Konkrétně novela počítá s tím, že by bylo možné obchodní korporaci zrušit bez likvidace, jestliže nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a zároveň není možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin (obchodní korporace je tedy nekontaktní).
Cílem novely není likvidovat aktivní firmy, nýbrž vyřešit problematiku obchodních korporací, které nevyvíjí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně (jsou zapsány v obchodním rejstříku). Podle ministerstva spravedlnosti jsou totiž potenciálně zneužitelné pro podvodná jednání jiných subjektů, především pak pro daňové podvody.
Aby soud mohl firmu zrušit, musí být nekontaktní
Vláda před několika dny schválila novelu zákona o obchodních korporacích, která přináší řadu změn. Jednu z nich tvoří i úprava zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, která dává rejstříkovému soudu možnost zrušit firmu, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období. Tato informace vyvolala mezi některými podnikateli paniku, jelikož tuto povinnost často neplní či plní se zpožděním. Například podle únorové studie společnosti Bisnode neodevzdalo finanční výkazy za rok 2016 do sbírky listin 69 procent tuzemských společností.
Většina fungujících firem však může být v klidu, jelikož se jich hrozba zrušení netýká. Aby totiž mohlo dojít k nařízení likvidace firmy, musí být splněna i další podmínka. A to, že společnosti nebude možné doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin (obchodní korporace je tedy nekontaktní). Slovy zákona by konkrétně bylo možné obchodní korporaci zrušit bez likvidace, jestliže nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a zároveň jí nebude možné doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin (obchodní korporace je tedy nekontaktní).
Nekontaktností obchodní korporace se rozumí situace, kdy není možné obchodní korporaci žádným způsobem doručovat písemnosti. Zpravidla je obchodní korporace nekontaktní, pokud se na sídle zapsaném v obchodním rejstříku nezdržuje žádná osoba oprávněná k převzetí písemností. Soud bude muset při doručování výzvy postupovat podle pravidel pro doručování obsažených v občanském soudním řádu, tedy primárně bude obchodní korporaci doručovat datovou schránkou. Nepřihlásí-li se obchodní korporace do datové schránky ve lhůtě 10 dnů, nenastane fikce doručení – náhradní doručení výzvy je s ohledem na závažnost následku vyloučeno. Soud bude muset doručovat s využitím jiných způsobů doručování uvedených v § 45 občanského soudního řádu; posledním způsobem doručování bude zásadně doručování provozovatelem poštovních služeb.
Pokud firmu nepůjde kontaktovat a firma dvě období po sobě nezaloží do rejstříku účetní závěrky, rejstříkový soud zahájí řízení o zrušení obchodní korporace; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace se zapíše do obchodního rejstříku. Nevyjde-li ve lhůtě 6 měsíců od zahájení řízení najevo, že obchodní korporace vlastní majetek postačující na úhradu nákladů likvidace, rozhodne soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace. V opačném případě rozhodne o jejím zrušení s likvidací.
Čtěte více: 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (2. díl)
Za neposílání závěrky lze ukládat pokuty, stát to ale příliš nedělá
Pokud nicméně soud zjistí, že firmu lze kontaktovat, zrušit ji nemůže. Právě podmínka „nekontaktnosti“ má za cíl odlišit obchodní korporace, které jsou skutečně neaktivní a existují jen formálně, od obchodních korporací, které „pouze“ nezakládají účetní závěrky a jiné listiny do sbírky listin. Druhé zmíněné skupině obchodních korporací může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč podle § 104, a to i opakovaně,
píše se v důvodové zprávě k zákonu. Tento paragraf nicméně platí již v současnosti.
Jak ale upozorňuje Hospodářská komora ČR (HK ČR), stát stávající právní úpravu příliš nevyužívá. Hospodářská komora se písemně obrátila na devět soudů, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby jí poskytly informace o tom, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši. „Na výzvu reagovalo ministerstvo financí s odpovědí, že Hospodářskou komorou ČR požadované informace se k působnosti ministerstva financí nevztahují. Dále Hospodářská komora ČR obdržela reakci od některých soudů s tím, že tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši 500 – 5000 Kč. V roce 2018 bylo prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši 1000 – 20 000 Kč,“ upozornil Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.
Jaké další změny novela přináší
Kromě možnosti zrušit firmu přináší novela i další změny. Ve veřejné obchodní společnosti půjde například převádět podíly, do základního kapitálu 20 tisíc Kč by se vklad nemusel splatit na zvláštní účet a o vypuštění údajů ze společenské smlouvy by se nepořizoval notářský zápis.
Důležitým cílem navrhované novely je podle jejích předkladatelů rovněž posílení ochrany práv společníků, a to především menšinových společníků, a dále třetích osob (zejména věřitelů). Ministerstvo chce například zavést institut dovolání se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobních společností, jenž bude koncipován obdobně jako v ostatních obchodních korporacích, a přiznání práva žádat soud o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích společníkům osobních společností.
Ve společnosti s ručením omezeným se počítá se zavedením předkupního práva společníků k prodávanému vlastnímu podílu společnosti. V úpravě družstev je kladen větší důraz na ochranu věřitelů při snižování základního členského vkladu.
Čtěte více: 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (1. díl)
Zákon nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Pokud jej parlament a prezident podpoří, měl by nabýt účinnosti na začátku roku 2020.
ČLÁNKY DO MAILU