Žabka je v Česku více než rok, první prodejnu jste otevřeli v dubnu loňského roku. Jak se vám tady líbí?
Velmi. (smích) Ano, už jsme na trhu přes rok, přičemž první tři měsíce byly v té prvně otevírané prodejně testovací. Další prodejny jsme začali otevírat na přelomu června a července. Po roce tedy mohu říci, že se nám tady líbí a líbí se nám tady čím dál tím více. Zhodnotili jsme, že ten nápad, s kterým jsme přišli, byl dobrý. Samozřejmě jsme se poučili také z mnoha chyb, ale je to pro nás ponaučení, abychom je pro příště nedělali. Musím však zdůraznit, že Žabka je v Česku trochu odlišná než ve své mateřské zemi, nemůžeme totiž kopírovat úspěšný model z Polska (pozn. redakce: kde má Žabka více než 2000 prodejen), protože český trh je zcela odlišný. Nabízíme jiný sortiment a snažíme se přiblížit mentalitě českých lidí v té dané lokalitě, kde působíme.
Do konce roku 2008 jste měli v plánu otevřít 50 prodejen. Jak se vám podařilo tento plán naplnit?
Dobrá otázka! Ano, my jsme chtěli mít 50 prodejen. Abych to upřesnil, do konce roku jsme měli 50 prodejen, ale otevřených jich bylo přes třicet. Jenže ty prodejny, které otevřeny nebyly, procházely rekonstrukcí a ta v průměru trvá kolem 4 až 5 měsíců. Teď už jsme se všechny postupy kolem rekonstrukcí naučili, ale ze začátku to bylo složitější z hlediska administrativního vyřízení a povolení. Hlavně většina prodejen byla v centru, takže to obnášelo povolení i památkářů, a ze začátku nám to trvalo delší dobu. Teď už jsme si zvykli jak my, tak i úřady.
Vy jste při svém startu zmínil i další číslo, že chcete mít do tří let 250 prodejen a před nedávnem padlo další číslo, konkrétně 500 prodejen do pěti let. Jak to nyní vidíte reálně?
Je to plán a musím potvrdit, že těch 250 prodejen do tří let chceme mít a plán 500 prodejen do pěti let také musí být.
Jak jsem se dočetl, Žabka je provozována pomocí franšízy. Je to tak?
Ano, typově tomu tak je. My uzavíráme s podnikateli, kteří pro nás zprostředkovávají prodej v našich prostorách, smlouvu a pracují pro nás de facto jako OSVČ.
Co to znamená konkrétně v praxi?
Prostor pronajímá Žabka, ta také provádí veškeré stavební úpravy, zajišťuje vybavení prodejen, IT, nábytek a i samotné zboží. Podnikatel, který v naší prodejně působí, má s námi zprostředkovatelskou smlouvu jako smluvní partner. Zaměstnance my neřešíme, to je záležitost daného podnikatele.
Fungují na tomto principu všechny vaše prodejny?
Ano. A chceme, aby tento model platit také do budoucna.
Jak hledáte ty OSVČ, které pro vás pracují?
Velká, těžká práce. Ale hledáme je kontinuálně.
Proč zrovna tento model? Chce ušetřit na nákladech za zaměstnance?
Ne, není to o nákladech. Je to spíše o motivaci lidí. Když budete provozovat velký obchod, tak tam schopný vedoucí své prodavače uhlídá. Pokud však máte stovky malých obchodů, obáváme se, že nenajdeme stovky motivovaných, do práce zapálených lidí. V našem obchodním modelu působí velký motivační faktor, že umožníme našim partnerům si vydělat, aby měli smysl malého podnikání. Připomenu, že obchod je náš, ale člověk, který v něm podniká, je závislý na objemu tržeb. Z nich se pak vypočítává jeho odměna, řekněme 10 procent. Ale není to pravidlo, protože každý obchod má svá specifika a ta procentuální odměna se obchod od obchodu liší, záleží především na lokalitě.
Ceny zboží si definujete vy, nebo přímo ten prodejce?
Jedině my.
