A podle mezinárodního srovnání se není čím chlubit ani v dalších oblastech, v nichž se rovnost porovnává. Česko dost kulhá třeba také u zastoupení žen v politice.
Světové ekonomické fórum (World Economic Forum) totiž vydává každoročně The Global Gender Gap Report, žebříček rovnosti žen a mužů. Sleduje v něm míru rovnosti mužů a žen v jednotlivých zemích, a to na stupnici 0 (která znamená nerovnost) až 1 (znamenající rovnost). Vypočítává pak průměrnou míru rovnosti, která slouží jako hlavní ukazatel výsledného pořadí daného státu. Navíc nabízí profily jednotlivých zemí, u nichž sleduje rovnost v oblasti ekonomického zapojení a příležitosti, zdraví a předpokládaného dožití, dosaženého vzdělání a zastoupení v politice.
Čtěte také: Koníček může přerůst v podnikání. Inspirujte se u žen, které tak začínaly
Ve zprávě platné pro rok 2016 skončilo Česko se skórem 0,690 na 77. místě ze 144 zemí. Postavení žen se tak s postavením mužů shoduje jen na 69 procent. Mezi oblasti, v nichž Česko zaostává, patří nerovné odměňování za shodnou práci, rovné zastoupení obou pohlaví ve vysokých funkcích a celá oblast rovného zastoupení žen a mužů v politice.
Téma, které nepatří do 21. století
Server Podnikatel.cz zajímalo, jak se k nerovnému odměňování staví některé podnikatelky. Pokládám za samozřejmé, že stejný výkon by měl být i stejně ohodnocen. Vůbec nerozumím tomu, že to pro někoho může být téma. Žijeme přece v 21. století, ženy a muži jsou stejně vzdělaní, pracovití a kvalitní odborníci,
diví se Kateřina Jonášová, která stojí za vydavatelstvím Patagonie, e-shopem české a slovenské originální tvorby ArtBe.cz a projektem Učíme se příběhy. Dodává, že je ráda, jak ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová do tohoto problému razantně šlape. V našem vydavatelství platí jasné hodinové sazby nebo projektové úkony. Je ale pravda, že zaměstnáváme hlavně ženy,
poukazuje na vlastní podnikatelskou praxi.
Čtěte také: 5 dobrých důvodů, proč zaměstnat ženu po rodičovské dovolené
Lenka Šťastná vede klub Business & Professional Women CR, který připravil už sedm ročníků akce Equal Pay Day, jež právě na problematiku nerovného odměňování upozorňuje. Od doby, kdy se konal první ročník, se podle Lenky Šťastné přeci jen něco změnilo. Výrazný posun, který pozoruji, je ten, že se o problematice otevřeně mluví, že mnoho žen již ví, že rozdíl u nás v ČR je jedním z největších v Evropě a že i média si všímají, že je to velmi vážný společenský problém,
uvádí.
Proč ženy nejdou do ulic?
Hlavní překážkou rovného odměňování je podle Kateřiny Jonášové přetrvávání socialistické morálky dvojího zatížení žen. Opepřené neoliberalistickými opatřeními, která vedla k tomu, že ženy mají ve společnosti ztíženou pozici – rušení jeslí, nedostatek školek, dlouhá rodičovská, péče o rodiče, péče o vnoučata,
vypočítává. Na ženu podle ní sice stát i společnost hodily péči o malé děti a stárnoucí rodiče, ale nepomohou jí ani v tom, aby mohla kombinovat své dobré vzdělání a starost o rodinu, ani v tom, aby jí zajistily odpovídající ohodnocení za stejnou práci.
Nechápe, že ženy nejsou naštvanější a nejdou do ulic. Jako kdybychom si pořád dostatečně nevážily samy sebe a svých hodnot, tedy i své práce. Máme na zádech velký batoh, do kterého si necháváme nandavat stále víc a víc cihel,
zamýšlí se. A dodává, že obdivuje všechny podnikatelky s jejich odvahou, různorodostí, tvůrčím zápalem a schopností postavit se na své nohy. Každá žena, která podniká, ví, že se vydala na velmi dobrodružnou cestu a že se o sobě dozví věci, které by se jinak nedozvěděla,
tvrdí.
