Bohužel se nedá očekávat jakákoliv informace o fungování či nefungování elektronické evidence tržeb (EET) od provozovatele EET – Finanční správy ČR a SPCSS. Při prvním výpadku 13. 12. finanční správa několik hodin tvrdila, že k žádnému výpadku nedošlo, ale pod náporem tvrdých dat od provozovatelů pokladen a po nezávislém monitoringu EET HlidacEET.cz musela přiznat pravdu. K druhému výpadku z 31.12. se raději 2 dny nevyjadřovala vůbec.
Čtěte také: Ne, to nebyl silvestrovský vtípek. Část systému #EET měla výpadek
Navzdory problémům jde o povedený start, ale…
EET je prakticky první online systém státu, který musí podnikatelé používat v reálném čase a počet denních požadavků na systém je v miliónech požadavků denně. Ostatní systémy se používají nárazově nebo podstatně méně často, ať už jsou to datové schránky, kontrolní hlášení, přiznání k dani atd.
Pokud EET srovnáme s jinými starty IT systému (registrace vozidel, Centrální registr administrativních budov CRAB, Národního elektronického nástroje NEN a další), je to start povedený.
EET měla v prvním měsíci pouze 2 větší výpadky. 13. 12. dopoledne na 30 minut nebylo dostupné API, kam pokladny zasílají účtenky. 31. 12. za více než 90 minut vypadl registrační web (ADIS), kde si mohou podnikatelé zkontrolovat zaregistrované tržby či vygenerovat nový certifikát pro pokladnu.
Čtěte také: Systém #EET měl ráno výpadek. Úřady to nejprve popřely, pak přiznaly barvu
Krizové chvíle přijdou v únoru a březnu
Na druhou stranu, prosinec byl spíše lehký testovací provoz EET pro 50 000 hotelů a restaurací. V březnu 2017 se do EET zapojí 250 000 dalších subjektů z malo a velkoobchodu, které generují řádově více účtenek denně, a teprve tento nárůst všechny části EET prověří. A že bude co.
Čtěte také: I když dojde k výpadku systému #EET, musíte tržby evidovat i nadále
EET se skládá ze 3 částí. Z informačního webu eTrzby.cz, který pro provoz EET není důležitý. Potom z registrační části EET (tzn. Daňový portál ADIS), na kterém se všechny firmy musí zaregistrovat. A nakonec z aplikačního rozhraní EET (API), kam pokladny zasílají účtenky.
Osobně předpokládám, že EET API tento nápor, s možná menšími výkyvy, zvládne. Aby také ne, když pouze HW pro tuto část stál 150 miliónů korun. Mnohem více jsem zvědavý na ADIS a samotná pracoviště Finanční správy ČR, která musí zvládnout registraci 250 000 subjektů během necelých 3 měsíců, ve skutečnosti spíše za únor. Samotný proces registrace je velmi byrokratický proces jako z roku 1995 trvající v nejlepším případě 3 dny a kde každá žádost o registraci EET prochází rukama úředníka. Už v listopadu 2016 finanční úřady nápor registrací nestíhaly, tak uvidíme, jak si povedou nyní.
Čtěte také: 10× předražené EET: skutečné náklady na EET