To znamená, že on nemůže jakýmkoli způsobem ovlivnit cenotvorbu zboží a s tím spojené například slevy?
Cenu definujeme my, ale s prodejci se scházíme, protože právě prodejci nejlépe vědí, jak se nakupující v té dané lokalitě chovají. Proto i diskuzí s nimi jsme schopni naši cenotvorbu ovlivnit.
Měšec.cz: Test prodejen Žabka: Levná cesta nejen pro vklad v hotovosti
Snad každý občas potřebuje vložit hotovost na bankovní účet a někteří lidé stále preferují platbu pomocí tzv. složenek. Pro tyto služby nyní nemusíte používat dražší bankovní pokladny a nemusíte ani na poštu. Čtěte více na Měšec.czPokud uvedeme příklad malého obchodníka, který už provozuje své potraviny, má své dodavatele, ale chce si s nimi ušetřit starosti, tak uvažuje o přestupu k vám. Nabídnete mu výhodné podmínky? Máte nějaký motivační program, jak si ho získat?
Podnikatelé, kteří provozují menší obchody, mají problém, že nenabízejí zákazníkům plný sortiment. Záleží především na jejich finančních možnostech, které jsou omezené. Navíc ne všichni dodavatelé do všech obchodů ochotně jezdí, navíc většinou tito malí obchodníci nakupují zboží u dodavatelů za draho. U nás je výhoda, že děláme centrální nákup, tedy že pro čím více prodejen zboží nakupujeme, tím jej získáváme i za výhodnější cenu. To je tedy podstatná výhoda naší nabídky. My jsme schopni zabezpečit lepší ceny na vstupu.
Tím jste mi docela nahrál, protože pokud se podíváme na ceny na výstupu směrem k spotřebitelům, tak již při samotném otevírání prvního obchodu Žabka v České republice jste byli v tisku rozcupováni, že ceny vámi nabízeného zboží jsou poměrně dost vysoké. Proč na jednu stranu říkáte, že díky vašemu systému můžete získat od dodavatelů zboží za výhodnější ceny, přičemž ho poté prodáváte za ceny vysoké?
Ale to vůbec není pravda. Ano, tato věc v médiích zazněla, ale nebyla tam žádná průkazná a srovnávací fakta. To byl pouze výkřik. Někomu se prostě zdálo, že když obchod vypadá pěkně, že zboží v něm musí být také drahé. Musím zdůraznit, že ty ceny zcela odpovídají. Samozřejmě, že nejlevnější zboží naleznete v hypermarketech a diskontech, protože nakupují opravdu ve velkém a podle toho se také odvíjí cena při prodeji. Ale my se blížíme, podle cen všech řetězců, cenami k supermarketům, přičemž cena u základních 150 položek je úplně stejná jako právě v těch supermarketech. Pro nás jsou například v Praze výchozí supermarkety Albert a Billa a ceny právě u těch 150 položek jsou buď stejné, nebo dokonce i nižší. Některé další ceny zboží máme samozřejmě výš, ale to nesouvisí s tím, že bychom chtěli vydělat více peněz, spíše to souvisí s náročností logistiky zásobování našich prodejen. Zatímco k hypermarketu přijede kamion, složí 20 druhů zboží, do supermarketů jezdí avie, která složí 5 palet zboží. K nám však jezdí malé auto, z něhož se zboží vynáší prakticky v rukou. Celkem máme 50 podobných závozů za týden, což dohromady činí objem toho, co doveze jedna avie. Takže cena je v některých případech opravdu výš, ale stojí za tím logistika.
Když se vrátíme k tomu vašemu systému, kolik si u vás může OSVČ, která zprostředkovává prodej, vydělat? Rovná se to například průměrnému zaměstnaneckému platu v hlavním městě?
Záleží to vždy na dané lokalitě. Ale obecně mohu říci, že podnikatel si u nás může vydělat více než je průměrný plat. Máme však cca 20 až 30 prodejen, kde ten podíl z tržeb je ještě zajímavější.
A záleží tedy na té dané OSVČ, kolik v prodejně zaměstná lidí?
