Pracovním úrazům se nevyhne žádný zaměstnavatel. Jeho povinností je dodržování předpisů bezpečnosti práce na pracovišti a ochrany zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, poskytuje náhradu za ztrátu výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, proplácí náklady na léčení. Nejsmutnějším případem odškodnění jsou náhrady při úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Čtěte více: Hoří! Vědí vaši zaměstnanci, co dělat?
Problematice smrti zaměstnance se již obecně server Podnikatel.cz věnoval, stejně jako souvisejícím peněžitým právům zaměstnavatele. Čtěte více: Smrtí zaměstnance povinnosti zaměstnavatele nekončí
Co je pracovním úrazem?
Pracovním úrazem je podle zákoníku práce poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pracovním úrazem není úraz, který se přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Čtěte více: Vyplatí se firmě získat certifikát „Bezpečný podnik”?
Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance
Jestliže zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vyplatí zaměstnavatel pozůstalým podle § 375 zákoníku práce:
Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením
Náhradu těchto nákladů poskytuje zaměstnavatel tomu, kdo je vynaložil. V případě, že náklady na léčení vynaložil poškozený zaměstnanec sám, ještě před jeho úmrtím, nemůže se žádná osoba domáhat jejich proplacení. Pokud však ještě za života nebo po smrti poškozeného byly tyto náklady vynaloženy jinou osobou, uhradí je zaměstnavatel v prokázané výši. Mohlo by se jednat například o zvýšené náklady spojené s péčí soukromé ošetřovatelky, náklady vzniklé převozem nemocného k lékaři nebo jízdní výlohy k návštěvám v nemocnici atd.
Náhradu přiměřených nákladů s pohřbem
Do této skupiny náhrad patří náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na úpravy hrobu, zřízení pomníku nebo desky (až do výše 20 000 Kč) se proplatí tomu, kdo tyto výdaje vynaložil. Cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení náleží osobám blízkým. Mezi osoby blízké patří podle § 116 občanského zákoníku příbuzní v řadě přímé (rodiče a děti), sourozenci a manželé, partneři nebo osoby v poměru rodinném nebo obdobném.
Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné. Od roku 2008 se dávka státní sociální podpory pohřebné poskytuje pouze osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Čtěte více: Životní minimum – státní sociální podpora pro každého?
Náhradu nákladů na výživu pozůstalých
Jde o dlouhodobý nárok na výživu pozůstalých, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by dosáhl 65 let věku. Při vyživovací povinnosti jedné osoby se poskytuje 50 % průměrného výdělku zemřelého zaměstnance, při více osobách 80 % průměrného výdělku. Od této částky připadající na jednotlivé pozůstalé se odečítá důchod přiznaný pozůstalým. Zaměstnavatel náhradu nákladů na výživu pozůstalých vyplácí zpravidla jednou měsíčně. Náhrada nepodléhá zdanění.
Jednorázové odškodnění pozůstalým
Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč. Dále rodičům (nebo jednomu rodiči) zemřelého, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.
Náhradu věcné škody
Pozůstalí po zaměstnanci, který zemřel na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání mají nárok na náhradu věcné škody. Tento nárok zahrnuje škodu na věcech, která vznikla na majetku poškozeného v době jeho smrti, například poškozené soukromé vozidlo při úmrtí na služební cestě.
Zákoník práce v platném znění
Průměrný výdělek
Pro účely zjišťování průměrného výdělku je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí. Při výpočtu náhrady na výživu v případě smrti následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se použije předchozí kalendářní rok, jestliže je to pro pozůstalé výhodnější. Čtěte více: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Způsoby výpočtu náhrad jsou vždy individuální a je nutné spolupracovat s příslušnou pojišťovnou. Zákonné pojištění se vztahuje na každého zaměstnavatele, bez ohledu na jeho velikost. Týká se tedy i osob samostatně výdělečně činných, zaměstnávajících další osoby. Pojištění vzniká bez uzavření pojistné smlouvy, a to přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen řádně a včas platit pojistné. Pojišťovna uhradí veškeré náhrady spojené s odškodněním pozůstalých, a to v rozsahu odpovědnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce.
Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele
Pozůstalí uplatní nároky na náhradu škody jen v případě, že zaměstnavatel za pracovní úraz nebo nemoc z povolání odpovídá a nezprostil se odpovědnosti.
Zaměstnavatel se zcela zprostí odpovědnosti, jestliže škoda vznikla:
- v důsledku porušení právních nebo bezpečnostních předpisů, se kterými byl poškozený zaměstnanec řádně seznámen a zaměstnavatel jejich dodržování důsledně vyžadoval a kontroloval,
- v důsledku opilosti zaměstnance nebo užití jiných návykových látek. Zaměstnavatel musí prokázat, že nemohl škodě zabránit a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
Zaměstnavatel se z části zprostí odpovědnosti, jestliže se prokáže, že škoda vznikla:
- za okolností, které by jinak způsobily úplné zproštění, avšak nebyly jedinou příčinou škody,
- zaměstnanec neporušil právní nebo bezpečnostní předpisy, ale jednal lehkomyslně a způsobem neobvyklým a musel si být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.
Zaměstnavatel poskytuje náhrady při úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za škodu na zdraví odpovídá. Jestliže se částečně zprostí odpovědnosti a odpovídá za vzniklou škodu například v poloviční výši, budou i všechny náhrady vyplaceny v poloviční výši.
ČLÁNKY DO MAILU