Čtěte také: Zapomeňte na genderové stereotypy, do podnikání se nyní pouští více žen než mužů
Jak se domnívá Lenka Šťastná, pomohlo by, kdyby byly u nabízených pozic zveřejněné také platy. Ženy totiž podle její zkušenosti často již při nástupu na nové pracovní místo a prvním vyjednávání o mzdě dosáhnou nižší částky. Pak je velmi obtížné tento rozdíl smazat. Dalším problémem jsou stereotypy, které říkají, že se žena brzy vdá, bude mít dítě, když už dítě má, tak že bude často nemocné… Zaměstnavatel automaticky předpokládá, že pečovatelskou roli v rodině převezme žena,
doplňuje.
Stát: Rovnost je lidské právo
Rovnost žen a mužů je přínosem a hodnotou pro celou společnost, proto usilujeme o to, aby rovnost, jako základní lidské právo, nebyla v České republice pouhým ideálem, ale realitou,
zní přitom vize Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020, která považuje rovnost za lidské právo a pilíř demokratické společnosti. Podporu genderové rovnosti spojuje nejen s tématy jako společenská spravedlnost, ochrana lidských práv nebo nediskriminace, ale také s ekonomickým růstem, lepší konkurenceschopností Česka a výkonnosti ekonomiky i pracovního trhu.
Čtěte také: Kdy jindy než teď? Vládo, vrať OSVČ s paušály daňové zvýhodnění na dítě
Podobná konstatování jsou ostatně v souladu s tím, co přinesla zpráva Využití plného potenciálu žen v české ekonomice poradenské společnosti McKinsey & Company, jejíž výsledky byly zveřejněny v roce 2011. Podle ní totiž představují ženy v českém byznyse nevyužitý potenciál. Lze doložit, že větší zapojení žen do ekonomické aktivity může podpořit hospodářský růst a zlepšit výkonnost společností,
konstatují autoři hned v úvodu zmíněné studie.
Nemyslíte na kariéru žen? Rozlučte se
Když v roce 2011 zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, co je důležitým ukazatelem úspěšnosti ženy, podle respondentů (mužů i žen) bylo na prvním místě sladění povinností, na druhém harmonická rodina a na třetím postavení v zaměstnání. O úspěšnosti muže vypovídaly tytéž položky v přesně opačném pořadí. Postavení v zaměstnání je u žen výrazně opomíjeno, a u 14 % respondentů bráno dokonce jako naprosto nedůležitá věc,
komentovali tehdy výsledky výzkumníci.
Samotné ženy však kariéru za nedůležitou nepovažují. A podle zjištění poradenské společnosti PwC a její studie The female millennial: A new era of talent z loňského roku, která se zaměřila na ženy z generace Y, tedy narozené mezi roky 1980 a 1995, neváhají odejít ze zaměstnání, pokud nedostanou možnost kariérního růstu a rozvoje. Což je častější důvod odchodu žen z práce než založení rodiny. Víc jak 70 procent respondentek studie však vnímá, že jejich kariérní šance nejsou rovné.
Čtěte také: Věřte nebo ne, malá firma na žehlení prádla roste raketovým tempem
Podle zjištění společnosti Deloitte, která se zaměřila na ženy ve vedení firem (studie Women in the boardroom. A global perspective), na celém světě bylo vloni ve výkonných orgánech společností zastoupeno celkem 12 % žen. Jen 4 % z nich přitom zastávala předsednické funkce. A Česko na tom bylo ještě hůř, což dokresluje i zjištění Světového ekonomického fóra.
Platy jako veřejná informace
Co se tedy v Česku k problematice rovného odměňování například chystá? Zpráva za rok 2015 o rovnosti žen a mužů a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020, kterou vydal v červenci letošního roku Úřad vlády ČR, informuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zahájilo v roce 2015 přípravné práce na analýze možností zavést povinnost zaměstnavatelů s nejméně 50 zaměstnanci a zaměstnankyněmi zveřejňovat informace o průměrné odměně u jednotlivých srovnatelných kategorií zaměstnanců a zaměstnankyň a pracovních pozic podle pohlaví. A redukci rozdílu v odměňování žen a mužů se chce ministerstvo šířeji věnovat i nadále.
ČLÁNKY DO MAILU