobit škodu ve výši 67 milionů korun. Konkrétně byli odsouzeni za trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku, a to v souvislosti se smlouvami se společností Haguess. Stíhání navíc hrozí i pražským radním.
I bez výše zmíněných škod patří projekt Opencard k nejdražším, do kterých se Praha v posledních letech pustila. Doposud za něj utratila 1,3 miliardy korun. Pokud by se tak hlavní město do projektu Opencard nepustilo, mohlo místo toho nakoupit 20 nových tramvají, přes 200 nových autobusů či například roky hradit mzdy učitelům středních škol.
Čtěte také: Kritizovaný projekt Opencard se snaží přilákat pozornost firem
Bude počet odsouzených úředníků narůstat?
Přestože soudy v minulosti už několikrát rozhodly o potrestání úředníků za jejich rozhodnutí, jednalo se vesměs převážně o potrestání za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. Rozhodnutí městského soudu v Praze nad pěticí úředníků v kauze Opencard lze proto považovat za přelomové. Soud totiž rozhodl, že se úředníci dopustili trestného činu porušování závazných pravidel hospodářského styku a v jednom případě také porušování povinnosti při správě cizího majetku. Porušení této povinnosti spatřil soud v tom, že dotyčný nevymáhal smluvní pokutu za opožděné plnění smlouvy. Celkově úředníci měli způsobit svým chováním škodu ve výši 67 milionů korun.
Nejvyšší soud se již dříve zabýval případem porušení povinnosti při správě cizího majetku úředníkem (zaměstnancem Armády ČR) a judikoval, že trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku lze spáchat i nevymáháním sankcí vyplývajících ze smlouvy nebo ze zákona, na které má osoba, za kterou nebo jménem které pachatel jedná, nárok. Právě tento judikát soud zohlednil při svém rozhodování. Soudy nižších instancí zpravidla rozhodují v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Lze očekávat, že podobných rozhodnutí bude zřejmě vzhledem k aktuálnosti případu přibývat,
domnívá se Markéta Deimelová, advokátka TaylorWessing e|n|w|c advokáti.
Co se týče trestů, všichni úředníci dostali podmínku a někteří též musí zaplatit náhradu škody. Vzhledem k tomu, že se ale obžalování proti rozsudku odvolali, bude o celém případu rozhodovat vyšší soudní instance. Rozhodnutí proto není pravomocné. Na lavici obžalovaných navíc brzy usednou zřejmě i pražští radní, včetně bývalého primátora Bohuslava Svobody (ODS). Jak uvedl po rozsudku nad úředníky šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, policie plánuje podat návrh na obžalobu již v těchto dnech.
Čtěte také: Za Opencard je spleť podnikatelských vztahů
V Rakousku není potrestání úředníků ničím výjimečným
Zatímco v Česku se jedná o ojedinělé odsouzení úředníků, v sousedních zemích nejde o nic překvapivého. Jak upozorňuje advokátka Markéta Deimelová, tresty pro úředníky, například v Rakousku, nejsou ničím výjimečným. Zneužití úřední moci, či zpronevěra jsou příklady trestných činů, které jsou předmětem některých trestních kauz v Rakousku. Nejznámější kauzy se týkají zejména finančních spekulativních obchodů, kdy úředníci zneužili jim svěřené peníze. Obvinění za zneužití pravomoci a protěžování čelí též bývalý ministr financí Karl-Heinz Grasser,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Deimelová.
V Rakousku navíc platí od minulého roku novela trestního zákona a trestního řádu, která rozšířila a zpřísnila některá dosavadní ustanovení týkající se korupce. Novela rozšířila skupinu nositelů úřední moci na některé instituce, které jsou státu blízké, čímž se do takového okruhu dostali též např. zaměstnanci státní televize, poštovní úředníci, či úředníci univerzit. Novela vymezuje, že např. účast úředníků na různých akcích, je možná pouze, pokud je na takové akci skutečně převyšující služební zájem spojený s výkonem funkce úředníka, nepřípustné je však prodloužení pobytu na akci, či rodinní příslušníci. Velmi přísné je také posuzování přijímání dárků, či získání jiného prospěchu, za které, v případě „nepřiměřenosti“, hrozí až pětiletý trest odnětí svobody (v závislosti na výši prospěchu),
doplnila Markéta Deimelová, advokátka TaylorWessing e|n|w|c advokáti.
Místo Opencard 4 roky mzdy učitelům
Ať už kauza Opencard dopadne jakkoli, už nyní je jasné, že celý projekt vyšel na nemalé částky. Doposud Praha utratila za karty přes 1,3 miliardy korun a dalších 60 milionů ji stojí roční provoz celého systému. Při pohledu do rozpočtu hlavního města Prahy nebo do výročních zpráv Dopravního podniku Praha se proto nabízí otázka, na co jiného mohlo město peníze vynaložit a jaké výdaje by tím pokrylo. Dopravní podnik by za 1,3 miliardy mohl například pořídit přes 200 nových autobusů nebo 20 tramvají. Za posledních 6 let totiž podnik nakoupil 420 autobusů za 2,5 miliardy korun. Nákup tramvají, který podobně jako Opencard provázely pochybnosti, zase podnik realizoval za částku 60 milionů korun na tramvaj.
Také rozpočet hlavního města pro rok 2014 ukazuje, na co všechno se dá použít 1,3 miliardy korun. Přibližně tuto částku chce město použít na související stavby městského okruhu, třeba na stavbu střediska Malovanka půjde 200 milionů korun. Na údržbu komunikací si město vyhradilo půl miliardy korun a na platy učitelů středních škol míří okolo 1,5 miliardy korun. Místo Opencard tak Praha mohla rok hradit mzdy učitelům středních škol.
ČLÁNKY DO MAILU