K 1. lednu 2015 nabude účinnosti novela zákona o zaměstnanosti s číslem 136/2014 Sb. Novela přináší nové a v některých případech mnohem přísnější sankce zaměstnavatelům. Nejedná se jen o zákon o zaměstnanosti, ale i o zákon o inspekci práce.
Zákon o zaměstnanosti
V zákoně o zaměstnanosti se mění oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Mezi osoby zdravotně postižené se od roku 2015 budou opět řadit osoby zdravotně znevýhodněné. Nové posudky již vydává Česká správa sociálního zabezpečení tak, aby k nim bylo možné přihlédnout od ledna 2015. Informace k zahájení posudkového řízení na internetových stránkách ČSSZ.
Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením si mohou nárokovat při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním příspěvky na jejich zaměstnávání až do celkové výše 6000 korun. Více v článku: Změny v zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných
Mezi další důležité změny zákona o zaměstnanosti patří i rozšíření informační povinnosti spojené se zaměstnáváním zdravotně postižených osob (plnění povinného podílu). Zaměstnavatel bude podle upraveného § 83 zákona o zaměstnanosti do 15. února následujícího kalendářního roku hlásit krajské pobočce úřadu práce informace, které se vztahují k plnění povinného podílu, včetně způsobů jeho plnění. Nově bude oznamovat identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány (při plnění odběrem výrobků nebo služeb) nebo kterému byly zakázky zadány, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zakázek, číslo dokladu, na základě kterého byl tento nákup uskutečněn. Stejně tak se od roku 2015 mění pravidla prokazování existence pracovněprávního vztahu i sankce za nelegální zaměstnávání.
Více v článcích:
- Je mezilidská výpomoc nelegální zaměstnávání?
- Ústavní soud zrušil minimální pokutu 250 tisíc korun za nelegální zaměstnávání
Zákon o inspekci práce
Stejná novela zavádí nové a vyšší pokuty do oblasti zákona o inspekci práce. Zde si budou muset zaměstnavatelé mnohem pečlivěji hlídat oblast nerovnosti a diskriminace při zaměstnávání (maximální sankce až do výše 1 000 000 korun). Obdobně je do zákona o inspekci práce doplněno ustanovení, které říká, že se zaměstnavatel dopustí přestupku nebo správního deliktu tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Zde se jedná o maximální sankci do výše 2 000 000 korun. Více: Maximální rozsah práce na dohody od roku 2015
Další oblastí, kde dochází ke zvýšení sankcí, je oblast vzniku, změn a skončení pracovního poměru. Opět je možné v případě provinění od roku 2015 vyměřit sankci až do výše 2 000 000 korun. Může se jednat o neuvedení výpovědního důvodu, nevyplacení odstupného, nevydání zápočtového listu apod. Podrobněji: Novela zákona o inspekci práce. Vyšší pokuty zaměstnavatelům
Zápočtový list při skončení zaměstnání, ne po jeho skončení
Zaměstnavatelé si musí být vědomi, že úřady práce, případně inspektoráty práce tyto povinnosti kontrolují. Kupříkladu zápočtový list při skončení zaměstnání musí obsahovat údaje uvedené v § 313 zákoníku práce. To platí obecně pro všechny zaměstnavatele. Pokud ale zaměstnanec požádá, uvedou navíc na odděleném potvrzení údaje o výši průměrného výdělku. Dále o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. O údaje bude žádat zpravidla zaměstnanec, který nemá další zaměstnání a bude uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. Pro tyto účely mají úřady práce i tiskopis, který zaměstnavatel může použít jako oddělené potvrzení k zápočtovému listu při skončení pracovněprávního vztahu.
Zápočťák musí být vydán při skončení zaměstnání. Výmluvy na software nezaberou.
A právě tato oblast je podle účetních v praxi často problematická. Zápočtový list má být vydán ke dni skončení pracovního poměru. Je ale zřejmé, že účetní nemusí mít poslední pracovní den zaměstnance všechny podklady pro zpracování mzdy. Zejména pokud se jedná o zaměstnance s probíhajícími exekučními srážkami, kdy musí být potvrzena výše dosavadně provedených srážek ze mzdy. A je to začarovaný kruh. Úřady práce postupují v souladu se zákonem a vyžadují vydání zápočtového listu při skončení zaměstnání. Každý úředník může být důslednější či méně důsledný, rozhodující však je, aby úřad práce měl k dipozici potřebné údaje o uchazeči v okamžiku, kdy jsou třeba pro další rozhodování,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz nejmenovaný ředitel úřadu práce. Dodal, že pokud zaměstnanec přijde na úřad práce (ÚP) hned druhý den po skončení pracovněprávního vztahu a dosud nemá potvrzení od účetní či personalisty, protože se účetní odvolává kupříkladu na software, brzdí to činnost úřadu práce. V nejzazším případě i výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Jestliže by šlo o ojedinělý případ v rámci celého ÚP ČR, jistě by se omluva našla. Jelikož se však jedná dennodenně o velké množství případů u každé zprostředkovatelky úřadu práce, násobené počtem zprostředkovatelek a zprostředkovatelen úřadu práce, přidělává to jednak práci, jednak obírá o drahocenný čas všechny strany. Zaměstnance, zaměstnavatele i úřad práce. O finančních prostředcích ani nemluvě,
uvádí dále oslovený ředitel. Nelze se potom divit, že úředníci úřadů práce dělají zaměstnavatelům potíže. Všechny to zdržuje. A „zápočťák“ je přitom pro zaměstnance velmi důležitým dokladem. Rozhoduje o tom, zda zaměstnanec bude nebo nebude následně evidován na úřadu práce. Účetní ho proto musí vydat a uvést zde jim známé údaje ke dni skončení (nikoliv po skončení) pracovního poměru. Odborník z úřadu práce proto doporučuje dodržovat zákoník práce a splnit povinnost řádně a včas. Nehledě na to, že inspektoráty práce budou moci při důraznějším posouzení věci ukládat od roku 2015 vyšší pokuty. Je jen na inspektorech, jak takovéto porušení budou více či méně důrazně postihovat. A úřady práce dávají inspektorátům podněty ke kontrole v případě, že zjistí porušování předpisů.
ČLÁNKY DO MAILU