Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné

21. 5. 2008
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Autor: 293493
Blíží se doba letních prázdnin a vy se můžete setkat s žádostmi svých zaměstnanců o poskytnutí neplaceného volna. V případě, že zaměstnanci pracovní volno umožníte, jste to právě vy, kdo je odpovědný za odvod zdravotního pojištění.

Neplacené volno po celý kalendářní měsíc

Vyměřovacím základem pracovního volna bez náhrady příjmu poskytnutého po celý kalendářní měsíc je minimální mzda. Ta je v současné době stanovena ve výši 8000 Kč. Jednu třetinu pojistného, tedy 4,5 % z minimálního vyměřovacího základu, uhradí zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele, a zbylé dvě třetiny (9 % z minimálního vyměřovacího základu) uhradí zaměstnavatel. Zaměstnanec se může svému zaměstnavateli před poskytnutím neplaceného volna písemně zavázat, že část nebo celé pojistné, které za něj zaměstnavatel odvedl, uhradí.

Neplacené volno poskytnuté na dobu kratší než kalendářní měsíc

Za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se k úhrnu příjmů zaměstnance připočte poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci.

Příklad:

V měsíci únoru bylo zaměstnanci poskytnuto 9 dní neplaceného pracovního volna.

(minimální mzda 8000 Kč /28 dní v měsíci únoru) x 9 dní nepl.volna = 2571 Kč

Vyměřovací základ zaměstnance se v uvedeném měsíci zvýší o částku 2571 Kč.

Zaměstnanec z této částky odvede 4,5 % a zaměstnavatel 9 %. Před poskytnutím pracovního volna se pracovník zaměstnavateli zavázal, že pojistné za neplacené volno uhradí srážkou ze mzdy v měsíci únoru.

Neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci

Stejný postup určení vyměřovacího základu se použije i v případě neomluvené absence zaměstnance v práci. Avšak na rozdíl od neplaceného volna, kde se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na úhradě zdravotního pojištění, je zaměstnanec při neomluvené nepřítomnosti povinen celou částku pojistného uhrazeného zaměstnavatelem zaplatit.

Odvádět zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna nemusíte:

  • za osoby, které v době neplaceného volna vykonávají veřejnou funkci nebo jsou současně zaměstnány u jiného zaměstnavatele a doloží, že za ně platí pojistné alespoň z vyměřovacího základu,
  • za osoby, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ,
  • za osoby, které jsou dlouhodobě (déle než 6 měsíců) v cizině a jsou tam zdravotně pojištěny.

Minimální vyměřovací základ nebyl stanoven pro:

  1. osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně,
  2. osoby, které dosáhly věku potřebného pro starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, tj. neodpracovaly stanovený počet let,
  3. osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Nejedná se o rodiče na mateřské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku. Celodenní péče v případě matky nebo otce bez příjmu je splněna i v případě tzv. čtyřhodinové docházky dítěte do mateřské školy a samozřejmě také u plnění povinné školní docházky,
  4. osoby, za které je plátcem pojistného stát,
  5. osoby, které vedle zaměstnání současně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a platí zálohy vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ.
Výše uvedené skutečnosti však musí platit po celé rozhodné období, tj. celý kalendářní měsíc, a zaměstnanec má povinnost jejich nárok zaměstnavateli doložit.

Podnikatel.cz doporučuje Mzdové účetnictví 2008

Mzdové účetnictví 2008, praktický průvodce

Již 11. vydání tohoto praktického průvodce je výrazně aktualizováno k 1. 1. 2008. V kontextu širokého spektra novelizovaných předpisů odpovídá na otázky, které řeší mzdové účetní a ostatní odborná veřejnost v oblastech: pracovního práva, mezd, zdravotního, důchodového a nemocenského pojištění, zdaňování příjmů ze závislé činnosti, cestovních náhrad, důchodů a další (…). Více o knížce.

Stát je plátcem pojistného za tyto skupiny zaměstnanců:

  • nezaopatřené děti,
  • poživatele důchodu z důchodového pojištění (starobní, invalidní, částečně invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody),
  • příjemce rodičovského příspěvku – až do čtyř let věku dítěte,
  • ženy na mateřské a rodičovské dovolené,
  • uchazeče o zaměstnání,
  • osoby pobírající dávky sociální péče,
  • osoby, které jsou závislé na péči o jiné osoby a osoby pečující o tyto osoby.
Nárok na zařazení mezi státní pojištěnce a stejně tak i skončení nebo změnu tohoto nároku je pojištěnec povinen oznámit v osmidenní lhůtě své zdravotní pojišťovně.

Příklad:

Zaměstnankyně pracující na částečný pracovní úvazek pečující o matku jako o „osobu blízkou” požádala o neplacené volno od 1.7. – 31.8.2008. Bude za tuto zaměstnankyni odvádět zaměstnavatel zdravotní pojištění?

V případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnavatelem není potřebná žádná dohoda o úhradě pojistného. Zaměstnankyně patří mezi osoby, za které platí pojistné stát, protože pečuje o závislou osobu. Tuto skutečnost je potřeba zaměstnavateli doložit potvrzením o péči o osobu blízkou vydaným příslušným obecním úřadem pro obce s rozšířenou působností.

Poskytujete zaměstnancům neplacené volno?

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).