Samozřejmě. Pokud ten obchod bude dělat sám, tak si pochopitelně vydělá více. Ale především záleží, jak si OSVČ plánuje a organizuje čas. Musí však pamatovat na to, že když dorazí zásobování, jeden musí vykládat a druhý prodávat.
Kdy je taková ta pomyslná hranice, že při těchto tržbách nemá pro vás smysl Žabku v dané lokalitě provozovat? Stalo se vám to už někdy? Máte vůbec stanovenou takovou hranici?
Určitě ano, to se dá lehce vypočítat. Když budou tržby, které budou pod 20 000 – 25 000 Kč, tak to je samozřejmě špatně. Tržby by měly být vyšší než je tato hranice. Ale také záleží na tom, jaká je dynamika toho prodeje. Pokud vidíme, že roste, není důvod dělat předčasná rozhodnutí. Ta uváděná hranice platí v případě, že je stabilní, tedy tržby již dále nerostou.
Pokud za vámi přijde podnikatel, který by chtěl provozovat Žabku, ale přijde z lokality, která pro vás je po vyhodnocení nezajímavá. Jak to řešíte?
Dobrá otázka! Pokud daná OSVČ má dobré předpoklady a bude chtít pro nás pracovat, tak my samozřejmě podobný zájem jedině vítáme. Proto se také snažíme v tomto případě nabídnout prodejní místo, které je co nejblíže k místu, kde žije.
Aktuální informace: Minulý týden jste oznámili, že jste koupili síť maloobchodu Palma, celkem se jedná o pět obchodů. Je ale tady podobný řetězec, který se nazývá Eso market. Máte o něj zájem?
Kdybych řekl, že ne, tak vám budu lhát (smích). Potvrzuji, určitě máme o něj zájem.
V současnosti se jedná o řetězec, který má více prodejen než Žabka. Jen v Praze 46 obchodů, v Ústeckém kraji dokonce 97 prodejen. Je to poměrně velká konkurence.
Ano, to mohu potvrdit, ale zároveň si troufám říci, že do budoucna ten počet bude srovnatelný.
Takže i v souvislosti se zájmem o Eso market můžete říci, že byste do budoucna mohli zaujmout dominantní postavení v tomto typu prodejen?
Je to náš cíl, plánujeme, že ano.
Co Tesco Expres? Také malometrážní obchod, sice do 300 metrů čtverečních, tedy o něco větší obchod než je ten váš, ale i přesto Tesco chce do budoucna otevírat stále více těchto malometrážních obchodů. Nebojíte se o své postavení v této souvislosti?
Myslím si, že opravdu nelze srovnávat formát Tesco Expres s naším formátem větší Žabky.
Ale pokud si řekneme konkrétní obchod Tesco Expres poblíž pražského I.P. Pavlova, tak to je opravdu hodně malé a se Žabkou by se dalo lehce srovnávat. Ostatně i další maloobchodní řetězce ohlásily, že se nyní více zaměří na malometrážní prodejny. Že je v tom budoucnost, jste potvrdili ostatně i vy svým vstupem na český trh. Opakuji tedy svou otázku, opravdu se nebojíte?
Ano, možnost pro další růst i dalších řetězců je, ale ne pro všechny subjekty. Nepochybuji o tom, že se s Tescem někde potkáme a konkurence to bude, ale řetězec takové velikost, jakým je právě Tesco, pracuje svým „tempem“ a my doufáme, že budeme rychlejší.
Svou mateřskou základnu má Žabka v Polsku, kde v současnosti provozuje už přes dva tisíce prodejen. Je vůbec někdy možné, že se tomuto číslu přiblížíte?
Chtěli bychom, ale v rámci České republiky by to bylo hodně těžké. Je to přece jen menší trh. Pokud bychom formou akvizic skoupili další řetězce, tak bychom se podobným číslům mohli samozřejmě lehce přiblížit, ale zatím žijeme v reálných představách, takže zatím o takovém čísle neuvažujeme.
Foto: Ivana Dvorská
Fotogalerie
Pro zvětšení klikněte