Pokud se stávajícímu ministrovi financí Andreji Babišovi něco nelíbí nebo když něco kritizuje, s velkou pravděpodobností označí za viníka nebo spoluviníka svého předchůdce Miroslava Kalouska. Naopak pokud roste výběr daní nebo celá ekonomika nebo se něco podaří, buďte si jistí, že je to dáno „makáním Andreje Babiše a stávající vlády (hlavně tedy ministrů za ANO)“.
Nejinak tomu bylo i před pár dny, kdy se Babiš pochlubil, že mezera ve výběru DPH se v České republice podle nejnovější studie Evropské komise rychle zmenšuje a že to ukazuje, že ministerstvo financí dělá správné kroky. Zapomněl však již dodat, že opatření, která jsou uvedena jako jedny z příčin poklesu mezery ve výběru DPH, prosadila vláda Petra Nečase, v níž byl ministrem financí Miroslav Kalousek.
Mezera ve výběru DPH klesla
Před dvěma dny vydalo ministerstvo financí zprávu, že mezera ve výběru DPH, tzv. VAT GAP, se v České republice podle nejnovější studie Evropské komise rychle zmenšuje. Reálný pokles mezi roky 2013 a 2014 o 10 miliard, respektive z 19 % na 16 % z očekávaného výběru DPH, přiblížil Českou republiku k průměru Evropské unie, který byl v roce 2014 14 %. Studie potvrzuje, že jsme se v boji s daňovými úniky vydali správným směrem,
komentoval výsledky Andrej Babiš. Skutečné zlepšení výběru DPH České republiky o tři procentní body je ještě významnější, protože řada členských států se meziročně zhoršila. Mezi středoevropskými státy v tomto parametru Česká republika vyniká,
doplnilo ministerstvo v tiskové zprávě.
Samo ministerstvo financí pravdivě uvádí, že ve studii je uvedeno, že lepší výběr DPH je důsledkem zaváděných opatření proti podvodům.
Polští vědci z Centra pro sociální a ekonomický výzkum, kteří studii pro Evropskou komisi zpracovali, pak vyzdvihli zejména zavedení registru nespolehlivých plátců a elektronizaci podání k DPH. Andrej Babiš tak v podstatě pochválil za krok správným směrem Miroslava Kalouska, protože to byl právě Kalousek, který s registrem nespolehlivých plátců a elektronizací podání k DPH přišel.
Za opatření může Kalousek
Novelu zákona o DPH, která institut nespolehlivého plátce zavedla, totiž ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska připravilo již v roce 2012. Účinnosti pak nabyla v roce 2013. A tatáž novela z pera Miroslava Kalouska zavedla s účinností od roku 2014 i druhé zmíněné opatření, tedy elektronizaci podání k DPH. Přiznání k DPH tak museli od roku 2014 podávat elektronicky, kromě fyzických osob s obratem do 6 milionů korun, všichni plátci DPH.
Čtěte více: Nové povinnosti pro podnikatele. Přiznání k DPH pouze elektronicky
Na zavedení ani jednoho z těchto opatření neměl zásluhu Andrej Babiš, jelikož v době jejich schvalování (v roce 2012) strana ANO ve sněmovně nebyla. I kdyby ale studie nezmínila tato dvě opatření, není pochyb, že na pokles daňové mezery u DPH v roce 2014 neměl Andrej Babiš prakticky žádný vliv. Ministrem se sice stal již na počátku roku 2014, první normy, které připravil, ale vstoupily v platnost až v roce 2015 či dokonce letos. Pokud opravdu může nějaká vláda za pokles daňové mezery u DPH v roce 2014, jde o vlády, které předcházely stávajícímu kabinetu.
Opravdu se máme inspirovat Slovenskem?
Studie navíc ukázala ještě jednu zajímavou věc. Za povšimnutí totiž rozhodně stojí výsledky Slovenska, kde daňová mezera na DPH poklesla z 32 % (v roce 2013) na 30 % (v roce 2014). Snížila se tedy o pouhé 2 procentní body a zůstává čtvrtou nejvyšší v Evropské unii. A to navzdory tomu, že se na Slovensku od roku 2014 například podávají kontrolní hlášení, či navzdory tomu, že se ve stejném roce zpřísnily podmínky a sankce u registračních pokladen. Zda je tedy přebírání slovenských opatření „krokem správným směrem“, je otázkou…
Čtěte také: Kontrolní hlášení mají na Slovensku už dva roky. Zjistili jsme, v čem se liší