Za vším hledej ženu, i za rekordním počtem lidí podnikajících na vedlejšák

Zatímco OSVČ hlavních meziročně ubylo 1500, množství OSVČ vedlejších se zvýšilo skoro o 3000. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Počet OSVČ hlavních dále klesá

Navzdory tomu, že ekonomika již několikátým rokem roste, neustále pokračuje pokles počtu OSVČ hlavních. Ke konci června jich ČSSZ evidovala 585 296, což je skoro o 1500 méně než před rokem. Tehdy v Česku působilo 586 769 OSVČ hlavních. Oproti 30. červnu 2009 jde dokonce o pokles o více než 80 tisíc OSVČ hlavních. OSVČ hlavní tak ubývají již 8 let v řadě.

Oproti konci předchozího kvartálu se sice počet OSVČ hlavních zvýšil, jde ale o běžný sezónní trend. Jak totiž ukazují dlouhodobé statistiky, jde o trendovou záležitost, ke které dochází už v několika posledních letech. Ke konci března se vždy počet OSVČ hlavních sníží oproti konci předchozího roku, aby se následně jejich počet k 30. červnu zase zvýšil. Nejinak tomu je i letos. Oproti konci března přibylo přes 15 tisíc OSVČ hlavních.

OSVČ nahrazují eseróčka

Co se týče důvodů, které stojí za poklesem OSVČ hlavních, existuje jich podle odborníků několik. Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) vidí souvislost se zjednodušením a zlevněním zakládání firem. Jen eseróček za první pololetí tohoto roku vzniklo meziročně o 11 tisíc více než v roce 2016. Důvodem je právě jednodušší zakládání právnických subjektů, takřka nulový požadavek na základní kapitál a hlavně eliminace rizika. Jako OSVČ ručím celým svým majetkem, jako majitel právnické osoby základním kapitálem, který může být velmi nízký, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Karel Havlíček.

Roli sehrává podle Havlíčka i rétorika minimálně posledních dvou vlád, která je zaměřená proti živnostníkům, což v důsledku znamená, že noví podnikatelé si raději rovnou založí malou společnost. Příkladem budiž poslední perla druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi, předsedy Senátu, který otevřeně hovoří o přesunu živnostníků k pásům či nabádá k udávání, upřesnil Havlíček.

Na negativní přístup vlády k OSVČ upozorňuje i Radomil Bábek, šéf Asociace podnikatelů a manažerů. Zhoršují se podmínky pro živnostenské podnikání. Být živnostníkem znamená žít si po svém, dělat věci podle sebe a rozhodovat se sám za sebe. Trend, který nastavila především dosluhující vláda, je opačný. Co nejvíce podmínek, regulací, sešněrovat malé podnikání hrozbami sankcí za sebemenší přestupky. Je vlastně s podivem, že ubývá jen asi 1500 živnostníků ročně, komentoval Bábek.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) může úbytek OSVČ hlavních souviset i s nízkou nezaměstnaností. Zaměstnavatelé v současnosti marně hledají kvalifikované zaměstnance, zvyšují mzdy i nabídky benefitů a mohou v některých případech představovat pohodlnější variantu k práci živnostníka, domnívá se Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.

OSVČ vedlejších je nejvíce v historii

Zatímco počet OSVČ hlavních léta klesá, pořád roste množství OSVČ vedlejších. Ke konci letošního června jich ČSSZ registrovala 406 807, což je o necelé 3000 více než před rokem. OSVČ vedlejších navíc přibylo i v kvartálním srovnání, a to dokonce o 5000. OSVČ vedlejších tak nyní úřady evidují nejvíce v české historii.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu
• byla nezaopatřeným dítětem

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly výše zmíněné skutečnosti.

Za nárůstem OSVČ vedlejších hledejte ženu

Stejně jako v případě poklesu OSVČ hlavních i u nárůstu OSVČ vedlejších existuje několik příčin. Podle analýz AMSP mají velký vliv ženy podnikatelky, které v posledních pěti letech zcela válcují muže živnostníky s ohledem na nově zakládané živnosti. Jedná se o ženy po mateřské, ženy 55+ a dále ženy, které si přivydělávají vedle svého pracovního poměru. Do určité míry je to vynucený režim, protože si tím vytvářejí pružnější pracovní dobu. Je to jednoznačně důvodem socializace zákoníku práce, který je stále rigidnější, tváří se, že dává větší prostor zaměstnancům, ale opak je pravdou, doplnil Karel Havlíček.

Dalším zásadním faktorem je opatrnost, která je pro naše podmínky dosti charakteristická. Ne každý má odvahu začít podnikat. Řada lidí podniká v souběhu se zaměstnáním kvůli bezpečí a jistotě příjmu z pracovního poměru. Vedlejší aktivita je vlastně jen jakousi pojistkou, která se v naléhavých případech naplno aktivuje, uzavřel Miroslav Diro.