Žádost o příspěvek na bydlení? Naprosto hororová byrokratická show

Jak vyplývá z údajů ministerstva práce a sociálních věcí, v lednu vyplatily úřady práce 143 500 příspěvků na bydlení a v únoru jich bylo 132 200. To v přepočtu na obyvatele a s ohledem na aktuální zdražování potravin, energií a dalších nákladů na bydlení nejsou žádná závratná čísla. Jak upozornil Český rozhlas, výdaje na bydlení přitom zatěžují už 28 % domácností.

Vláda chce pomoci, ale byrokracii není schopna omezit

Že si o příspěvek na bydlení stejný počet lidí nežádá, není překvapením. I když ministerstvo slibuje zvýšení těchto příspěvků ještě v letošním roce, projít samotným schvalovacím procesem na úřadu práce, kde se o příspěvek na bydlení žádá, je pro každého z žadatelů spíše hororovým zážitkem. Byrokratické kolečko se zde velmi rychle zadrhává. Je to kvůli množství dokladů a potvrzení a vyplňování, které musí každý z žadatelů absolvovat. Pro ty nejzranitelnější skupiny obyvatel se tak může nabízená státní pomoc rozplynout v prach.

Je to vina primárně ministerstva práce a sociálních věcí, které nebylo schopno celý proces zjednodušit. I když si lze nově zažádat o příspěvek na bydlení online, k čemuž jako identifikace žadatele stačí jen bankovní identita, hned dvě pracovnice úřadu práce serveru Podnikatel.cz potvrdily: Nedělejte to. Pro žádost potřebujeme tolik dokumentů, že některý z nich zapomenete a pak vás budeme muset stejně obesílat s výzvou o doplnění a budete muset tak i tak přijít osobně, dozvěděl se server Podnikatel.cz přímo na jednom z pracovišť úřadu práce.

Deštník proti drahotě? Zbytečný a ošklivý web, jehož informace by měly být na Portálu občana

Pokud online žádost přímo pracovnice úřadu práce rovnou zavrhují, proč ji tedy vůbec podávat? Vláda premiéra Petra Fialy se sice snaží zranitelným skupinám, které jsou ohroženy aktuální inflací, pomoci, ale pokud nedotáhne své sliby do konce a hlavně celý proces žádostí nezjednoduší, jsou návrhy jen špatnou marketingovou kampaní. Do té bychom mohli zařadit i nový vládní projekt Deštník proti drahotě. Jedná se pouze o webový rozcestník, na kterém se uživatelé dozví, jak jim v současné době může stát pomoci.

Grafická kvalita webu, kterou by lépe zvládl i student prvního ročníku střední grafické školy, není třeba dále komentovat. Proč ale tyto informace nejsou na Portálu občana, který by měl být ústředním a vstupním bodem pro tyto informace, nikdo nevysvětlil. Místo toho zde vznikl naprosto zbytečný web, který evidentně někdo vyráběl na koleně, aby jeho název jen tak prosvištěl zpravodajstvím bez velkého povšimnutí samotných uživatelů.

Sledujte vše k tématu: Deštník proti drahotě.

Autor: Úřad vlády ČR

Abychom se ale vrátili k příspěvku na bydlení. Na ten mají nově nárok i trvale hlášení nájemníci, podnájemníci i lidé ve zkolaudovaných objektech k rekreaci. Na žádost mají nárok ti, kterým na úhradu bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Tyto podmínky splnila i seniorka, s kterou server Podnikatel.cz absolvoval v květnu žádost o příspěvek na bydlení. Ta serveru potvrdila, že o příspěvku na bydlení původně neuvažovala, ale drahota ji dohnala. Obávala se však byrokracie a zbytečného papírování. Její obavy se bohužel naplnily.

Bydlení v bytě osoby blízké? Na to zákonodárci nepamatovali

Seniorka žije trvale v družstevním bytě, který je napsán na rodinného příslušníka. To je u mnoha seniorů běžným stavem, protože často přepisují nemovitost na své děti, aby je uchránili před případným zdlouhavým dědickým řízením. Poplatky včetně těch na energie si seniorka platí na účet družstva prostřednictvím SIPO sama. Dodávky energií jsou napsány na její jméno. Oficiálně však není přímým uživatelem bytu a to se ukázalo jako závažný problém. Zákonodárci poněkud zapomněli v legislativě na osoby blízké.

