Názor k článku Za úplatek se dají změnit i normy, korupce může ohrozit naši bezpečnost od Veduard - ale těžko proveditelné. Pokud jsou v některých normách...

ale těžko proveditelné. Pokud jsou v některých normách chyby, jako byla úprava ČSN 73 0810:2009, nevěřím, že šlo o úplatek, ale spíš o soustavný nátlak a lobbování výrobců pěnoplastových izolací a ústupek zpracovatele normy. Řeší se to dodnes, změnou Z1 to nekončí a jde spíš o problematiku evropských a českých norem a způsoby zkoušení a klasifikace. Pokud vím, normu v prvním kole projednává komise odborníků SC1, ve druhém kole pak velká komise, kde jsou zástupci ÚNMZ, GŘ HZS a AO a zpracovatel musí zohlednit všechny připomínky nejenom členů komisí, ale i projektantů a odborné veřejnosti. Uplácení by proto bylo těžko proveditelné.
Odkaz v ČSN 73 0848 na ZP-27/2008 byl odkaz na zkušební postup akreditované zkušebny, tento postup byl řádně projednán, schválen a certifikován proto, že pro danou problematiku jiný zkušební postup neexistoval. Zase nevidím žádný důvod k jakékoliv korupci. Podotýkám, že jsem soudním znalcem z oboru, ale do tvorby norem nejsem již dost dlouho přímo zainteresován, ale i přes moji déle než 40 letou praxi jsem se s nějakou přímou korupcí v této oblasti nikdy nesetkal.
Tím nechci říci, že normy výrobce, a to zejména české výrobce a především po vstupu ČR do EU nepoškozují. V oblasti zkoušení byly povinně zavedeny evropské normy, které jsou jednak přísnější, jednak v řadě případů nedomyšlené a hlavně,na rozdíl od ČR, které se jimi řídí, lze zkoušky a certifikáty podle nich v některých státech EU jen těžko uplatnit. Např. Francouzi mají své předpisy, bez ohledu na schválené EN, Němci mají své DIN 4102 a hrozně neradi akceptují normy evropské v praxi. Tím jsou čeští výrobci poškozováni daleko víc - ale to je zase jiná pohádka. Bohužel, naše ministerské orgány obvykle při námitkách sklapnou krufry a podřídí se tam, kde s námi třeba Němci zametají (viz např. problematika "volného šíření výrobků v EU a aplikace těchto výrobků do staveb".