Zachrání schválení přílepku kontrolní hlášení? Postup ministerstva stále hapruje

Pokud ale Senát a prezident novelu včas nepotvrdí, může spadnout tzv. pod stůl. Ministerstvo má sice náhradní plán, ten však je na hraně se zákonem.

Do zákona přibude okruh údajů ke kontrolním hlášením

Poslanecká sněmovna schválila před několika dny novelu zákona o platebním styku, která obsahuje i přílepek, který se týká institutu kontrolního hlášení. Ten zavádí okruh údajů, které může finanční správa v kontrolním hlášení požadovat.

Pozměňovací návrh konkrétně upravuje nově požadavky u kontrolního hlášení takto:

§ 101d odstavec 1 zní:

„(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) identifikační a kontaktní údaje plátce,
b) údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
c) údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
d) identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.“

Soud dal už v prosinci 2016 rok na nápravu

Přílepek je reakcí na nález Ústavního soudu u kontrolního hlášení z konce loňského roku. Ten kromě zrušení § 101g odstavec 5 zákona o DPH, který říkal, že "výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně,“ zrušil i § 101d odstavec 1 zákona o DPH. Toto ustanovení říká, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“.

Podle soudu musí zákon blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce v kontrolním hlášení sdělovat. To podle soudu nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je podle soudu možné zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat.

Zmíněný odstavec § 101d ale Ústavní soud zrušil až s účinností od 31. prosince 2017. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by totiž ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Do konce letošního roku má tak ministerstvo financí (a vláda) čas, aby zákon o DPH požadovaným způsobem změnilo.

Okamžitá reakce se navzdory tvrzení MF nekonala

Ministerstvo sice v reakci na novelu zákona o platebním styku uvedlo, že na uvedený nález Ústavního soudu zareagovalo okamžitě, faktem ale je, že první reakcí ministerstva bylo, že novelu do konce roku nepřipraví. Tato reakce navíc přišla až po dvou měsících od zveřejnění nálezu soudu. O několik měsíců později si pak ministerstvo svůj postup rozmyslelo a předložilo přílepek k zákonu, který byl před pár dny poslanci schválen.

Čtěte více: Nakonec soud úplně ignorovat nebudeme, otočilo ministerstvo a navrhlo přílepek

Schválený pozměňovací návrh plně vyhovuje požadavkům Ústavního soudu na vymezení okruhu dat pro kontrolní hlášení a při specifikaci jednotlivých okruhů. Svým obsahem plně odpovídá dalším požadavkům, které jsou součástí předmětného nálezu, komentovala náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Zatímco někteří odborníci jí dávají za pravdu, jiní s tím nesouhlasí.

Podle mého názoru navržená formulace je dostačující vzhledem k ústavněprávnímu požadavku na vymezení okruhu informací. Stále platí omezení co do rozsahu informací, které mohou být požadovány, a to jen na údaje nezbytné pro správu daní (§ 72 odst. 2 DŘ), uvedl serveru Podnikatel.cz daňový právník Michal Hanych, vlastník poradenské společnosti SimpleTax, který ale zároveň dodal, že negativní je fakt, že ministerstvo financí mělo na přípravu změny zákona DPH čas od konce roku 2016, ale řešilo ji až na poslední chvíli, a to navíc přílepkem.

Jiný názor má Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, podle kterého předložený návrh požadavky Ústavního soudu nesplňuje, jelikož vymezení údajů o uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění je příliš široké. Vždyť to, že se v kontrolním hlášení musí uvádět údaje o prodejích a nákupech, to se rozumí samo sebou. Takže návrh žádné vymezení okruhů údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění neobsahuje, dodal serveru Podnikatel.cz již před časem Hajdušek. Je tak proto možné, že na kontrolní hlášení přijde k Ústavnímu soudu další stížnost. Ostatně jedna taková už na soudu leží.

Čtěte více: Senátoři zaútočili kvůli kontrolním hlášením na daňový řád, přehlédli ale novelu

Vydat nařízení bez změny zákona?

Podle náměstkyně Schillerové nicméně úprava okruhů dat v kontrolních hlášeních prostřednictvím zákona poskytuje plátcům DPH vyšší míru právní jistoty. Po schválení příslušné novely Poslaneckou sněmovnou bude nyní velmi záležet na jejím projednání v Senátu. Pokud by Senát (nebo prezident) tuto novelu neschválil, je zřejmé, že úprava zákona o DPH požadována Ústavním soudem již do konce roku přijata nebude. Proto by v případě neschválení uvedené novely zákona o DPH muselo ministerstvo financí navrhnout vládě, aby vydala nařízení, které by v krajním případě tuto novelu nahradilo. Rizikem této alternativy je samozřejmě nižší právní jistota pro dotčený okruh daňových subjektů, nicméně z nálezu Ústavního soudu vyplývá, že i tato varianta je přípustná, dodala Schillerová.

Řešení, které předestírá Schillerová, má však malý háček. Ministerstvo financí, respektive vláda, totiž nemá zákonné zmocnění v zákoně o DPH, aby mohlo údaje v kontrolním hlášení nařízením stanovit. Samotný Ústavní soud, jak již bylo napsáno výše, sice připustil možnost, že mohou být údaje stanovené nařízením, odkázal přitom ale na čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, který říká, že „ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“ 

Ministerstvo financí by ovšem své nařízení zřejmě opřelo o čl. 78 Ústavy, podle kterého „k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“ Postup přes tento článek Ústavy ale Ústavní soud ve svém nálezu nezmínil a v případě kontrolního hlášení tak zůstává otázka, zda je opravdu schválení nařízení bez zmocnění v zákoně o DPH v mezích zákona. Tato varianta byla jako jedna z možných diskutována i na odborném semináři „Formulářová podání při správě daní ve světle nálezu Ústavního soudu ve věci kontrolního hlášení“ na PF UK v Praze letos na jaře. Jestli by bylo vydání nařízení vlády v souladu s Ústavou i v tomto případě, si netroufám hodnotit, sdělil serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek.

Pokud by tak zmíněná novela neprošla, může nastat situace, o které v nálezu hovořil Ústavní soud. Tedy, že by ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Vše nyní záleží na senátorech a prezidentovi.