Na ně nemyslí ani metodika, kterou se řídí úřad práce. Ten proto po žadatelce požadoval podnájemní smlouvu mezi ní a jejím rodinným příslušníkem, který musel do smlouvy vykázat všechny náklady na jednotku, i když si poplatky hradí seniorka výhradně sama. Podnájemní smlouva je v tomto případě navíc absolutně nesmyslná, protože bytovou jednotku obývá seniorka trvale a sama, rodinný příslušník po ní pochopitelně nepožaduje žádný nájem, protože ten platí na účet družstva seniorka sama.

Seniorka musí pro příspěvek na bydlení doložit celkem 14 dokumentů a dokladů

Původně úřad práce po seniorce požadoval, aby tuto de facto fiktivní podnájemní smlouvu evidovalo a potvrdilo i bytové družstvo. Jenže po zjištění, že by seniorka musela za vytvoření oficiálního podnájmu platit družstvu 450 korun měsíčně, úřad práce od tohoto požadavku nakonec ustoupil, protože by se tím snížila finanční pomoc, o kterou seniorka žádá.

I přesto úřad práce po seniorce požadoval tyto dokumenty:

1. vyplněný čtyřstránkový formulář Žádost o příspěvek na bydlení 
2. vyplněný dvoustránkový formulář Doklad o výši nákladů na bydlení
3. podnájemní smlouvu mezi seniorkou a rodinným příslušníkem
4. smlouvu s dodavatelem elektřiny
5. poslední vyúčtování elektřiny
6. smlouvu s dodavatelem plynu
7. poslední vyúčtování plynu
8. potvrzení z České správy sociálního zabezpečení o výši aktuálního důchodu
9. papírové měsíční výpisy z bankovního účtu za poslední čtvrtletí (banka si přitom papírové výpisy zpoplatňuje 50 Kč za jeden kus a banka je vystaví pouze osobně na pobočce, pokud seniorka nemá možnost si výpisy vytisknout sama z internetového bankovnictví)
10. papírový platební doklad SIPO, za který si Česká pošta účtuje 15 korun poplatek, opět za každý měsíc za poslední čtvrtletí
11. evidenční kartu/list k bytové jednotce s výpisem předpisu úhrad bytu a za služby spojené s užíváním bytu
12. protože si seniorka „přivydělává“ jako domovník, tak dále doklad o výši čtvrtletního příjmu
13. rodný list
14. občanský průkaz

Celkem tedy 14 dokumentů a dokladů. Toto jsou podmínky nabízené pomoci od státu? Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by si měl své únorové sliby připomenout. Je sice faktem, že ministerští úředníci čelili další nové výzvě ve formě ukrajinských uprchlíků, ale úředníků je dost na to, aby dokázali čelit i těmto mimořádným událostem.

Byrokracie v našem konkrétním případě nekončí. Seniorka o příspěvek na bydlení žádala v květnu, protože se však žádost o příspěvek musí podávat každý rok a „zúčtovací“ období je u příspěvku na bydlení vždy v červenci, bude muset celé kolo žádosti o příspěvek na bydlení v červenci absolvovat znovu. Chytáte se za hlavu? Nejste sami.

K tomu musí každé čtvrtletí seniorka dokládat své příjmy a výdaje, a to ve formě vyúčtování a výpisů, které si navíc v dnešní elektronické době všechny instituce draze účtují, pokud žadatelka nemá doma vlastní počítač a tiskárnu, ze které by si mohla elektronické doklady vytisknout sama.

Státní sociální podpora? Byrokratická zátěž, na kterou se žadatelé raději vykašlou

Na základě tohoto výčtu a případu se hned nabízejí tyto otázky. Proč například senior musí každého čtvrt roku dokládat svůj příjem? Proč se nemohou informace České správy sociálního zabezpečení automaticky spárovat s údaji Úřadu práce ČR? Proč je nutné vše dokládat papírově, když jen banky chtějí za výpis z účtu min. 50 korun? Proč ministerstvo práce a sociálních věcí nepamatuje v metodice na osoby blízké, v jejichž bytové jednotce žadatelé trvale bydlí a vše si platí sami?

Do doby, než současná vláda Petra Fialy nebude schopna omezit byrokratickou zátěž státní sociální podpory, může si dál na webu malovat deštníky, jak chce, ale potřebným a zranitelným občanům ve skutečnosti nepomáhá, jen je zatěžuje s další neúměrnou byrokracií.

Závěrem nutno doplnit, že seniorka za pomoci velmi ochotných odborných referentek úřadu práce žádost podat zvládla. Bez jejich obětavého přístupu, který byl v tomto případě opravdu ojedinělý, by příspěvek na bydlení raději vzdala.