OSVČ, které začnou podnikat, budou mít v prvních dvou letech své činnosti stejné zálohy jako doposud. Zatímco ostříleným podnikatelům vzroste minimální vyměřovací základ až na 40 % průměrné mzdy, pro nováčky zůstane na úrovni 25 %.
Co se dozvíte v článku
OSVČ se zvýší pojistné
Vláda představila před několika týdny konsolidační balíček, jehož součástí jsou i vyšší odvody OSVČ na sociální pojištění. Konkrétní paragrafové znění zákona však obsahuje výjimku pro začínající podnikatele, kteří budou platit nižší pojistné než dlouho působící OSVČ.
Nyní je minimální vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy
Aktuálně je systém odvodů OSVČ nastaven následovně. OSVČ vezme své reálné příjmy, k nim uplatní reálné výdaje nebo výdajový paušál dle druhu podnikání. Zdravotní a sociální pojištění OSVČ se pak počítá z 50% vyměřovacího základu, tedy z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 %. U zdravotního a sociálního však platí minimální pojistné, které musí OSVČ odvádět bez ohledu na výši zisku.
Minimální vyměřovací základ se u sociálního pojištění počítá jako 25 % průměrné mzdy a u zdravotního pojištění 50 % průměrné mzdy, což pro rok 2023 znamená u zdravotního pojištění minimální zálohu 2722 Kč a u sociálního pojištění 2944 Kč pro OSVČ hlavní (a 1178 Kč pro OSVČ vedlejší, kde je minimální vyměřovací základ 10 % průměrné mzdy). U sociálního pojištění pak ještě platí strop, kdy maximální vyměřovací základ činí 1 935 552 Kč.
Poměr vzroste až na 40 %
Zatímco zdravotní pojištění OSVČ se měnit nemá, sociální by mělo vzrůst. V následujících třech letech se postupně bude zvyšovat minimum u sociálního pojištění ze stávajících 25 % průměrné mzdy na 40 % (každý rok o 5 p. b.). Při aktuální průměrné mzdě by to znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4710 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 4710 Kč na sociálním pojištění. Tato změna se dotkne hlavně OSVČ s minimálními zálohami, kterým pojistné vzroste o 60 %.
Také u OSVČ vedlejších má minimální vyměřovací základ vzrůst, a to na 11 % průměrné mzdy.
Zvýší se i vyměřovací základ
Druhou částí návrhu je pak zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu se zvýší na 55 %. Jak spočítal server Podnikatel.cz, pro nejmenší OSVČ to bude znamenat ve finální podobě za tři roky vyšší odvody až o 21 180 Kč ročně. Vyšší odvody by se na druhou stranu promítly do vyšších důchodů.
Začínajícím podnikatelům zůstanou minimální zálohy stejné
Ačkoli se odvody pro OSVČ zvýší, pro začínající podnikatele zůstanou stejné i nadále. Pro OSVČ, která bude nově zahajovat výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti a tuto samostatnou výdělečnou činnost v uplynulých 20 kalendářních letech nevykonávala, je navrhováno, aby měsíční vyměřovací základ zůstal na 25 % průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, a to po dobu prvních dvou kalendářních let od zahájení podnikání. Jedná se o dočasnou ekonomickou podporu při zahájení hlavní samostatné výdělečné činnosti, kdy je OSVČ zatížena prvotními náklady a zatím nemusí generovat zisk ke zdanění,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Příklad z důvodové zprávy
OSVČ ukončila samostatnou výdělečnou činnost 30. 5. 2004. Aby se na OSVČ vztahoval snížený vyměřovací základ, musí zahájit činnost nejdříve od 1. 1. 2025. Jedná se o 20 kalendářních let, které počínají 1. lednem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla samostatná výdělečná činnost ukončena.
Minimální zálohy se mají měnit už za leden
Kromě odvodů by se měla změnit i lhůta pro placení minimálních záloh v nové výši. Aktuálně platí, že OSVČ mění výši záloh až za měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém podají přehled o příjmech a výdajích, a to na částku, která jim v přehledu vyjde. Nově by se záloha, pokud ji OSVČ hradí v minimální výši, měla měnit už pro lednovou platbu. Šlo by tedy o stejný systém, jako v současnosti platí u zdravotního pojištění.
Povinnost platit zálohy na pojistné ve vyšší výši než minimální bude i nadále stanovena s platností od kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl nebo měl být tento přehled o příjmech a výdajích podán, a to až do kalendářního měsíce, ve kterém bude nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích v dalším kalendářním roce, včetně tohoto měsíce.
Minimalizují se tak situace, kdy byl minimální vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoven dle ustanovení § 14 odst. 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, z průměrné mzdy platné v předchozím kalendářním roce až do měsíce podání přehledu a při podání přehledu o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok vzniká větší počet nedoplatků na pojistném, protože zálohy stanovené z minimálního vyměřovacího základu stanoveného z průměrné mzdy předchozího kalendářního roku jsou vždy nižší,
uzavírá důvodová zpráva.
ČLÁNKY DO MAILU